Archiv zpráv
Den a noc na Jizerce 11. srpna
Srdečně vás spolu s Českou astronomickou společností a Muzeem Jizerských hor zveme 11. srpna 2018 do Jizerské oblasti tmavé oblohy na rodinný program pro začátečníky i pokročilé. Kromě astronomie zde zažijete i další doprovodný program. Vstup zdarma.
UŽ TENTO PÁTEK ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
A my budeme na ondřejovské hvězdárně, v její historické části (Západní a Centrální kopule) pro vás, nabídneme pohled na Měsíc dalekohledem (a snad vyjde čas i na planety) a zodpovíme vaše dotazy - od 20:30 do 00:30. Měsíc vychází přibližně ve 20:45, chvilku bude trvat, než ho spatříme za stromy. Úplné zatmění začíná ve 21:30 a končí ve 23:13. Následovat bude částečná fáze zatmění, která skončí v 00:19. Všechny časové údaje jsou v SELČ. Vstup zdarma, těšíme se na vás.
Na čem pracujeme: Nová metoda určení parametrů volné nutace zemského jádra
Zemská osa vykonává vůči nebeskému referenčnímu systému množství pohybů. Jejich znalost je klíčová pro ustavení referenčního souřadnicového systému. Jednotlivé komponenty pohybů zemské osy jsou popsány s různou přesností. Jan Vondrák a Cyril Ron z ASÚ se zaměřili na zlepšení popisu volné nutace zemského jádra.
Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách pro Prof. RNDr. Mariana Karlického, DrSc.
16. července 2018 bylo toto ocenění uděleno za přítomnosti předsedkyně Akademie věd profesorky Evy Zažímalové na půdě Akademie věd v Praze. Zde si můžete přečíst laudatio, které přednesl vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Michal Sobotka, DrSc.
V pátek 27. července pozdě večer proběhne nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století
V pátek 27. července 2018 v pozdních večerních a nočních hodinách se Měsíc v úplňku ponoří na 1 hodinu a 43 minut do zemského stínu a získá zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení. Za příznivého počasí tak lidé z Oceánie, Asie, Afriky a Evropy spatří vůbec nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století, delší nastane až 9. června 2123. Vzácný úkaz doplní ještě druhý unikátní jev – planeta Mars se v den zatmění ocitne v nejvýraznější opozici se Sluncem za posledních 15 let. Úplné zatmění se v Česku odehraje nízko nad jihovýchodním obzorem mezi 21:30 až 23:13 středoevropského letního času.
Na čem pracujeme: MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií
Naše Galaxie je ve svém bezprostředním okolí obklopena několika desítkami malých satelitních průvodců. Některé vědecké práce poukazují na jejich neobvyklé prostorové uspořádání, jaké nelze jednoduše vysvětlit s pomocí standardního kosmologického modelu. Podobné uspořádání mají i satelity blízké galaxie M31 v Andromedě. Michal Bílek se svými spolupracovníky vysvětlují uspořádání satelitů Mléčné dráhy a M31 jejich dávnou slapovou interakcí. Tento vývojový scénář připouští pouze model postavený na alternativní teorii gravitace.
Dva jasné bolidy z minulého pátku zaznamenala Evropská bolidová síť
V pátek 22. června pozdě večer byl vidět z celého našeho území, kde bylo tou dobou jasno, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. I když v tu dobu na obloze dominoval svým svitem Měsíc, tak tento bolid, který se pro většinu pozorovatelů pohyboval právě na jižní části oblohy, tedy v blízkosti Měsíce, na malou chvíli jeho jasnost pro blízké pozorovatele dokonce o trochu překonal. O hodinu a jedenáct minut později oblohu rozzářil další jasný bolid. Není tedy překvapením, že nám přišel velký počet pozorování, za která tímto děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento vzácný přírodní úkaz způsobilo.
Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
Na konci srpna roku 2016 navštívil český fotograf Petr Horálek ondřejovskou observatoř a zaznamenal hned několik pestrých nočních portrétů, zejména v oblasti radarové louky, historické části a slunečního radioteleskopu. Bohužel o půl roku později byla všechna jeho data odcizena během krádeže v Argentině. Štěstí tomu však přálo a některá data se podařila zachránit ze starých záloh, a tak se teď můžete pokochat výslednými unikátními nočními fotografiemi nad slavnou českou observatoří, které Petr posledních asi 5 týdnů zpracovával.
21. června nastává letní slunovrat, léto přinese dvě astronomické události roku
21. června 2018 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po poledni, ve 12:08 středoevropského letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. Proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16 h 22 min nad obzorem a jen 7 h 38 min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Jasný bolid 15. června 2018 podrobně zachycen Evropskou bolidovou sítí
V pátek 15. června večer na začátku nautického soumraku (Slunce bylo jen 12 stupňů pod obzorem), tedy ještě na velmi světlé obloze, byl vidět především v západní části našeho území velmi jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Protože letěl nad severozápadem ČR, tak pro většinu náhodných pozorovatelů prolétl na obloze poblíž výrazného seskupení planety Venuše (večernice) a tenkého srpku Měsíce, který byl pouze 2 dny po novu. Přišel nám tedy velký počet pozorování, za která tímto děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo. Jasný bolid nad severozápadními Čechami byl totiž podrobně zachycený českou částí Evropské bolidové sítě.
