Bezmála 400 odborníků z celého světa hostí ve dnech 22.–27. července 2018 konference ICN+T. Na prestižním mezinárodním fóru, které se koná v prostorách brněnského výstaviště, se diskutuje o nejnovějších trendech či objevech v nanovědách a nanotechnologiích. 

Konferenční štafetu převzalo Brno po korejském Busanu, Vailu v americkém Coloradu a Paříži. Stalo se tak díky společné iniciativě vědeckého centra CEITEC a Fyzikálního ústavu AV ČR. „Při získání pořadatelství nám pomohla existence mezinárodně uznávaných českých výzkumných týmů i tradice letních škol, které pořádáme každé tři roky. Mezi odborná témata sympozia patří například mikroskopie, spektroskopie či nanofotonika a nanomagnetismus,“ vysvětluje Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR, jeden z hlavních organizátorů konference.

Na sympozium zavítaly významné osobnosti oboru. Mezi jinými například Jerry D. Tersoff z americké společnosti IBM, který konferenci zahájil první plenární přednáškou, a Ali Yazdani z Princetonské univerzity, průkopník rastrovacích sondových mikroskopů dosahujících atomárního rozlišení. Do Brna zavítal i Ondřej Křivánek, prezident americké společnosti Nion a jeden z nejlepších vědců v oboru transmisní elektronové mikroskopie. Další z hostů, Roland Wiesendanger, pro změnu vede Ústav aplikované fyziky v Hamburku a se svým týmem učinil klíčové objevy v zobrazování.

Jerry D. Tersoff z americké společnosti IBM zahájil konferenci plenární přednáškou

„Těší mě, že se významná konference s bohatou mezinárodní účastí koná v České republice. Nanotechnologie jsou aktuálně progresivní směr výzkumu a v Akademii věd ČR se jim věnuje rovnou několik ústavů,“ vyzdvihuje místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký. 

Technologie tenčí než lidský vlas
Na konferenci se setkávají odborníci, kteří se zabývají tvorbou a využíváním technologií v měřítku nanometrů – tedy 10^-9 (miliardtiny milimetrů). Proč je „nano“ pro vědce tak zajímavé? „Ve zkratce označuje ‚nano‘ obory, které se nacházejí na současné hranici poznání, kde se setkávají fyzika, chemie, materiálové vědy i vědy o živé přírodě a další obory,“ pokračuje Antonín Fejfar.

Nanotechnologie ovšem nejsou hudbou budoucnosti, jak by se mohlo zdát – už dnes je běžně využíváme v elektronice, lékařství, nátěrových hmotách nebo v opalovacích krémech. Již před lety si lidé uvědomili, že nanotechnologie nabízejí i další možnosti, zatím z nich ovšem využíváme jen minimum.

Mezi nejnovější trendy patří tzv. spintronika (využití spinu elektronu v elektronice), nanofotonika nebo dvourozměrné materiály, například grafen. Existují ale i jiné obory, v nichž se nanostruktury využívají – třeba ve fotovoltaice, v ukládání energie a mnoha dalších.

Nanotechnologiím se dlouhodobě věnují také vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Jedním z klíčových řečníků konference je i Tomáš Jungwirth, jeden ze zakladatelů tzv. antiferomagnetické spintroniky, od které odborníci očekávají velké věci.

Ve Fyzikálním ústavu AV ČR spolupracují v oblasti nanotechnologií také s dalšími pracovišti i průmyslovými partnery, a to pod hlavičkou programu Strategie AV21 Účinná přeměna a skladování energie.

„Zapojili jsme se do evropské spolupráce, která by měla vyústit v levnou výrobu slunečních článků s rekordní účinností. Právě na ně se zaměřuje projekt NextBase sdružující renomované výzkumné týmy. Chceme připravit levné křemíkové články s účinností až 26 procent. Na projektu spolupracuje norská firma Norwegian Crystals, výrobní linku připravuje společnost Meyer Burger, vlastní výrobu by měla provozovat společnost ENEL – italská obdoba ČEZ,“ vyzdvihuje Antonín Fejfar.

Brno věrné tradici
Konference, která má ve světě vynikající renomé, se v moravské metropoli nekoná náhodou. Brno lze totiž bez nadsázky onačit za město, které je mimořádné svou tradicí elektronové mikroskopie a vynikajícími vědci, jimž se ve světě dostává stále většího uznání a respektu.

Lví podíl má Armin Delong, který v letech 1961–1990 vedl zdejší Ústav přístrojové techniky AV ČR. Jeho jméno ostatně také nese společnost Delong Instruments – jedna ze tří brněnských firem, které se v Brně zabývají výrobou mikroskopů.

„Postupně v Brně vznikly vedle výše zmíněné firmy ještě společnosti Thermo Fisher Scientific a Tescan Brno, které pokrývají třetinu celosvětové produkce elektronových mikroskopů,“ upřesňuje ředitelka Ústavu přístrojové techniky AV ČR Ilona Müllerová, která zároveň koordinuje program Strategie AV21 Diagnostické metody a techniky.

Prodejci nejnovějšího „nanotechnologického“ vybavení včetně elektronových mikroskopů se ostatně konference také účastní. Exponáty doplňují také posterové prezentace účastníků, a to především mladých vědců.



Aby upevnil své postavení na vědecké mapě, otevřel Ústav přístrojové techniky AV ČR v roce 2013 Aplikační laboratoře pokročilých mikro- a nanotechnologií. Téměř dvě desítky laboratoří a přibližně stejný počet pracoven umožňuje vědcům experimentální práce nejen v základním, ale i tolik žádaném aplikovaném výzkumu. „Laboratoře jsou součástí našeho ústavu a vědci v nich hledají nové diagnostické metody a pokročilé technologie zacílené na oblast nanosvěta a mikrosvěta,“ doplňuje Ilona Müllerová.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Naše paměťové nosiče mohou změnit elektroniku, jak ji známe v současnosti

Vidět a nerozbít

Energie – Kde ji vzít a skladovat


1/2017 (verze k listování)

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ, Pixabay