Archiv zpráv
Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 9. a 10. listopadu
Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne od 5. do 11. listopad 2018, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Kromě přednášek a projekcí filmů na různých místech České republiky vás zveme na program Dnů otevřených dveří Oddělení galaxií a planetárních systémů na pražském Spořilově (Boční II č. 1401) v pátek 9. a sobotu 10. listopadu 2018.
Festival vědy 5. září od 8:30 do 18:00
Na Vítězném náměstí v Praze 6 (Kulaťák) najdete společný stánek Astronomického ústavu AV ČR a Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury ESERO, v rámci Festivalu vědy. Vstupné zdarma, více informací na www.festival-vedy.cz.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy
Výbuch novy je jednou z velmi výrazných událostí, které ovlivňují život některých hvězd. Nejde však o jev katastrofický, nova je povrchovou explozí. Vojtěch Šimon z ASU v archivních datech studoval vývoj hvězdy X Serpentis, která vybuchla jako nova v roce 1903, a popsal její jasové změny v kontextu dvojhvězdného vývoje.
100 LET MEZINÁRODNÍ ASTRONOMICKÉ UNIE SE BLÍŽÍ
V roce 2019 si připomeneme 100 roků od vzniku Mezinárodní astronomické unie (IAU). Světové oslavy se již připravují. Astronomický ústav AV ČR je partnerem, v dobré společnosti, vedle zvučných světových astronomických institucí, jako je třeba ESO nebo LIGO, viz https://www.iau-100.org/partners. Jsme na to hrdí a máme radost.
Při letošních Perseidách zazářil jasný bolid s dlouhotrvající stopou
Letošní Perseidy patřily z hlediska podmínek k těm nejlepším za (a na) poslední roky. Měsíc byl jen den a půl před maximem v novu (produkující částečné zatmění Slunce ve Skandinávii a na severním pólu) a za dobrého počasí daleko od měst tak člověk mohl za celou noc maxima roje uzřít i několik stovek „padajících hvězd“, zanikajících ledoprachových částeček z ohonu komety 109P Swift-Tuttle. Mimo klasické rojení meteorů mnozí pozorovatelé mohou dosvědčit i výskyt opravdu jasných meteorů. Ten nejpodmanivější zážitek pak přinesl zejména na východě území a pak na celé ploše Slovenska či severu Maďarska, západě Ukrajiny či jihu Polska opravdu jasný bolid krátce před půlnocí 12. srpna, po němž ještě déle jak hodinu byla zaznamenatelná měnící se světelná stopa.
Valného shromáždění IAU ve Vídni se účastní i čeští astronomové
Zatímco přesně před dvanácti lety na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze byla planeta Pluto přeřazena na základě nově přijaté definice planety do nově vzniklé kategorie těles Sluneční soustavy - trpasličích planet, v těchto dnes se Valné shromáždění IAU koná v blízké Vídni. Účastní se ho i čeští členové Mezinárodní astronomické unie, mimo jiné i ředitel ústavu profesor Vladimír Karas. Podívejte se na pár fotografií, včetně vystaveného posteru Vladimíra Karase a Michala Zajačka.
Postdoctoral Position at the Astronomical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic
Astronomical Institute of the Czech Academy of Sciences invites applications for post-doctoral positions in Astronomy and Astrophysics with closing date 2018-09-07.
Dotknout se Slunce
Dne 11. srpna Americká kosmická agentura NASA vypustila satelit Parkerova sluneční sonda, Parker Solar Probe, z mysu Canaveral (Cape Canaveral Air Force Station), s cílem ‚dotknout se Slunce’. Parkerova sluneční sonda bude prvním satelitem, který poletí až do sluneční koróny.
Meteorický roj Perseidy má letos ideální podmínky
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci z neděle 12. na pondělí 13. srpna. V průběhu této nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy.
