Objev bahníků v roce 1937 se stal ihned zoologickou senzací. Pro svou podobnost s obojživelníky byly tyto ryby obecně považovány za přechodnou formu mezi vodními obratlovci a čtvernožci. Kvůli značným morfologickým rozdílům mezi současnými dvojdyšnými a ranými fosilními formami čtvernožců byla ale jejich pozice později zpochybňována a hlavní pozornost badatelů se upřela na latimerii a její fosilní příbuzné. S příchodem genomových analýz se nicméně náhled na bahníky znovu mění. Po 170 letech intenzivního výzkumu se dnes vskutku zdá, že 6 žijících druhů dvojdyšných je nejbližšími žijícími příbuznými suchozemských obratlovců.
The discovery of lungfish (Dipnoi) in 1837 instantly became a zoological sensation. Because of their amphibian affinities, these fishes were generally considered a transitional form between aquatic vertebrates and tetrapods. Due to substantial morphological differences between recent lungfishes and early fossil forms of tetrapods this position was later questioned and the main focus switched to the coelacanth and its fossil relatives. However, the advent of genome analyses has reshaped our views. After 170 years of intensive research, the 6 species of dipnoans now indeed appear to be the closest living relatives of land vertebrates.
-
Bahník australský (Neoceratodus forsteri). Foto J. Hofmann
-
Mladý jedinec bahníka západoafrického (Protopterus annectens). Foto M. Reichard
-
Za hlavou dospělých afrických bahníků rodu Protopterus (na obr. bahník západoafrický) jsou viditelné rudimenty larválních žaber. Foto J. Hofmann
-
Boční (A) a spodní (B) pohled na lebku juvenilního afrického bahníka, barvenou alizarinem. Mohutná dentice sestává v tomto stadiu jak ze zubních desek, tak jednotlivých zubů, které k ní postupně ze stran přirůstají. Páteř se skládá pouze z osifikovaných obratlových oblouků. Kompletně zachovalou strunu hřbetní barvení nezachycuje. Kraniální žebra na zadní straně lebky napomáhají plicnímu dýchání. Foto M. Minařík
-
Dospělý jedinec bahníka západoafrického. Foto R. Blažek
-
Bahník americký (Lepidosiren paradoxa). Foto J. Májsky
-
Párové ploutve bahníka amerického. Foto R. Slaboch
-
Snímek ústního patra juvenilního afrického bahníka, pořízený skenovacím elektronovým mikroskopem (kolorováno, zvětšeno 37×). V horní části jsou nápadné nozdry, v dolní pak zubní deska, vzniklá srůstem jednotlivých zubů, jejichž hroty jsou na jejím povrchu stále patrné. Foto M. Minařík
-
Bahník americký na souši odchycený v severní Argentině. Foto R. Slaboch
-
Bahník americký (Lepidosiren paradoxa) obývá bažinaté oblasti dolních toků řek ve velké části Jižní Ameriky. Přes nenápadný způsob života se tito tvorové (stejně jako jejich afričtí a australští příbuzní) těší již po více než 170 let od objevení prvního z nich značné pozornosti zoologů. Ukazuje se totiž, že jde o nejbližší žijící příbuzné suchozemských čtvernožců. Mnoho aspektů jejich života a evoluční historie však zůstává doposud neznámo. Foto R. Slaboch