Nová studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu seznamuje veřejnost s oborovým přehledem výsledků českých výzkumných organizací. Autoři Štěpán Jurajda a Daniel Münich v ní identifikují pracoviště s největším množstvím excelentních výsledků ve vědních oborech v ČR. Studie poskytuje především relevantní indicie pro hledání odpovědi na otázku, na kterých pracovištích se v různých vědních oborech v ČR realizuje ve větším rozsahu excelentní výzkum.
Tier2 centrum ve FZÚ
Ve středu 4. července 2012 proběhl v CERN seminář „Současný stav pátrání po Higgsově bosonu na LHC“. Na tomto semináři oznámili představitelé dvou experimentů na velkém urychlovači hadronů LHC, ATLAS a CMS, nezávisle objev nové částice – bosonu o hmotnosti zhruba 126 GeV/c2. Na široké mezinárodní spolupráci experimentu ATLAS se podílejí i fyzikové a technici z Fyzikálního ústavu AV ČR a dalších institucí z ČR.
Fyzikální ústav Akademie věd České republiky pořádá 18. - 22. června 2012 spolu s Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Palackého v Olomouci mezinárodní workshop Observatoře Pierra Augera zaměřený na analýzu kosmického záření s nejvyššími energiemi.
Spintronika dnes hraje klíčovou roli v oblasti magnetických pamětí a senzorů. V blízké budoucnosti se očekává, že umožní mimo jiné výrobu vysokokapacitních magnetických operačních pamětí a novou architekturu integrující paměťové a logické prvky, která povede k rychlým a energeticky úsporným počítačům. Aplikace v mikroelektronice představují důležitou motivaci pro obor spintroniky. Neméně důležitá je i role, kterou hraje spintronika v oblasti základního fyzikálního výzkumu.
Dosud jen domněnku, že spinová interakce elektronů je původcem supravodivosti ve sloučeninách těžkých kovů, se nyní podařilo potvrdit německým, českým a italským badatelům. Společným úsilím experimentátorů z Ústavu pro transuranové elementy v Karlsruhe a teoretiků z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze a z Polytechniky v Turíně byla totiž poprvé jednoznačně určena symetrie parametru uspořádání v supravodivé fázi sloučeniny PuCoGa5.
Přenos úhlového momentu z kruhově polarizovaného světla do spinu elektronů umožňuje vybudit magnet z rovnovážného stavu na časových škálách kratších než pikosekunda. Tento efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Elektrická vodivost patří k nejzákladnějším vlastnostem materiálů. Ačkoli se mění s teplotou, zařazení mezi vodiče nebo izolátory je u většiny materiálů dané jejich chemickým složením a krystalovou strukturou. Existují však látky, u nichž lze malou změnou vnějších parametrů, např. teploty nebo tlaku, dosáhnout přeměny vodiče v izolátor nebo naopak.
Fyzikové na Tevatronu nedávno publikovali dvě zprávy týkající se pátrání po Higgsově bosonu. Nejnovější měření hmotnosti W ukazují, že Higgsův boson je lehčí než 152 GeV/c2. Přímé pátrání po Higgsově bosonu ukazuje na náznaky existence Higgsova bosonu konzistentní s těmi pozorovanými na LHC.
Dosažení jedinečné kombinace hustoty a teploty plazmatu pomocí rentgenového laseru s volnými elektrony LCLS.
V letošním prvním únorovém čísle časopisu Nature byl otištěn článek [1] poutající pozornost odborníků na fyziku vysokých hustot energie a vysokoparametrového plazmatu, především její astrofyzikální a fúzní aplikace. Mezinárodní tým vedený mladým oxfordským fyzikem Samem Vinkem vytvořil pomocí fokusovaného svazku rentgenového laseru LCLS (Linac Coherent Light Source [2]) v Menlo Parku v Kalifornii objemovým ohřevem hliníku unikátní extrémní stav hmoty.
Studio ČT24, 2.7.2018.
Reportáž České televize ze zahájení...
Česká televize ČT24, 2.7.2018.
Ve výzkumném centru ELI...
Akademi věd ČR, 18.6.2018.
Tým Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního...
