Slovanský ústav AV ČR – Byzantinoslavica
další informace


Novinky


GDPR

V souladu s nově platným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) upozorňujeme autory, že zasláním příspěvku do časopisu Byzantinoslavica vyjadřují souhlas s uveřejněním svých osobních údajů (jméno, adresa instituce, příp. domácí, e-mail) na stránkách časopisu v případě, že text bude publikován.


Byzantinoslavica vycházejí jednou ročně jako dvojčíslo v rozsahu 380 stran. V časopisu jsou publikovány články, kritické edice, zprávy a recenze tematicky i časově spojené s existencí a kulturou Byzantské říše, které úspěšně prošly redakčním a recenzním řízením. Redakční rada přijímá také studie z oboru dějin umění a jiných odvětví, zaměřené na pozdější období (od 16. století), které se zabývají byzantskými kulturními vlivy a spojitostmi zejména s byzantským prostředím. Publikačními jazyky časopisu jsou angličtina, francouzština, němčina a ruština.



Informace pro předplatitele


Předplatné a distribuci časopisu v České republice zajišťuje nakladatelství EUROSLAVICA.
euroslavica@volny.cz

V případě zájmu o objednání starých čísel kontaktujte redakci časopisu.
byzslav@slu.cas.cz



Kontakty


Byzantinoslavica
Valentinská 1
110 00 Praha 1
Tel. 224 800 261

Články a veškerou korespondenci prosím zasílejte na adresu byzslav@slu.cas.cz.

Pro kontakt s vedoucí redaktorkou použijte adresu melichar@slu.cas.cz.



Redakce


Vedoucí redaktorka: Petra Melichar, melichar@slu.cas.cz

Výkonná redaktorka: Martina Čechová, cechova@slu.cas.cz

Členové interní redakční rady: Petr Balcárek, Kateřina Bočková Loudová, Julie Jančárková, Markéta Kulhánková, Štefan Pilát

Členové mezinárodní redakční rady: Stefan Albrecht (Mohuč), Michail V. Bibikov (Moskva), Leslie Brubaker (Birmingham), Axinia Džurova (Sofie), Simon Franklin (Cambridge), Wolfram Hörander (Vídeň), Michel Kaplan (Paříž), Taxiarchis Kolias (Athény), Ljubomir Maksimovič (Bělehrad), Paolo Odorico (Paříž), Jonathan Shepard (Cambridge)



Stručná historie časopisu


O vydávání časopisu Byzantinoslavica se zasloužil T. G. Masaryk, který si přál založit v Praze instituci pro studia byzantsko-slovanská. Z jeho podnětu sestavil Jaroslav Bidlo první redakční radu, jejímiž členy se stali František Dvorník, Karel Kadlec (po své smrti nahrazen Theodorem Saturníkem), Aleksandr Kalitinskij, Matija Murko, Nikolaj Okuněv a Miloš Weingart. Tato rada byla v květnu 1929 ustanovena Byzantologickou komisí při Slovanském ústavu v Praze. Komise se měla zabývat studiem a vydáváním prací Slovanského ústavu, které se týkaly Byzance a jejího vztahu ke Slovanům. Již v roce 1929 vyšlo první číslo sborníku Byzantinoslavica, které zahájilo soustavné studium vzájemných byzantsko-slovanských vztahů. Články publikované v Byzantinoslavikách měly zkoumat tyto vztahy z hlediska politických a církevních dějin, filologie a literatury, práva a výtvarných umění i etnologie.

Kromě těchto studií vycházely ve sborníku také recenze, zprávy o nových publikacích, referáty a zprávy o sjezdech, konferencích či výstavách. První redakční rada také usilovala o to, aby Byzantinoslavica podnítila spolupráci českých odborníků se světovou vědeckou veřejností.

S touto vizí vycházel časopis až do ročníku VIII/1939–1946 včetně. Od roku 1947 redakční rada rozhodla, že se zaměření časopisu rozšíří i o obecné byzantologické otázky. V návaznosti na tuto změnu získal časopis také nový název Byzantinoslavica – Revue internationale des études byzantines.

Časopis Byzantinoslavica vychází nepřerušeně od roku 1929, s výjimkou období 1939–1946, kdy vyšlo souhrnné „poválečné“ číslo a období 2000–2002, kdy byla činnost časopisu pozastavena.

V letech 1932–1995 byla rozsáhlá část časopisu věnována bibliografii. Zatímco v předválečných číslech se bibliografie soustředila zejména na díla pojednávající o byzantsko- slovanských vztazích, po válce se toto zaměření rozšířilo i o obecnou byzantologii, což korespondovalo s novou tematickou náplní časopisu.

V současné době Byzantinoslavica ctí tradici svých zakladatelů i poválečných pokračovatelů, neboť se zde publikují články věnované jak byzantsko-slovanským vztahům a vlivům Byzance na slovanské prostředí, tak i obecným byzantologickým tématům.


Vedoucí redaktoři časopisu

od LXXIII/2015 Petra Melichar

LXVIX/2011 – LXXII/2014 Lubomíra Havlíková

LXI/2003 – LXVIII/2010 Lubomíra Havlíková, Pavel Milko

LI/1990 – LX/1999 Vladimír Vavřínek

XLIX/1988 – L/1989 František Hejl

XXXVI/1975 – XLVIII/1987 Bohumila Zástěrová

XXX/1969, 2 – XXXV/1974 Bohuslav Havránek

XX/1959 – XXIX/1968 Antonín Dostál

XV/1954 – XIX/1958 Bohuslav Havránek

X/1949 – XIV/1953 Bohuslav Havránek, Milada Paulová

VIII/1939-46 – IX/1948 Bohuslav Havránek, Nikolaj Okuněv, Milada Paulová

I/1929 – VII/1937–38 Miloš Weingart



Obsah



1. 7. 2018