Aerodynamický tunel na lopatkové mříže byl navržen v Ústavu termomechaniky a vyroben v závodě ŠKODA Turbíny. Do provozu byl uveden v roce 1965. Jedná se o unikátní zařízení, které umožňuje experimentální výzkum rovinných lopatkových mříží jak turbínového, tak i kompresorového typu v širokém rozsahu úhlů náběhu a při rychlostech odpovídajících Machovu číslu na vstupu, popř. na výstupu, v rozsahu 0,2<M<2, a to i v obtížně měřitelné transsonické oblasti kolem M~1.

Schéma tunelu na lopatkové mříže.

Jak je patrné ze schématu tunelu výše, vzduch je nasáván přes silikagelovou sušárnu 1 a oblázkový a fironový filtr 2 do vstupní komory, z níž prochází vstupní dýzou 3 do nadzvukové dýzy 4 a přes nástavec, kterým se vstupní část přizpůsobuje požadovanému úhlu nastavení mříže, do měřícího prostoru na lopatkové mříže 6. Výstup z měřené mříže vede do uklidňovací komory 7, z níž vychází přes regulační dýzu 8, rychlouzávěr 9 a difuzor 10 do potrubí 11 a podtlakové nádrže.

Schéma vstupní dýzy a měřícího prostoru.
 

Nadzvuková dýza i měřící prostor mají pevnou vzdálenost bočních stěn 160 mm. Výška dýzy je nastavitelná v rozsahu od 250 mm do 450 mm tak, aby ji bylo možno přizpůsobit úhlu nastavení, popř. úhlu náběhu měřené mříže. Dýza je navržena tak, aby její tvar pro každou nastavenou výšku a každé Machovo číslo od M=1 (paralelní stěny) až po M=2 poskytoval homogenní bezrázový proud na vstupu do měřícího prostoru. Horní a spodní stěna je tvořena pružnými ocelovými planžetami nastavovanými pomocí závěsů do předem vypočítaných poloh. Pohyb všech deformačních prvků, tj. jak bloku kritického průřezu, tak i vaček ovládajících závěsy stěn a nastavování jejich vzdálenosti, je odvozen z jednoho ovládacího místa.
Měřící prostor lze natáčet v rozsahu cca 180 stupňů. Měřené lopatky mají tětivu podle typu mříže od 80 mm do 200 mm a jsou připevněny po stranách na páscích ve dvou skupinách tak, aby volný konál byl ve středu optického průzoru. Výstupní proud směřuje do uklidňovací komory. Lopatkové mříže lze umístit jak mezi optické průhledy, tak i do zvláštní stěny s výřezem pro traverzovací sondu. Měřící prostor musí být proto z této strany opatřenv zduchotěsným kritem. Pro měření v transsonické oblasti rychlostí lze na horní stěně dýzy umístit odsávanou kazetu s perforovanou stěnou, která umožňuje odstranění odrazu čelních rázových vln do měřícího prostoru. Podobnou perforovanou stěnu se stejným účinkem lze umístit i za mříž, stejně tak jako stěny s regulačními klapkami pro jemnější nastavení protitlaku za mříží.

Vedle aerodynamického tunelu na lopatkové mříže je pomocný ejekční tunel rovněž připojený na podtlakovou nádrž, jehož jedinou funkcí je zajistit odsávání z ventilovaných stěn hlavního tunelupři transsonickém provozu.