Předmětem sociologicky zaměřeného projektu je podpora společenské akceptace institucionálních mechanismů vedoucích k prosazování principu rovných příležitostí pro muže a ženy ve veřejné sféře. Těžiště přínosu projektu spočívá ve zpřístupnění výsledků výzkumu cíleným skupinám uživatelů, v realizaci iniciace porozumění a společenské důvěry v tematizaci genderových otázek a v konstrukci efektivní sociální intervence do genderově organizované společenské praxe. Výstupy projektu zhodnotí vliv intervence na tematizaci tabuizovaných problémů a na proces prosazování vědecké argumentace do společenských diskurzů vztahujících se k závažným problémům života českých žen a mužů. Jde o kritické zhodnocení reálného přínosu transferu genderově podmíněných poznatků, dat a výzkumů. Výzkumná orientace aplikovaného projektu koresponduje s nutností posilovat kredibilitu a význam vědy a výzkumu pro řešení akutních a společensky naléhavých problémů současného světa.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 80, zobrazeno 51 - 60)
Příprava ČR na vstup do EU byla nejdůležitější legitimizační silou k prosazování genderové rovnosti v zemi. Postoje politiků a vládních úředníků v ČR i EU k genderové rovnosti spolu se změnami ve financování českých ženských neziskových organizací byli nejdůležitějšími faktory, které ovlivnily charakter podpory genderové rovnosti a možností a překážek, kterým byly ženské skupiny během přístupových jednání vystaveny.
Kapitola je zaměřena na spojení zaměstnání a péče v České republice. Na začátek uvádíme institucionální rámec genderové rovnosti, který byl vytvořen v České republice během období před vstupem do EU.
Studie je závěrečnou zprávou výzkumu „Analýza výskytu obtěžování žen a mužů z důvodu pohlaví a sexuálního obtěžování na pracovišti“, který byl v letech 2004 – 2005 proveden jako zakázka Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Šlo o první projekt v ČR, jehož cílem bylo po zavedení definice sexuálního obtěžování do českého právního řádu komplexně analyzovat rozsah tohoto problému.
Autorky analyzují dělbu neplacené práce a péče v úplných i neúplných rodinách se závislými dětmi, a upozorňují na dopady této genderově nerovné dělby na rodiče a děti.
We examine factors that have impact on mothers´ employment and childcare practices in Czech and East German societies. We argue that two different versions of the dual earner model developed in the former Czechoslovakia and East Germany, andthat they affect work-life balance patterns in the two societies even today.
The author studies changes in availability and use of daycare services in Czech society in context of changes in female laborforce participation, gender relations, family policy and public debates on childcare, population decline and economic prosperity.The author claims that the current decline in daycare services is influenced not only by current socioeconomic trends but is truly embedded in the history of daycare services in the region.
V článku analyzuji současné legislativní změny v rámci rodinné politiky a jejich dopad na využívání zařízení péče o děti v ČR. Důraz je položen na zhodnocení prostorové, časové a finanční dostupnosti a kvality veřejných i soukromých jeslí a mateřských škol, využívání placených chův a mezirodičovské pomoci.
Příspěvek analyzuje dopady rodičovství na životy žen a mužů na základě dat z kvantitativních výzkumů i kvalitativních sond.
Newsletter
Facebook
Twitter