Tři francouzští nositelé Nobelovy ceny – Jean-Marie Lehn, Jean-Pierre Sauvage a Serge Haroche – poctili minulý týden svou návštěvou Českou republiku. Předali vědecké ceny Velvyslanectví Francie v České republice, zavzpomínali na cestu k vrcholu vědecké kariéry a nastínili i současné směřování svých oborů.

„Věnujte se výzkumu kvůli vědě a radosti z bádání, ne kvůli kariéře,“ doporučil ve čtvrtek 21. června 2018 nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2016 Jean-Pierre Sauvage posluchačům v naplněném Ballingově sále Národní technické knihovny. Zde společně s Jean-Marie Lehnem, který obdržel Nobelovu cenu za chemii v roce 1987, představili vývoj a budoucí cíle svých oborů.



Oba významné světové vědce napjatě poslouchali mladí i zkušení chemikové a další odborníci včetně ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeňka Hostomského a představitelů Vysoké školy chemicko-technologické.

Cesta k adaptivní chemii
Jean-Marie Lehn svou přednášku nazval Perspektivy v chemii: Od supermolekul k adaptivní chemii (Perspectives in Chemistry: From Supramolecular towards Adaptive Chemistry). Připomněl obrovský pokrok chemie za posledního půl století a vyzdvihl několik milníků, které určovaly vývoj oboru od molekulární přes supramolekulární a organizovanou chemii až k chemii dynamické a nastínil další postup směrem ke komplexním systémům a tzv. adaptivní chemii.


Jean-Marie Lehn

Patří mezi ně nepochybně i objev syntetických makrocyklických látek se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul, za který Jean-Marie Lehn získal Nobelovu cenu. Zjednodušeně řečeno, zabýval se výzkumem stavby, chemických a fyzikálních vlastností molekul, které se navzájem „rozpoznají“ a „vyberou si“, s jakými dalšími molekulami vytvoří složité struktury – vyznačují se tedy strukturně specifickými vlastnostmi a vysokou selektivitou a najdeme je v hojné míře v živých biologických systémech.

Směřování k molekulárním strojům
Jean-Pierre Sauvage přednášel na téma Od chemické topologie k molekulárním strojům (From Chemical Topology to Molecular Machines). Podařilo se mu – opět jednoduše řečeno – volně spojit dvě molekuly ve dva pevně spojené, ale vzájemně pohyblivé prstence, což posléze umožnilo vytvářet z molekul složitější řetězce a další tvary, a nakonec vedlo ke vzniku prvních molekulárních motorů a tzv. chemických robotů.


Jean-Pierre Sauvage

I tentokrát se chemici inspirovali přírodou, protože v biologii hraje řízený pohyb molekul podle Jean-Pierra Sauvage zásadní úlohu a je všudypřítomný. Například syntézu adenosintrifosfátu (ATP) ve všech živých organismech představil jako rotační motor v akci. Připomněl cestu od jednoduchých katenanů, tedy do sebe provlečených molekul, ke složitějším „zauzleným strukturám“, k tzv. rotaxanu či molekulárnímu člunku, což jsou první kroky k molekulárním strojům. Zmínil i svůj objev elastické struktury, která se dokáže smršťovat a natahovat podobně jako sval. Tyto objevy mohou posloužit při vývoji nových materiálů, různých čidel i systémů pro uchování energie.

Vývoj laserových technologií
Serge Haroche, který v roce 2012 získal Nobelovu cenu za fyziku, nadchl posluchače v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech, ve kterém hovořil o nejrůznějších aspektech vědy spojených s laserovými technologiemi. Zmínil i 34 nositelů Nobelovy ceny spojených s laserovými technologiemi. Po přednášce si prohlédl laserové haly a laserové systémy ELI Beamlines včetně experimentální haly E1, kde jsou systémy již přichystány k vědeckým experimentům. Seznámil se i s největší vakuovou komorou pro civilní výzkum na světě, která se nachází v hale P3.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Nebojte se něco zkazit, řekli v Praze tři nositelé Nobelovy ceny

Nobelista Ben Feringa v Ústavu organické chemie a biochemie

Připravili: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Michael Vích, ELI Beamlines
Foto: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR