Hlemýžď pruhovaný (Helix thessalica) je nejnovějším přírůstkem české a slovenské měkkýší fauny. Pozornosti unikal proto, že nebyl rozlišován od velmi podobného a u nás zcela běžného hlemýždě zahradního (H. pomatia). Jeho odlišení umožnily až molekulárněfylogenetické analýzy, ale nakonec se ukázalo, že ho lze dobře poznat i podle ulity a pohlavního ústrojí. V článku jsou detailně popsány všechny determinační znaky odlišující oba druhy, a nově je podrobně zmapováno rozšíření hlemýždě pruhovaného v České republice. Hlemýžď pruhovaný žije především na jihozápadě Balkánského poloostrova, ale podél Karpat zasahuje od Slovenska až na Moravu. Na té se vyskytuje ostrůvkovitě v údolí řeky Jihlavy mezi Mohelnem a Dolními Kounicemi. Na řadě míst se setkává s hlemýžděm zahradním, se kterým se zřejmě kříží. S ohledem na málo známé rozšíření nově nalezeného druhu vyzýváme k jeho dalšímu hledání u nás i na Slovensku.
Použitá a citovaná literatura:
KORÁBEK, O., JUŘIČKOVÁ, L., PETRUSEK, A. Splitting the Roman snail Helix pomatia Linnaeus, 1758 (Stylommatophora: Helicidae) into two: redescription of the forgotten Helix thessalica Boettger, 1886. Journal of Molluscan Studies. 2016, 82, s. 11-22.
Helix thessalica is the latest addition to Czech molluscan fauna. It has been overlooked because it wasn’t distinguished from the extremely similar and very common Roman Snail (H. pomatia). Only molecular phylogenetics allowed for its recognition, but eventually it turned out to differ in both its shell and genital system. In this paper, the characters differentiating both species are described and the distribution of H. thessalica in the Czech Republic is newly characterised. It lives mainly in the southwestern Balkans, but along the Carpathian Arc it extends up to Slovakia and Moravia, where it occurs in several patches in the Jihlava river valley. Locally, it apparently hybridizes there with H. pomatia. Readers are encouraged to search for new sites of the species in the Czech and Slovak Republics.
-
Typicky zbarvený hlemýžď pruhovaný (Helix thessalica) od Mohelského mlýna s olupujícím se povrchem ulity. Foto O. Korábek
-
Slepencové výchozy v přírodní památce Pekárka v údolí Jihlavy nad Ivančicemi, na jejichž horní hraně žije hlemýžď pruhovaný (Helix thessalica). Foto O. Korábek
-
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) a h. pruhovaný (H. thessalica) z údolí řeky Jihlavy. V levé polovině snímku je h. zahradní z lokality nad lomem u Dolních Kounic. V pravé části vidíme shora čtyři řady ulit h. pruhovaného z levého břehu mezi Řeznovicemi a Letkovicemi, dvě řady z Mohelna a dole ulity z PP Pekárka. Foto O. Korábek
-
Nejlepší určovací znaky hlemýždě pruhovaného na ulitě jsou její zbarvení a způsob, kterým ulity ztrácejí povrchovou vrstvu (periostrakum). Shora a zleva: typický zelenavý odstín ulit mnoha jedinců vynikne hlavně na prázdných ulitách (jihozápadní Srbsko, Bistrica u města Nova Varoš). Periostrakum začíná mizet již u živých jedinců (Mohelno), ale mnohdy se i u prázdných ulit částečně zachovává mezi přetrvávající jemnou strukturou povrchu (Řeznovice). Na starších ulitách můžeme vidět zbytky pruhování s většinou ostřeji ohraničenými pruhy než u hlemýždě zahradního (Řeznovice). Všimněte si také na hlemýždě poměrně výrazného patrového návalku v ústí ulity, zřetelného zejména na starších prázdných ulitách. Foto O. Korábek
-
Téměř dospělý jedinec hlemýždě pruhovaného z levého břehu řeky Jihlavy u Řeznovic. Foto O. Korábek
-
Živí hlemýždi pruhovaní z maďarského pohoří Bükk z lokality severovýchodně od Szarvaskö. Foto O. Korábek
-
Také u hlemýždě pruhovaného najdeme vzácně levotočivé jedince, tento pochází z PP Pekárka. Přestože levotočivost výrazně ovlivňuje tvar ulity i mimo směr závitů, zbarvení a odlupující se povrch se jasně liší od hlemýždě zahradního. Foto P. J. Juračka
-
Podle tmavého zbarvení distálních částí pohlavního ústrojí lze hlemýždě pruhovaného jednoduše odlišit od h. zahradního. PE – penis, PŽ – prstovité žlázy, SP – spermovidukt, ŠV – šípový vak, TY – pravé tykadlo, VA – vagina, VO – vole, VY – vývod semenné schránky. Vyobrazený jedinec pochází od Letkovic. U hlemýždě zahradního je celý genitál zbarvený přibližně jako zde spermovidukt. Foto O. Korábek
-
Pohled na lokalitu hlemýždě pruhovaného ve východní Makedonii nedaleko Suvi Laki – příklad častého biotopu druhu. Foto O. Korábek
-
Většina populací nově odlišeného hlemýždě pruhovaného, včetně těch žijících v České republice, se od podobného hlemýždě zahradního (H. pomatia) liší jemnou zrnitou strukturou ulity. Periostrakum se jako první odlupuje z vrcholků jednotlivých zrnek, a ulity tak dostávají ošoupaný vzhled, patrný především nad ústím. Foto O. Korábek