Objev bahníků v roce 1937 se stal ihned zoologickou senzací. Pro svou podobnost s obojživelníky byly tyto ryby obecně považovány za přechodnou formu mezi vodními obratlovci a čtvernožci. Kvůli značným morfologickým rozdílům mezi současnými dvojdyšnými a ranými fosilními formami čtvernožců byla ale jejich pozice později zpochybňována a hlavní pozornost badatelů se upřela na latimerii a její fosilní příbuzné. S příchodem genomových analýz se nicméně náhled na bahníky znovu mění. Po 170 letech intenzivního výzkumu se dnes vskutku zdá, že 6 žijících druhů dvojdyšných je nejbližšími žijícími příbuznými suchozemských obratlovců.

The discovery of lungfish (Dipnoi) in 1837 instantly became a zoological sensation. Because of their amphibian affinities, these fishes were generally considered a transitio­nal form between aquatic vertebrates and tetrapods. Due to substantial morphological differences between recent lungfishes and early fossil forms of tetrapods this position was later questioned and the main focus switched to the coelacanth and its fossil relatives. However, the advent of genome analyses has reshaped our views. After 170 years of intensive research, the 6 species of dipnoans now indeed appear to be the closest living relatives of land vertebrates.