Andrew Feustel je třetím pozemšťanem v délce pobytu ve volném kosmickém prostoru
Čtvrteční výstup do volného kosmu (14. června 2018), který absolvovala dvojice amerických astronautů Andrew Feustel a Rick Arnold, posunula amerického astronauta a současného velitele Mezinárodní kosmické stanice Drewa Feustela na třetí místo historických tabulek v délce pobytu lidí ve volném vesmíru.
Na čem pracujeme: Opticky tmavé oblaky neutrálního vodíku
Otázka chybějících satelitů je jedním z dosud nevyřešených problémů současné kosmologie. Jde o to, že modely vývoje vesmíru předpovídají, že by mělo existovat asi desetkrát více malých (satelitních, protože často obíhají kolem těch velkých) galaxií, než je pozorováno. Možným řešením je, že některé oblaky temné hmoty (tzv. temná hala) k sobě nepřitáhly dostatek baryonové hmoty (připomeňme, že mezi baryony patří protony a neutrony; baryonovou hmotou se rozumí především hvězdy, mezihvězdný a mezigalaktický plyn, obecně většina hmoty, která není temnou hmotou nebo temnou energií), aby mohly vzniknout hvězdy, a tím i viditelné galaxie. Pak by mělo existovat velké množství tzv. temných galaxií skládajících se téměř výhradně z temné hmoty a obsahujících jen nepatrné množství baryonové hmoty. Kandidáty na tyto temné galaxie jsou např. oblaky neutrálního vodíku pozorované v kupě galaxií v souhvězdí Panny. Jako vysvětlení původu těchto oblaků vodíku byly ale kromě temných galaxií navrženy ještě další dvě hypotézy a pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů se zaměřili na testování jedné z nich.
Andrew Feustel s Krtečkem astronautem fotili Českou republiku
Všem, kteří se na konci května zúčastnili akce "Posviťte astronautům na cestu", poslal americký astronaut Andrew Feustel na oplátku fotografii Prahy pořízenou z Mezinárodní kosmické stanice. Nyní organizátoři programu „DO KOSMU S KRTKEM 2018“ vyhlašují další akci určenou mladým zájemcům o vesmír, kosmonautiku a moderní vědu - "Zeptejte se astronauta". Velitel ISS Andrew Feustel je připraven odpovědět na nejzajímavější a nejvtipnější dotazy přímo z paluby ISS. Uzávěrka 17. června.
Astronomický ústav AV ČR na Veletrhu vědy 7. až 9. června v Praze Letňanech
Zveme vás na společný stánek Astronomického ústavu AV ČR, Evropské jižní observatoře a Evropské kosmické agentury na velmi oblíbeném a programem velmi nabitém Veletrhu vědy pořádaném Akademií věd České republiky na výstavišti PVA Letňany ve dnech 7. až 9. června 2018, denně od 10 do 18 hodin. Vstup zdarma.
Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout II.?
Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. Závěrečná přednáška cyklu s panelovou diskusí se uskuteční ve čtvrtek 21. června 2018 v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě.
Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout I.?
Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. První dvě přednášky cyklu proběhnou v úterý 12. června 2018 v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě.
Přednáška Dr. Macieje Zapióra o solarografii 28.5.2018
Dr. Maciej Zapiór ze Slunečního oddělení přednáší o solarografii - v pondělí 28.5.2018 od 16:00 v učebně C1 Ústavu fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Na plakátu je záznam Slunečních cest za kopulí na Astronomickém pavilonu v Praze na Spořilově.
FOKUS VÁCLAVA MORAVCE v úterý 5. června od 20 hodin na ČT 24 živě z ondřejovské hvězdárny.
Dívejte se nebo přijďte:-) - po předchozí registraci v České televizi, viz. pokyny níže.
Akademie věd ČR předala patnácti vědcům titul „doktor věd“, byla mezi nimi i Elena Dzifčáková z Astronomického ústavu AV ČR
Patnáct excelentních vědců převzalo 23. května na slavnostním ceremoniálu v prostorách Knihovna Akademie věd ČR titul „doktor věd“ (ve zkratce DSc.). Tento titul, který se uděluje od roku 2003, náleží mimořádným vědeckým osobnostem jako výraz jejich zvláště vysoké kvalifikace. Ocenění laureátům předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Titul „doktor věd“ představuje v současnosti v České republice nejvyšší vědeckou kvalifikaci v profesní kariéře vědce.
Tradiční Den dětí v Ondřejově - letos v neděli 3. června 2018
Od 13 hodin na starém hřišti pod hvězdárnou v neděli 3. června 2018. Podílíme se, ukážeme Slunce dalekohledy přes filtry. Program pro nejmenší bude také probíhat na historické hvězdárně a v parku hvězdárny.