Z polohy České republiky na biogeografické křižovatce střední Evropy vyplývá, že zde mnohé vegetační typy dosahují hranice svého rozšíření, avšak unikátní vegetační typy jsou vzácné. Mimořádným jevem z celosvětového hlediska jsou louky Bílých Karpat, které podle existujících údajů drží světový rekord v počtu druhů cévnatých rostlin vyskytujících se společně na plochách menších než 50 m2. Výraznou koncentraci výskytu na území České republiky mají také dva komplexní biotopy, které zahrnují charakteristickou mozaiku vegetačních typů: pískovcová skalní města a rybníky. Skalní města se vyznačují výskytem kontrastních typů vegetace na velmi krátkých vzdálenostech. Hustota rybníků je u nás větší než kdekoliv jinde. Tyto vodní nádrže byly sice vytvořeny člověkem, přesto se však na nich vyvíjejí specializované typy vegetace, z nichž k nejzajímavějším patří porosty jednoletých bylin na obnažených dnech vypuštěných rybníků.
Doplňková literatura k článku:
Dykyjová D. & Květ J. (eds) (1978): Pond littoral ecosystems. Springer Verlag, Berlin/Heidelberg/New York.
Hájková P., Roleček J., Hájek M., Horsák M., Fajmon K., Polák M. & Jamrichová E. (2011): Prehistoric origin of the extremely species-rich semi-dry grasslands in the Bílé Karpaty Mts (Czech Republic and Slovakia). Preslia 83: 185–204.
Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A. & Williams R. (eds.) (2007): Sandstone landscapes. Academia, Praha.
Jongepierová I. (ed.) (2008): Louky Bílých Karpat. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.
Šumberová K. (2005): Co víme o vegetaci tříd Isoëto-Nanojuncetea a Bidentetea v České republice? Zprávy České botanické společnosti 40: 195–220.
Wilson J. B., Peet R. K., Dengler J. & Pärtel M. (2012): Plant species richness: the world records. Journal of Vegetation Science, DOI: 10.1111/j.1654-1103.2012.01400.x.
In the CR located on the bio-geographical crossroads of Central Europe, several vegetation types reach their distribution limit here, whereas only three vegetation types and complexes unique or significantly concentrated here are identified: grasslands in the White Carpathian Mts. (the world’s highest number of vascular plant species per certain areas smaller than 50 m2); sandstone pseudokarst landscapes (sharply contrasting vegetation at very short distances); fishponds (specific vegetation especially on their exposed bottoms when drained).
-
Hlavní celky druhově bohatých bělokarpatských luk (podle P. Hájkové a kol. 2011) - zeleně - s vyznačením nejbohatší lokality Čertoryje - červeně, pískovcová skalní města České tabule - hnědě - a hlavní rybniční oblasti České republiky - modře, vymezené plochou rybníků větší než 100 ha (větší modré body) nebo 40–100 ha (menší modré body) na území o velikosti 3 × 5 zeměpisných minut. Orig. mapy O. Hájek
-
Luční celek Čertoryjí a Vojšických luk v Bílých Karpatech. Některé bělokarpatské louky s rozptýlenými stromy existují kontinuálně po dlouhou dobu na rozsáhlých plochách a jsou pravidelně sečeny. Dlouhá historie, velká rozloha a pravidelná seč s omezeným hnojením přispívají k jejich velkému druhovému bohatství. Foto M. Chytrý
-
Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály na Broumovsku představuje jedno z nejpozoruhodnějších skalních měst v Evropě. Foto P. Kuna
-
Kaňon Labe v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce je unikátní kombinací pískovcového a říčního fenoménu. Na příčném profilu kaňonem lze pozorovat zonaci vegetace od reliktních borů přes submontánní bučiny až po luhy a štěrkopískové náplavy Labe. Foto P. Bauer
-
V hlubokých soutěskách a roklích národního parku České Švýcarsko se vyvíjí inverzní zvrstvení vegetačních stupňů. Soutěsky říčky Kamenice. Foto V. Sojka
-
Dokesko je ze všech českých pískovcových oblastí nejbohatší na ohrožené a vzácné druhy cévnatých rostlin. Přispívá k tomu i přítomnost vápnitých pískovců. Kuřička hercynská (Minuartia caespitosa) rostoucí v Hradčanských stěnách je středoevropským endemitem. Foto H. Härtel
-
Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) – typický druh obnažených den, u nás se s ním setkáme nejčastěji v květnu a červnu v jihočeských rybničních pánvích nebo na Českomoravské vrchovině. Snímek z rybníka Dehtář na Českobudějovicku, kde se velká populace puchýřky objevila po dlouhé době během mimořádně suchého jara r. 2007. Foto K. Šumberová
-
Rybník Konračský na Novobystřicku se tradičně využívá k produkci jednoleté kapří násady. Každoročně po jarním výlovu je ponechán několik měsíců na nízké vodě a jeho dno rychle zarůstá efemérní vegetací s puchýřkou útlou. Foto K. Šumberová
-
Rybník Beranov na Českobudějovicku čtyři roky po celoplošném odbahnění. Na první pohled jde o drastický zásah, byť pro zachování hospodářské i ekologické funkce rybníka obvykle nezbytný. Obnova populací většiny rostlinných druhů však probíhá rychle – jednak díky přenosu rostlinných diaspor v rybničních soustavách vodou a s rybolovnou technikou, jednak vzhledem k ponechání rybníka na nižší vodě v jednoletém až dvouletém intervalu. Foto K. Šumberová
-
Masnice vodní (Tillaea aquatica) – jednoletý, ale pomalu rostoucí druh, který z našich rybníků ve druhé polovině 20. stol. kvůli změnám v hospodaření silně ustoupil. Dosud se však vyskytuje v některých rybích sádkách, kde mu vyhovuje dlouhodobé letnění kombinované s pastvou nebo postřikem herbicidy. Foto K. Šumberová
-
Úpor trojmužný (Elatine triandra) se ve většině středoevropských zemí považuje za velmi vzácný a ohrožený druh. U nás roste pravděpodobně na stovkách lokalit, převážně v rybnících jihočeských pánví a na přilehlých pahorkatinách. Spolu s běžným mokřadním druhem hvězdošem jarním (Callitriche palustris) často vytváří na mokrém bahně letněných rybníků rozsáhlé koberce. Foto K. Šumberová