Jezera přírodního původu jsou v naší krajině vzácná, avšak v době pozdního glaciálu a časného holocénu (15–8 tisíc let BP) jich byly desítky. Jejich sedimenty představují důležité přírodní archivy, které nám umožňují rekonstruovat environmentální změny v minulosti. Za tímto účelem jsou často využívány početné zbytky vodních i terestrických bezobratlých, jež jsou v nich zachovány.
Seznam použité a doporučené literatury:
Eggermont H, Heiri O (2012): The chironomid-temperature relationship: expression in nature and palaeoenvironmental implications. Biological Reviews 87: 430-456.
Hošek J, Pokorný P, Kubovčík V, Horáček I, Žáčková P, Kadlec J, Rojik F, Lisá L, Bučkuliaková S (2014): Late glacial climatic and environmental changes in eastern-central Europe: Correlation of multiple biotic and abiotic proxies from the Lake Švarcenberk, Czech Republic. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 396: 155-172.
Hošek J, Prach J, Šída P, Houfková P., Vondrák D, Lisá L, Pokorný P, Chvojka O, Dohnal J (2016): Sedimentární vývoj pozdně glaciálních jezer u Veselí nad Lužnicí. Zprávy o geologických výzkumech 49: 157-164.
Jankovská V, Pokorný P (2013): Reevaluation of the palaeoenvironmental record of the former Komořanské jezero lake: late-glacial and Holocene palaeolimnology and vegetation development in north-western Bohemia, Czech Republic. Preslia 85: 265–287.
Ložek V (2011): Po stopách pravěkých dějů – O silách, které vytvářely naši krajinu. Dokořán, Praha:181s.
Horáček I (2015) Biodiverzita střední Evropy a kvartérní paleozoologie. Vesmír 94(7/8): 434-439.
Pokorný P (2012): Cesty do hlubin zamrzlého času. Vesmír 91(7/8): 438-442.
Vondrák D, Prach J, Houfková P (2015): Sedimenty postglaciálních jezer v ČR – unikátní přírodní archívy (českou) limnologií přehlížené: 162-167 in: Rádková V, Bojková J. (eds.): XVII. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti „Voda – věc veřejná“ - Sborník příspěvků. Mikulov 29.6.-3.7.2015, ČLS a MUNI v Brně, Brno: 200 s.
Despite the fact that lakes of natural origin belong to rare phenomena in the contemporary Czech landscape, dozens of paleolakes existed in the Late Glacial and the Early Holocene (15 000 – 8 000 years ago). Their sediments represent important natural archives which allow reconstruction of past environmental changes. For this purpose, we often use numerous remains of
aquatic and terrestrial invertebrates preserved in these sediments.
-
Hlavový štít perloočky nosatičky dlouhotrnné (Bosmina longispina) se dvěma charakteristickými tykadly prvního páru. Zazemněné jezero Stará jímka na Šumavě, asi 10 500 let před naším letopočtem. Druh je v současnosti v České republice vyhynulý. Délka objektu 420 μm. Foto D. Vondrák a P. J. Juračka
-
Kusadlo (mandibula) dravé planktonní larvy koretry průsvitné (Chaoborus flavicans). Komořanské jezero v Mostecké pánvi, asi 9–10 tisíc let př. n. l. Délka objektu 240 μm. Foto D. Vondrák a P. J. Juračka
-
Pilovitý postabdomen pilovce obrovského (Eurycercus lamellatus), jedné z našich největších perlooček. Stará jímka, asi 9 450 let př. n. l. Délka 680 μm. Foto D. Vondrák a P. J. Juračka
-
Ochranná schránka vajíček (efipium) perloočky ze skupiny Daphnia longispina. Stará jímka, asi 11 500 let př. n. l. Délka 670 μm. Foto D. Vondrák a P. J. Juračka
-
Klidové rezistentní stadium buněk (statoblast), z nichž v příznivých podmínkách vypučí noví jedinci mechovce rodu Plumatella. Bývalé Komořanské jezero, asi 13 tisíc let př. n. l. Délka 300 μm. Foto D. Vondrák a P. J. Juračka
-
Spodní pohled na hlavovou schránku pakomára morfotypu Micropsetra insignilobus. Stará jímka, asi 11 500 let př. n. l. V přední části ozubený spodní pysk (mentum) a podstavce tykadel s charakteristickým trnem. Délka 280 μm. Foto D. Vondrák a P. J. Juračka
-
Kusadlo dravé bentické larvy střechatky rodu Sialis. Stará jímka, asi 9 450 let př. n. l. Délka 840 μm. Foto D. Vondrák a P. J. Juračka
-
Stará jímka v národním parku Šumava – příklad relativně velkého zazemněného jezera. Odhadovaná plocha 4,5–6,5 ha, mocnost sedimentů přes 10 m. Foto D. Vondrák
-
Část vrtu sedimenty bývalého jezera Stará jímka zachycující změnu charakteru sedimentace v době vzniku lesních půd v povodí na počátku holocénu. Tato změna se projevila jako skokové navýšení obsahu organické hmoty (přechod z šedého do tmavě hnědého zbarvení blízko poloviny zobrazeného jádra). Foto D. Vondrák
-
Odběr sedimentů ze zazemněného jezera Velký Tisý na Třeboňsku, které bylo objeveno v r. 2012 pod stejnojmenným rybníkem. Foto D. Vondrák
-
Schránka krytenky rodu Difflugia s xenozomy v podobě zrnek písku. Zazemněné jezero Stará jímka, stáří asi 11 500 let před naším letopočtem. Délka objektu 120 μm. Foto D. Vondrák a P. J. Juračka
-
Pohled zespodu na téměř kompletně zachovalého roztoče pancířníka (Oribatida) nalezeného v sedimentech zazemněného jezera Stará jímka, stáří asi 9 450 let před naším letopočtem. Délka objektu 400 μm. Foto D. Vondrák a P. J. Juračka
-
Distribuce přírodních archivů tvořených jezerními sedimenty na území ČR. Zobrazeny pouze dosud publikované záznamy o jezerech, která existovala někdy v období mezi vrcholem posledního zalednění a současností. Nejsou zde zahrnuta jezera bezprostředně vázaná na říční nivy, jezera na rašeliništích a krasová. Početné lokality na Třeboňsku jsou zastoupeny pouze pěti nejvýznamnějšími. Orig. D. Vondrák