Nobelovští laureáti se setkali s nadějnými vědci v malebném městečku na ostrově v Bodamském jezeře již po šedesáté osmé. S nápadem setkávat se s držiteli nejprestižnějšího vědeckého ocenění přišel v roce 1951 hrabě Lennart Bernadotte, člen švédské královské rodiny. Jeho záměrem bylo, aby vědecká komunita znovunavázala vztahy, které zpřetrhala válka. Setkání každoročně navštíví více než 500 delegátů z 80–90 zemí světa.

Lindau Nobel Laureate Meetings se každoročně těší velké pozornosti, přičemž jednotlivá setkání se vždy věnují vybraným vědeckým disciplínám, za které je udílena Nobelova cena. Letošní setkání, které se uskutečnilo 24.–29. června 2018, patřilo fyziologii a medicíně.

Za mladou českou akademickou obec se prestižní akce zúčastnili Élise Duboué-Dijon, postdoktorandka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a Jiří Schimer ze stejného pracoviště.



Mnohé otázky probírané na setkání byly velmi vědecké, přímo z oborů, za které nobelisté cenu dostali. „Uskutečnily se ale i diskuze se širším zaměřením – například na komunikaci vědců se společností, jak přiblížit vědu laikům, jak publikovat a hodnotit výsledky výzkumu, či zda bychom měli impakt faktor používat jako hlavní způsob měření kvality, přičemž jsme se shodli, že ne,“ přibližuje Élise Duboué-Dijon, která v jednom z významných českých pracovišť AV ČR působí od roku 2016.

Publikuj, nebo skončíš
Při diskusích se mluvilo také o tom, jak vědu více otevřít. „Probrali jsme různé strategie otevřeného přístupu, využívání archivů a databází, rychlejší šíření poznatků ve vědecké komunitě formou takzvaných preprints – vědeckých studií v prvotním stádiu, které ještě neprošly recenzním řízením, přesto už jejich zjištění mohou být vědecké komunitě užitečná,“ doplňuje vědkyně francouzského původu.


Jiří Schimer a Élise Duboué-Dijon

Jiří Schimer potvrzuje, že jeden z nejdůležitějších aspektů setkání v Lindau představoval právě networking, tedy poznávání nových lidí a navazování kontaktů a přátelství s kolegy z jiných zemí.

V tomto ohledu soudí, že konference byla stoprocentně úspěšná. „Ačkoli někteří z nobelistů spíše hovořili více o sobě než o nás, jiní, jako například nositel Nobelovy ceny z roku 2013 Michael Levitt, byli úžasní a šířili kolem sebe auru moudrosti. Nejčastějším tématem diskuzí byl problém ‚publish or perish‘ – volně přeloženo jako ‚publikuj, nebo skončíš‘ – a problematika impakt faktoru,“ dodává Jiří Schimer.

Největší setkání nobelistů na jednom místě
Konference v Lindau mají mezi světovými symposii výlučné postavení, protože se jich každoročně účastní více než 30 nositelů Nobelovy ceny. Jde tedy o největší setkání vynikajících vědců na jednom místě, snad jen s výjimkou vlastního nobelovského ceremoniálu ve švédském Stockholmu.



Přednášející nobelisté si sami volí téma svých přednášek. Zpravidla jde o témata globálního významu, která přesahují hranice států i jednotlivých oborů. Záměr je nasnadě: vyměnit si znalosti s mladými vědci a výstupy přednášek zprostředkovat nejen mezinárodní vědecké komunitě, ale i laické veřejnosti.

Vzdělávat – inspirovat – propojovat
Mottem sympozií je: „Educate, Inspire, Connect“ – tedy „vzdělávat, inspirovat, propojovat“. Vedle klasických přednášek se tak účastníci těší rovněž z neformálních akcí, na nichž diskutují své názory na současnou vědu, a to včetně etických či filozofických otázek.



Při výběru mladých vědců, kteří na setkání danou zemi reprezentují, pořadatelé spolupracují s partnerskými organizacemi. Za Českou republiku nominuje účastníky Akademie věd ČR v kooperaci s oborovými fakultami univerzit. Prestižního sympozia se jen od roku 2006 zúčastnily desítky nadějných mladých vědců, kteří působí v ústavech Akademie věd ČR i na fakultách vysokých škol. Navrženi mohou být vědci či studenti mladší 35 let, kteří ve svém oboru dosahují vynikajících výsledků a dosud nemají stálé angažmá.

Sympozia se dále účastní zástupci průmyslu, členové vlád a vydavatelé vědeckých časopisů, akce má podporu bavorské a německé spolkové vlády a mecenášů z univerzit, bankovních domů a koncernů.



Setkání v Lindau většinou všichni hodnotí jako neopakovatelné. Vždyť na něj mohou být mladí vědci nominováni jen jedenkrát v životě – tedy pokud sami Nobelovu cenu nezískají, aby se do městečka na Bodamském jezeře vrátili jako hlavní přednášející.

Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Jana Trnková, Odbor mezinárodní spolupráce KAV ČR
Foto: Lindau Nobel Laureate Meetings, archiv Élise Duboué-Dijon