Archiv novinek

Jak může chytrá mikroskopie a umělá inteligence pomoci při hledání ložisek? Jak postavit fabriku na platinu? Jak najít jedno zrníčko prachu z milionu? Jak zhodnotit některá rizika znečištění našeho životního prostředí? Jak namíchat hromadu měsíčního prachu? Všude tam přicházejí na řadu automatizované elektronové mikroskopy, které dovolují spojení milionů jednotlivých měření ve smysluplnou odpověď. Jeden úspěšný příklad toho, jak postavit most mezi vědou a praxí.

Ve 3. ročníku soutěže Věda fotogenická opět zabodovaly fotografie pracovníků Geologického ústavu. V kategorii „Věda fotogenická“ odborná porota a akademická rada udělila 2., 3. a 4. místo fotografiím „Mrtvý močál“ a „Celý svět v kapce vody“ J. Slámy; v kategorii „Vědci ve fotografii“ pak získala od odborné poroty 2. místo fotografie M. Filippiho s názvem „Na dně“. Kromě těchto fotografií se ještě do semifinálového výběru dostaly fotografie „Tanečníci“ a „Závody v dešti“ autora P. Lisého, fotografie „Horniny promlouvají“ a „Hořící led“ J. Slámy a fotografie „Malba“ M. Filippiho. Oceněné fotografie budou součástí kalendáře AV ČR. Některé další fotografie ze semifinálového výběru jsou používány v propagačních materiálech AV ČR. Fotografie a další informace naleznete zde.

RNDr. Ladislav Slavík, CSc. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. byl jmenován tajemníkem Mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu při ICS, IUGS na další funkční období let 2016-2020. V čele nové exekutivy subkomise stanul po zasedání Mezinárodní stratigrafické komise na 35. Mezinárodním geologickém kongresu, který se konal v srpnu 2016 v Kapském Městě v Jižní Africe.

Jedna z dosud zachovalých štol někdejšího železnorudného revíru Zdice byla vytvořena v 50.-60. letech 20. století. Poloha sedimentární železné rudy ordovického stáří (asi 460 milionů let) zde byla nalezena jen v malé mocnosti a také procentuální obsah železa je nízký. Štola však stojí za detailní výzkum vzhledem k tomu, že na jejích stěnách a počvě dochází k rychlému vzniku druhotných vápnitých a železitých sraženin. Lze předpokládat, že část z nich vzniká vlivem metabolických pochodů mikrobů, především tzv. železitých bakterií. Fotogalerie.