Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí

Kniha je pokračováním série výstupů z českých a československých sociologických výzkumů sociální struktury a mobility, které se přednostně zabývaly problematikou sociálních nerovností a pohyby lidí mezi nerovnými sociálními pozicemi, započaté knihou Československá společnost z roku 1969 (Machonin a kol.). Bezprostředně pak navazuje na knihu Česká společnost v transformaci z roku 1996 (Machonin, Tuček a kol.), vydanou rovněž ve SLONu. Svým obsahovým záběrem a důrazem na společenskou i individuální dynamiku je však mnohem komplexnější a je výrazněji podložena historickou zkušeností než předchozí publikace. Studie, která je takto publikována, je založena na výsledcích výzkumu z roku 1999, který analyzoval desetiletí postsocialistické transformace v České republice, na výstupech z řady jiných sociologických šetření z dřívějšího i následného období, jakož i na zpracování statistických údajů za 90. léta 20. století i za roky 2000 a 2001. V první části (oddíl A) autoři zkoumají institucionální přeměny politického a ekonomického systému, vývoj demografických, regionálních, vzdělanostních a profesních struktur, hospodářský vývoj a diferenciaci životní úrovně a způsobu života obyvatelstva, včetně vnímání těchto procesů jejich aktéry. V druhé části (oddíl B) nabízí kniha čtenáři ucelený pohled na dynamiku vývoje sociálních nerovností a okolností s ní souvisejících za celé období dosavadního postsocialistického vývoje, a to na základě srovnatelných empirických údajů z řady šetření (zejména z let 1984, 1993 a 1999) i jiných zdrojů. To si současně vyžádalo, aby autoři do dosavadní tradice empirických výzkumů a jejich interpretace vnesli i řadu nových teoretických a metodologických podnětů, zejména pak netradiční pohled na sociální strukturu, který bere v úvahu i četné případy nesouladu mezi postavením lidí v diferenciaci podle vzdělání a výkonu a podle materiálního a mocenského statusu. Třetí část (oddíl C) je zaměřena na sociální mobilitu uvnitř generací i mezi generacemi. Na rozdíl od hlediska strukturální dynamiky se výzkum vzestupných, sestupných i stagnačních drah soustřeďuje na osudy jednotlivců a jejich rodinného zázemí, a přináší proto nové informace o tom, jakými cestami se v reálném sociálním životě lidí odehrály velké a hromadné strukturální přeměny - včetně tzv. kolektivní mobility sociálních skupin. Podrobně se také zabývá vnímáním mobilitních přeměn a životními strategiemi jejich aktérů. V závěru knihy se uvažuje o tom, jaké vyhlídky se v důsledku dosavadní společenské i individuální dynamiky a jejích sociálně psychologických souvislostí otevírají do další etapy vývoje, která bude klást důraz na moderní kulturně-civilizační proměny a prohlubování sociální soudržnosti české společnosti v souvislosti se vstupem naší země do Evropské unie.