Prestižní ocenění získal Pranav Sahu, biolog z našeho olomouckého pracoviště. Výzkumem toho, jak změny klimatu působí na rostliny, zaujal odborníky z The Society of Experimental Biology (SEB).

Tato mezinárodní vědecká společnost ho v početné mezinárodní konkurenci vybrala mezi tři finalisty ceny YSAS (Young Scientists Award Session) v sekci výzkumu rostlinných buněk na konferenci SEB ve Florencii.

Mladý indický vědec doktor Pranav Sahu z našeho Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, má z ceny radost:

„Nejprve jsem byl trochu zaskočený, nechtěl jsem věřit tomu, že právě můj výzkum byl vybrán mezi nejlepší. Je to mé první ocenění. Nejvíc ze všeho mě ale těší, že má práce pomůže lidem a společnosti a že ji budu moci prezentovat před odborníky.“ Pranav Sahu bude o svém výzkumu přednášet 3. července 2018 v italské Florencii. Pokud jeho vystoupení zaujme, může se stát vítězem celé soutěže.

Doktor Sahu na experimentálních pozemcích vedle budovy Centra strukturní a funkční genomiky rostlin v Olomouci.

Pro svůj projekt si mladý biolog vybral tři rostliny: huseníček, rajče a ječmen. Pěstuje je ve speciálních komorách brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Zde je vystavuje simulovaným podmínkám roků 2020 a 2050.

Vědce zajímá, jak změna klimatu ovlivní vývoj rostlin i jejich růst a jaké v nich nastanou molekulární či metabolické změny: „Rostliny pečlivě analyzuji od klíčení až po sklizeň. Počítám jejich listy, semena, měřím jejich výšku, fotografuji je. Už teď mám několik zajímavých výsledků, například změny v biomase a ve výnosu,“ říká Pranav Sahu.

Jak zdůrazňuje doktor Aleš Pečinka, vedoucí výzkumné skupiny, v níž doktor Sahu pracuje, tento projekt je velmi důležitý: „Ve výzkumu zatím nemáme žádná podobná relevantní data, která by ukazovala, jak rostliny reagují na změny klimatu. I proto byla naše práce podpořena prestižním stipendiem Evropské komise Marie Skłodowska-Curie Fellowship.“

„Zatím existují pouze různé klimatické modely, které řeší například úhrn srážek, nezabývají se ale přímo rostlinami. Do budoucna je přitom klíčové, abychom věděli, jaké změny v rostlinách nastanou. Jen tak se totiž můžeme připravit na změny klimatu a začít šlechtit rostliny s požadovanými vlastnostmi.“

Takto roste huseníček rolní v simulovaných klimatických podmínkách let 2020 a 2050.

Dosavadní bádání olomouckého vědce naznačuje, že se v budoucnu bude kvůli vyšší koncentraci CO₂ zvětšovat u rostlin plocha listů. Když ale udeří sucho, bude to pro ně devastující.

Vedoucí laboratoře profesor Jaroslav Doležel považuje toto výzkumné téma za zásadní, protože pomůže už nyní řešit problémy, se kterými se budou potýkat další generace: „Právě tento projekt je ukázkou propojení vědecké práce s praxí. Je nesmírně důležité začít včas řešit otázky týkající se zajištění dostatku potravin pro lidstvo.“

„Přibývá totiž obyvatel planety a už teď je jasné, že bude stále obtížnější všechny nasytit. Bude nezbytné zvýšit zemědělskou produkci, a protože ubývá půdy a mění se klima, je řešením šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin. Jsem rád, že k tomu přispívá i výzkum v našem centru.“

Doktor Pranav Sahu v růstové komoře, kde pěstuje pokusné rostliny.

Text: Radoslava Kvasničková, úpravy Jan Kolář