Počet lidí trpících demencí se do roku 2050 celosvětově téměř ztrojnásobí ve srovnání s dneškem, varuje mezinárodní vědecká organizace InterAcademy Partnership (IAP). Výskyt tohoto onemocnění se bude zvyšovat vzhledem k prodlužujícímu se věku lidí, jelikož právě stárnutí je nejvýznamnějším známým rizikovým faktorem pro vznik demence.

Oficiální zpráva Výzva k řešení rostoucího problému onemocnění demencí vydaná k 5. červenci 2018 upozorňuje na rostoucí počty případů různých typů této závažné choroby. Pracovní sekce IAP zabývající se zdravotnickou tematikou (IAP for Health) poukazuje na zvětšující se podíl populace starší 65 let ve společnostech po celém světě, přičemž tento trend bude dále pokračovat. Spolu s tím se očekává nárůst počtu výskytů různých forem demence ze současných asi 47,5 milionů lidí na zhruba 135,5 milionů, a to z velké části v zemích se středními nebo nízkými příjmy.

Za Českou republiku se na zpracování a odborných revizích zprávy v rámci příslušné pracovní skupiny IAP for Health podílel Aleš Stuchlík, vedoucí oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV ČR.

Odhalit demenci včas je obtížné
Demence je komplexní a progresivní onemocnění. Jeho rozvoj podmiňuje celá řada chorob mozku, včetně cerebrovaskulárních, což jsou onemocnění centrální nervové soustavy způsobená narušením mozkových cév s následným špatným prokrvením mozku, krvácením do mozkové tkáně atd. Demence vzniká současně i v důsledku různých degenerativních změn mozku, jako jsou např. poškození doprovázejících její nejčastější formu – Alzheimerovu chorobu – a další. Odborníci sice podle IAP získávají stále více poznatků o rizikových faktorech, demence však obvykle postupuje plíživě a často je diagnostikována, až když se v těle rozvíjí celá léta.

Ženy jsou častěji nemocné i pečující
Demence nepostihuje rovnoměrně muže a ženy: ženy jsou ohroženější a také s tímto onemocněním žijí déle než muži. Ženy jsou rovněž obvykle hlavní pečující osobou v případě, kdy demencí trpí někdo v rodině. Péče, kterou poskytují, je neformální, oficiálně neuznávaná a neplacená.

Návrhy ke zmírnění dopadů
Zpráva IAP for Health se proto obrací na vlády národních států a lokální zdravotníky po celém světě s několika návrhy na řešení situace, jako například:

• Zvýšení povědomí o problematice demence: jak jí lze předcházet, jak můžeme pečovat o své duševní zdraví; jak se chovat k lidem, kteří již tímto onemocněním trpí, a jak jim pomoci využívat jejich zbývajících schopností.
  
  
• Široká podpora dalšího výzkumu, zejména hledání efektivních způsobů (farmakologických i nefarmakologických), kterými lze oddálit, zpomalit, zmírnit a v budoucnu i léčit nejčastější příčiny demence.

• Investice do národních systémů zdravotnické péče, které umožní proškolit dostatečný počet zdravotníků s potřebnými zaměřeními i vybudovat nezbytnou infrastrukturu pro kompetentní a lidský přístup k lidem trpícím demencí i k osobám, které o ně pečují.

Howard Chertkow, předseda specializované pracovní skupiny IAP for Health, zdůrazňuje, že veškerá její zjištění a doporučení se opírají o ověřená fakta a důkazy: „Každá země by měla zhodnotit možnosti primární prevence výskytu demence v rámci vlastní populace. Na to by měl navazovat plán sekundární prevence, čímž je myšlena schopnost rozpoznávat příznaky demence u lidí co nejdříve, protože léčba v raných stadiích onemocnění je efektivnější.

Léčba by měla zahrnovat nasazení již dostupných či v současnosti vyvíjených léků. Takzvaná terciární prevence, to znamená zmírnění projevů demence prostřednictvím různých terapií a rovněž péče o nemocné demencí v závěrečných stádiích jejich života, by se také měla zintenzivnit.

Zprávu A Call for Action to Tackle the Growing Burden of Dementia v angličtině naleznete na webových stránkách IAP.

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Odborem mezinárodní spolupráce KAV ČR
Foto: Pixabay