Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) představují nejpočetnější skupinu obratlovců na Zemi a do dnešního dne bylo popsáno přes 32 500 druhů ryb z více než 500 čeledí a 72 řádů. Během evoluce paprskoploutvých ryb (a zejména odvozené skupiny Percomorpha) došlo k výraznému nárůstu biodiverzity a morfologické rozmanitosti, ale velmi často také k vývoji podobných struktur u nepříbuzných skupin (konvergenci). Také díky tomuto jevu zůstávají příbuzenské vztahy některých skupin ryb doposud nejasné. V poslední době se podařilo fylogenetické vztahy ryb částečně vyřešit díky metodám molekulární genetiky, a to včetně zpracování informace z celých genomů. Ve dvou článcích tohoto čísla shrnujeme základní členění rybovitých obratlovců na Zemi, objasnění příbuzenských vztahů mezi hlavními liniemi ryb, a v kulérové příloze pak přinášíme aktuální verzi fylogeneze paprskoploutvých ryb.
Použitá, citovaná a doporučená literatura:
Uvedena v samostatném souboru níže pod obrazovou galerií
Ray-finned fishes (Actinopterygii) are by far the most diversified group of vertebrates on Earth, and there are currently more than 32 500 valid species in about 500 families and 72 orders. The diversity of ray-finned fishes has increased dramatically during their evolution, particularly in the modern group of Percomorpha. This also includes high morphological diversity of body shapes. However, in many cases similar morphological structures have evolved in different fish groups independently (by convergence). This is one of the reasons why evolutionary relationships within several fish lineages still remain unclear. Recently, fish phylogeny has been reconstructed based on molecular genetic data, including whole genome sequencing. In this issue we present two articles on general relationships among the main lineages of fishes and the current version of the phylogeny of the ray-finned fishes.
-
Evoluce obratlovců s důrazem na bazální paprskoploutvé ryby. Pro detailnější fylogenezi kostnatých paprskoploutvých ryb (Teleostei) viz obr. 3 v článku kuléru na str. XCV. Skupiny Protacanthopterygii a Paracanthopterygii obsahovaly původně jiné řády, nyní bylo jejich složení přehodnoceno. * Značí linie štítnatců, pancířnatců a trnoploutvých představující sběrné (parafyletické nebo polyfyletické) skupiny fosilních druhů. Fylogenetická pozice některých trnoploutvých není dosud uspokojivě vyřešena, část z nich bývá řazena blíže k parybám, zatímco jiná část blíže ke kostnatým (Osteichthyes). Čísla odpovídají počtům známých recentních druhů. Snímky: Z. Musilová, M. Minařík a M. Petrtýl. Orig. Z. Musilová
-
Morfologická diverzita prvohorních paprskoploutvých ryb: devonské druhy ještě ukazují poměrně uniformní tvar těla, zatímco druhy z karbonu a permu jsou již morfologicky velmi rozrůzněné. Rekonstrukce podoby fosilních ryb, velikostní poměry neodpovídají skutečnosti. Orig. M. Chumchalová, upraveno podle různých zdrojů
-
Biodiverzita linií obratlovců v různých geologických obdobích ukazuje pozvolný nástup paprskoploutvých ryb během prvohor a druhohor a jejich dominanci od třetihor. Podle různých zdrojů, upraveno
-
Mezi překvapivé zástupce nově řazené do řádu ostnoploutvých (Perciformes) patří vranka obecná (Cottus gobio). Foto L. Hlásek
-
Mezi překvapivé zástupce nově řazené do řádu ostnoploutvých (Perciformes) patří koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus). Foto L. Hlásek
-
Hlaváč Sycidium sp. (Gobiidae). Hlavačky, hlaváči a parmovci patří do společné skupiny Gobiaria. Foto Z. Musilová
-
Parmovec skvělý (Pterapogon kauderni, Apogonidae). Hlavačky, hlaváči a parmovci patří do společné skupiny Gobiaria. Foto Z. Musilová
-
Lezec obojživelný (Periophthalmus barbarus, Gobiidae). Hlavačky, hlaváči a parmovci patří do společné skupiny Gobiaria. Foto Z. Musilová
-
Hlavačka Mogurnda adspersa (Eleotridae). Hlavačky, hlaváči a parmovci patří do společné skupiny Gobiaria. Foto Z. Musilová
-
Fylogenetické postavení hlubokomořských zástupců bývalého řádu Beryciformes zůstává zatím nejasné. Zubatice obecná (Anoplogaster cornuta). Foto Z. Musilová
-
Okoun říční (Perca fluviatilis) získal v novém pojetí řádu ostnoploutví (Perciformes) mnohdy překvapivé příbuzné – např. vranky (Cottus), v minulosti řazené mezi ropušnicotvárné (Scorpaeniformes), nebo koljušky (Gasterosteus), dříve uváděné jako volnoostní (Gasterosteiformes). Foto J. Bohdal