Studio ČT24, 2.7.2018.
Reportáž České televize ze zahájení...
Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZÚ) uspěl v náročné výzvě „Excelentní výzkum“ v Operačním programu Věda, výzkum a vzdělávání (OP VVV) s projektem SOLID21 a obdrží v následujících letech více než půl miliardy korun na rozvoj předního evropského výzkumného centra v oblasti fyziky pevných látek.
Vědecká oblast fyziky pevných látek je jednou z nejrychleji se rozvíjejících partií fyziky vůbec – vzešla z ní převážná část současných převratných technických inovací a vyznačuje se velmi krátkou dobou uvedení nových poznatků do praxe. Mezi nejdůležitější objevy fyziky pevných látek patří např. tranzistory, LED světla, lasery a fotovoltaické články. Tyto objevy způsobily technologickou revoluci a podstatným způsobem ovlivnily naše životy a svět kolem nás. Základní výzkum spadající do oboru fyziky pevných látek patří mezi klíčové aktivity FZÚ a má zde bohatou tradici.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR stojí v čele mezinárodního týmu, který vyvinul novou metodu analýzy rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Tato metoda dosáhla takové přesnosti, že pomocí ní bylo možné určit pozice i těch nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku. Přesnost a spolehlivost metody byla demonstrována v práci, která vychází 13. ledna 2017 v časopise Science a popisuje určení pozice vodíků ve dvou různých materiálech.
HiLASE, projekt Fyzikálního ústavu AV ČR, který bude sídlit na stejné „adrese“ v Dolních Břežanech jako nejintenzivnější laser světa ELI Beamlines, uspořádal na konci listopadu svůj historicky první workshop. Sjeli se na něj vědci z Německa, Velké Británie, Japonska a samozřejmě i z České republiky, aby prodiskutovali další perspektivy pevnolátkových laserů s vysokou energií a vysokou opakovací frekvencí. Centrum HiLASE, jehož stavba začne v lednu příštího roku, se má stát významným evropským mezníkem v této oblasti.
Předseda vlády Velké Británie David Cameron navštívil 23.6.2011 společně se svým českým protějškem Petrem Nečasem laserovou laboratoř PALS (Prague Asterix Laser System). Zajímali se zejména o další perspektivy výzkumné spolupráce mezi Českou republikou, Velkou Británií a ostatními zeměmi EU. Pravděpodobně nejzajímavějším výsledkem této spolupráce přitom bude Extreme Light Infrastructure (ELI), jeden z nejambicióznějších evropských vědeckých projektů posledních desetiletí.
Evropská komise 20.4.2011 definitivně schválila projekt Extreme Light Infrastructure (ELI). Jde o první z tzv. velkých projektů, které jsou v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) schvalovány.
Skupina S. Kamby z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., společně s řadou amerických spolupracovníků teoreticky navrhla a také experimentálně využila mechanického napětí ve velmi tenkých vrstvách EuTiO3 k umělé přípravě feroelektrika, které je zároveň silným umělým magnetem.
Skupina S. Kamby z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR navrhla společně s americkými kolegy jak využít klasických experimentálních metod fyziky pevných látek k měření dipólového momentu elektronu. Teoreticky předpověděli, prakticky připravili a charakterizovali nový magnetický a feroelektrický materiál Eu0.5Ba0.5TiO3, ve kterém je možné aplikovat o tři řády vyšší elektrické pole na spiny f elektronů iontů Eu než u jiných magnetických materiálů
Vědci došli k nečekanému výsledku, který je v rozporu s doposud ustáleným názorem, že čím je větší počet nejbližších sousedních atomů – tj. čím více má atom vazeb ke svým nejbližším sousedům a je tedy „opřen“ o co nejvíce sousedů - tím je tvrdost látky větší. Nový vztah pro tvrdost naopak ukazuje, že pro vysokou tvrdost je optimální obklopení pouze čtyřmi nejbližšími vazebními partnery.
Ve dnech 12. -13. dubna 2010 proběhla na prvních Česko-francouzských dnech prezentace projektu ELI Beamlines v Paříži a v Bordeaux. Obdobné prezentace se v rámci představování projektu ve velkých evropských zemích již uskutečnily v Berlíně, Londýně a Paříži, další se chystá v Římě.
Tisková zpráva o prezentaci ELI.
Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. je členem úspěšného mezinárodního týmu, který provedl experimentální měření odhalující to, že atomární kontrast je důsledkem změny rozložení hustoty elektronového náboje.
Tisková zpráva o zobrazení atomů pomocí rastrovacích mikroskopů.
Fyzikální ústav uvedl v březnu 2009 do provozu výkonný výpočetní systém, nazvaný Dorje, který je určen pro výpočty ve fyzice pevných látek.