Tropické lesy ostrova Borneo v jihovýchodní Asii jsou celosvětově výjimečné vysokou biodiverzitou různých skupin organismů. Jejich podoba byla formována mimo jiné během čtvrtohorního kolísání hladiny světových oceánů, kdy byly ostrovy sundské oblasti vzájemně propojeny či odděleny, což mělo vliv na migraci organismů. Současná diverzita lesů Bornea sleduje gradient nadmořské výšky a vlastnosti substrátů, přičemž můžeme rozlišit několik hlavních typů lesa. V posledních desetiletích jsme svědky masivní těžby lesů, které jsou mnohde převáděny na plantáže palmy olejné.
Použitá a citovaná literatura:
Bird M. I., Taylor D. a Hunt C. (2005). Palaeoenvironments of insular Southeast Asia during the Last Glacial Period: a savanna corridor in Sundaland? Quaternary Science Reviews, 24(20), 2 228 – 2 242.
Ghazoul J. a Sheil D. (2010). Tropical rain forest ecology, diversity, and conservation. Oxford University Press, New York.
Grytnes J. A. a Beaman J. H. (2006). Elevational species richness patterns for vascular plants on Mount Kinabalu, Borneo. Journal of Biogeography, 33, 1 838 – 1 849.
Voris H. K. (2000). Maps of Pleistocene sea levels in Southeast Asia: shorelines, river systems and time durations. Journal of Biogeography, 27, 1 153 – 1 167.
Peel M. C., Finlayson B. L. a McMahon T. A. (2007). Updated world map of the Köppen-Geiger climate classification. Hydrology and Earth System Sciences Discussions, 4(2), 439–473.
Slik J. F. a kol. (2011). Soils on exposed Sunda Shelf shaped biogeographic patterns in the equatorial forests of Southeast Asia. Proceedings of the National Academy of Sciences, 108(30), 12 343 – 12 347.
Tropical forests of the island of Borneo in South East Asia harbour an extraordinary high biodiversity of various groups of organisms. They have been shaped, among other influences, by the Quaternary fluctuations of the level of world’s oceans, connecting or dividing islands within the Sundaland, which has affected migration of species. The present diversity of forests in Borneo follows an elevational gradient and substrate properties, thus forming several main forest types. Over the past few decades, we have witnessed massive logging and transformation of forests into oil palm (Elaeis guineensis) plantations.
-
Plantáže palmy olejné (Elaeis guineensis) představují nepřehlédnutelný fenomén současné krajiny Bornea. Pěstování palmy je vysoce ziskové, jde však bohužel o jednu z nejvážnějších hrozeb pro tropické přírodní ekosystémy. Foto R. Hédl
-
Odlesňování na Borneu od druhé poloviny 20. stol. Lesy se intenzivně těží a mnohde nahrazují plantážemi palmy olejné. Orig.: http://www.grida.no/graphicslib/detail/extent-of-deforestation-in-borneo-1950-2005-and-projection-towards-2020_119c (se svolením autorů)
-
Areál orangutana bornejského (Pongo pygmaeus) zaznamenává úbytek jako přirozené lesy. Orig.: http://www.grida.no/ graphicslib/detail/orangutan-distribution-on-borneo-indonesia-malaysia_11d2 (se svolením autorů)
-
Wallaceova linie (červeně) odráží vývoj přírody jihovýchodní Asie ve čtvrtohorách. Rozsah souše během glaciálního maxima, kdy byla hladina moře asi o 100 m níže než v současnosti. V dnes zaplavených šelfech tekly řeky a Sundaland vytvářel poloostrov západně od Wallaceovy linie. Podle: H. K. Voris (2000)
-
V oblasti šelfového moře mezi Borneem, Sumatrou a Jávou se v sušších obdobích glaciálů předpokládá savanový koridor, podél kterého mohly migrovat organismy včetně člověka moderního typu (do jihovýchodní Asie se dostal dokonce dřív než do Evropy). Značky ukazují různé typy dokladů o výskytu lesa a bezlesí. Podle: M. I. Bird a kol. (2005)
-
V mlžné podvečerní atmosféře vynikají mohutné stromy nížinného lesa, i přes 60 m vysoké. NP Ulu Temburong, Brunej. Foto R. Hédl
-
Pestrý smíšený dvojkřídláčový les. NP Ulu Temburong, Brunej. Foto R. Hédl
-
Závislost počtu druhů (odhad pomocí rarefrakce) stromů, epifytů a kapradin na nadmořské výšce na Kinabalu (4 095 m). Podle: J. A. Grytnes a J. H. Beaman (2006)
-
Vzhled horského lesa okolo 1 800 m n. m. určují hlavně stromy z čeledi bukovitých (Fagaceae). NP Kinabalu, Sabah. Foto R. Hédl
-
Kahau nosatý (Nasalis larvatus) obývá příbřežní mangrovy, kde se živí listím stromů. Brunej. Foto M. Hroneš
-
Rašelinné lesy zabírají značné rozlohy plochých terénů nížinných oblastí Bornea. V poslední době bývají postiženy požáry, zčásti úmyslně zakládanými. Badas, Brunej. Foto R. Hédl
-
Keranga, specifický typ ekosystému, se roztroušeně vyskytuje na extrémně chudých písčitých substrátech v širokém rozpětí nadmořských výšek. Foto R. Hédl
-
Scenérie horské řeky Dappur v centrálním Sarawaku na ostrově Borneo. Řeky v rovníkových tropech soustřeďují pozoruhodnou biodiverzitu, odedávna slouží jako komunikační tepny a jsou také citlivými indikátory stavu životního prostředí ve svém povodí. Foto R. Hédl