Náš ústav pořádá v Praze 1.–5. července 2018 už desáté setkání vědců, kteří zkoumají rostlinné hormony, především jejich dvě klíčové skupiny – auxiny a cytokininy.

Tyto látky řídí nebo podstatně ovlivňují vývoj rostlin, jejich růst, fyziologické pochody i odpovědi na různé stresy, například horko nebo sucho. Konference „Auxins and Cytokinins in Plant Development“ se zúčastní světová špička v oboru, včetně řady úspěšných českých vědců, kteří pracují doma či v zahraničí.

Akce se koná pod záštitou profesorky Evy Zažímalové, předsedkyně Akademie věd ČR, a doktora Martina Vágnera, ředitele Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Profesorka Zažímalová konferenci slavnostně zahájí. Sama je uznávanou odbornicí na rostlinné hormony, především na auxiny, a jejich transport v rostlině. Mnoho let vedla v našem ústavu Laboratoř hormonálních regulací u rostlin.

„Výzkum týkající se regulace růstu a vývoje rostlin a rostlinných signálních látek (hormonů) má v České republice a potažmo v Československu velmi dlouhou historii a velmi dobrou kvalitu. Setkání vědců zabývajících se rostlinnými hormony (především auxiny a cytokininy) mají v Praze už dlouholetou tradici a postupně se vypracovala na špičková setkání v tomto oboru. Tak špičková, že zástupci těch nejdůležitějších týmů tam prostě musí být!“ říká profesorka Zažímalová.

Vyvíjející se embryo nejčastěji zkoumané pokusné rostliny – huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Auxiny a cytokininy pomáhají určit, kde bude v zárodku vrchol stonku a kde špička kořene. Foto Jan Petrášek.

Auxiny, cytokininy i další hormony jsou pro život rostlin nepostradatelné. Biologové jim proto věnují velkou pozornost – a jak potvrzuje i předsedkyně AV ČR, Češi v tomto směru rozhodně nezaostávají.

Rostlinné hormony mají také značný praktický význam. „Jedním z velmi aktuálních témat dneška je potenciální využití poznatků o hormonech ke zvýšení odolnosti zemědělských plodin vůči stresu. Takzvaná zelená revoluce, která vyvrcholila v 60. letech minulého století, přinesla nové odrůdy plodin s vysokým výnosem.“

„Tyto linie jsou ale bohužel málo odolné vůči různým stresům, třeba horku, suchu či zasolení půdy. Stresy dnes mohou výnosy těchto odrůd snižovat až o polovinu. Naléhavost problému ještě zvyšují současné globální změny klimatu. I o takovýchto tématech proto budeme na konferenci mluvit,“ vysvětluje docentka Radomíra Vaňková z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, předsedkyně organizačního výboru letošní konference.

Když kořen položíme vodorovně, zvýší se hladina auxinu (zobrazeno zeleně) na jeho spodní straně. Tím se zde zpomalí prodlužování buněk. Horní část následně roste rychleji, a kořen se tak ohýbá ve směru gravitace. Foto Jan Petrášek.

Do Prahy přijede přes 220 vědců z 27 zemí, včetně například USA, Austrálie, Japonska nebo Jižní Koreje. „Sejde se tu prakticky kompletní světová špička. Skoro všichni významní vědci, které jsme oslovili, naše pozvání nadšeně přijali a budou v Praze přednášet. Z toho máme velkou radost,“ říká doktorka Klára Hoyerová z organizačního výboru.

Hlavními řečníky budou Dirk Inzé z Belgie, český rodák Jiří Friml působící nyní v Rakousku a Joe Kieber z USA. Dirk Inzé se dlouhodobě zabývá studiem mechanismů regulujících vývoj rostlin. Je také zakladatelem Evropské organizace pro rostlinnou biologii (European Plant Science Organization), která propaguje výzkum rostlin a jeho důležitost pro lidstvo.

Jiří Friml má na kontě významné objevy týkající se toků auxinu v rostlinném těle a způsobu, jakým auxiny řídí vývoj rostlin. Joe Kieber je předním expertem na molekulární mechanismy působení cytokininů.

Zakládání postranního kořene u huseníčku rolního. Intenzita modrého zbarvení odráží hladinu auxinu, který stimuluje vznik a růst takzvaného kořenového primordia. Z něj poté vyroste nový postranní kořen. Foto Martina Laňková.

Přednášet budou i Ottoline Leyser z Velké Británie a Christine Beveridge z Austrálie. Obě tyto vědkyně nezávisle na sobě objevily novou skupinu rostlinných hormonů – takzvané strigolaktony.

Ty jsou důležité třeba pro formování symbiózy mezi kořeny a půdními houbami nebo pro příjem fosforu rostlinami. Některé parazitické rostliny je ovšem využívají k napadení svých hostitelů. Paraziti z rodu Striga tak například výrazně snižují úrodu obilí v afrických zemích.

Letošní konference je už desátým podobným setkáním odborníků na rostlinné hormony, které pořádá náš ústav. První se konalo roku 1972 v Liblicích a šlo tehdy o jednu z mála možností, jak se mohli osobně potkat vědci z komunistických zemí se svými západoevropskými či americkými kolegy. Od roku 1999 pak má konference současný název „Auxins and Cytokinins in Plant Development“.

Další informace najdete na webu konference a v jejím programu.