Významnou, ačkoli opomíjenou skupinou invazních organismů jsou patogeny lesních dřevin. V České republice můžeme dosud napočítat přibližně 90 taxonů těchto organismů. Zhruba 10 % z nich má potenciál poškozovat populace svých hostitelů, a někdy i celé ekosystémy, jejichž klíčové druhy tito hostitelé představují. Zásadní omezení jejich vlivu či dokonce eradikace jsou nemožné a naše prostředí se nezadržitelně mění. Introdukce exotických patogenů tak představují zásadní výzvu pro udržitelné lesnictví, rurální ekonomiku a užívání krajiny vůbec.
Použitá a citovaná literatura:
Uvedena v samostatném souboru níže pod obrazovou galerií
Although pathogens of forest woody plants are among the most important groups of invasive organisms, they are still ignored. In the Czech Republic we have so far been able to identify about 90 of these organisms. About 10 % of them have a potential to damage their hosts populations, or sometimes even whole ecosystems. The fundamental elimination of their impact or their eradication is impossible and our environment is uncontrollably changing. Nowadays, introduction of forest pathogens presents a great challenge for sustainable forestry, rural economy and landscape use.
-
Rozpadající se mokřadní olšina poblíž řeky Úhlavy napadená plísní olšovou (Phytophthora ×alni). Foto K. Černý
-
Pohlavní orgány plísně bukové (Phytophthora cambivora), která napadá řadu dřevin a pochází pravděpodobně z jihovýchodní Asie. Izolát byl získán z přírodní památky Kaštanka v Nasavrkách. Foto K. Černý
-
Porovnání vývoje kumulativního počtu nepůvodních patogenů lesních dřevin v Evropě a České republice. Použit byl srovnávací soubor dat invazních patogenů lesních dřevin Evropy (Santini a kol. 2013) a odpovídající data z ČR. Orig. K. Černý
-
Porost cedru chilského (Austrocedrus chilensis) napadený druhem Phytophthora austrocedrae. Argentina. Foto K. Černý
-
Smrk pichlavý (Picea pungens) v Krušných horách – odumřelý po invazi pravděpodobně asijské kloubnatky smrkové (Gemmamyces piceae). Mrtvé stromy rychle porůstají lišejníky. Citlivost vůči patogenu pravděpodobně velmi závisí na genotypu hostitele. Foto K. Černý
-
Nebezpečné invazní plísně rodu Phytophthora bývají zpravidla velmi elegantní organismy. Zleva shora P. citrophthora, P. crypto- gea, P. multivora a P. ramorum. Snímky K. Černý a M. Mrázková
-
Produkční plocha pěnišníku (Rhododendron sp.) s výskytem původně jihoasijského patogenu – plísně Phytophthora cinnamomi. Střední Čechy. Foto K. Černý
-
Eutypella parasitica pocházející ze Severní Ameriky tvoří na kmeni javorů (u nás j. klenu – Acer pseudoplatanus) rozsáhlé, až téměř 2 m dlouhé nádory. Způsobuje také intenzivní hnilobu dřeva, takže ve větší míře napadené stromy se lámou. Lesní porost ve Slezsku. Foto K. Černý
-
Plíseň Phytophthora plurivora poškozuje různé dřeviny v pražské Královské oboře, velmi dobře viditelné symptomy bývají na dřevinách s hladkou tenkou borkou, jako je např. buk lesní (Fagus sylvatica). Foto K. Černý
-
Předpověď rizika výskytu plísně olšové v lesních porostech ČR. Zhruba polovina výměry lesních porostů olší je v kategorii „velmi vysoké riziko“. Převzato z publikace D. Romportla a kol. (2015), s laskavým svolením autora
-
Pieris japonský (Pieris japonica) napadený karanténní plísní Phytophthora ramorum neznámého geografického původu (typickým symptomem jsou nekrotizované výhony) získaný z volného prodeje v zahradním centru poblíž Prahy. Foto K. Černý
-
Polyfágní plíseň Phytophthora pseudosyringae byla v ČR poprvé zjištěna v r. 2015 v lužním lese v Polabí. Na snímku typická zoosporangia, uvnitř kterých se vytvářejí bičíkaté zoospory. Foto M. Mrázková
-
Černá rozlitá stromata (podpůrné struktury tvořené hyfami houby pro rozmnožovací útvary) původem severoamerického invazního patogenu Cryptostroma corticale se vyvíjejí pod popraskanou opadávající kůrou odumírajícího hostitele – zde javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Postupně pokrývají celý kmen a produkují miliardy infekčních spor. Královská obora (Stromovka) v Praze. Foto K. Černý