Odpovědi velitele Mezinárodní kosmické stanice Andrewa Feustela českým dětem
Zeptejte se astronauta! Tak se jmenovala výzva českým dětem od organizátorů vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Osm vybraných otázek pak na konci června putovalo na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní zveřejňujeme odpovědi ve videu s velitelem ISS Andrewem Feustelem.
Na čem pracujeme: Pád plazmového oblaku ve sluneční atmosféře jako zdroj rádiového záření
Slunce je jedním z nejintenzivnějších zdrojů rádiového záření na obloze. Původci tohoto záření na dlouhých vlnových délkách jsou zejména netepelné procesy probíhající ve slunečních erupcích. Sluneční fyzikové z ASU studovali velmi neobvyklý typ rádiového záření, zaznamenaný anténami v Ondřejově, a spojili jeho původ s oblakem padajícím ve sluneční atmosféře od koróny až do chromosféry.
Den a noc na Jizerce 11. srpna
Srdečně vás spolu s Českou astronomickou společností a Muzeem Jizerských hor zveme 11. srpna 2018 do Jizerské oblasti tmavé oblohy na rodinný program pro začátečníky i pokročilé. Kromě astronomie zde zažijete i další doprovodný program. Vstup zdarma.
UŽ TENTO PÁTEK ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
A my budeme na ondřejovské hvězdárně, v její historické části (Západní a Centrální kopule) pro vás, nabídneme pohled na Měsíc dalekohledem (a snad vyjde čas i na planety) a zodpovíme vaše dotazy - od 20:30 do 00:30. Měsíc vychází přibližně ve 20:45, chvilku bude trvat, než ho spatříme za stromy. Úplné zatmění začíná ve 21:30 a končí ve 23:13. Následovat bude částečná fáze zatmění, která skončí v 00:19. Všechny časové údaje jsou v SELČ. Vstup zdarma, těšíme se na vás.
Na čem pracujeme: Nová metoda určení parametrů volné nutace zemského jádra
Zemská osa vykonává vůči nebeskému referenčnímu systému množství pohybů. Jejich znalost je klíčová pro ustavení referenčního souřadnicového systému. Jednotlivé komponenty pohybů zemské osy jsou popsány s různou přesností. Jan Vondrák a Cyril Ron z ASÚ se zaměřili na zlepšení popisu volné nutace zemského jádra.
Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách pro Prof. RNDr. Mariana Karlického, DrSc.
16. července 2018 bylo toto ocenění uděleno za přítomnosti předsedkyně Akademie věd profesorky Evy Zažímalové na půdě Akademie věd v Praze. Zde si můžete přečíst laudatio, které přednesl vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Michal Sobotka, DrSc.
V pátek 27. července pozdě večer proběhne nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století
V pátek 27. července 2018 v pozdních večerních a nočních hodinách se Měsíc v úplňku ponoří na 1 hodinu a 43 minut do zemského stínu a získá zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení. Za příznivého počasí tak lidé z Oceánie, Asie, Afriky a Evropy spatří vůbec nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století, delší nastane až 9. června 2123. Vzácný úkaz doplní ještě druhý unikátní jev – planeta Mars se v den zatmění ocitne v nejvýraznější opozici se Sluncem za posledních 15 let. Úplné zatmění se v Česku odehraje nízko nad jihovýchodním obzorem mezi 21:30 až 23:13 středoevropského letního času.
Na čem pracujeme: MOND vysvětluje některé neobvyklé vlastnosti místní skupiny galaxií
Naše Galaxie je ve svém bezprostředním okolí obklopena několika desítkami malých satelitních průvodců. Některé vědecké práce poukazují na jejich neobvyklé prostorové uspořádání, jaké nelze jednoduše vysvětlit s pomocí standardního kosmologického modelu. Podobné uspořádání mají i satelity blízké galaxie M31 v Andromedě. Michal Bílek se svými spolupracovníky vysvětlují uspořádání satelitů Mléčné dráhy a M31 jejich dávnou slapovou interakcí. Tento vývojový scénář připouští pouze model postavený na alternativní teorii gravitace.
Dva jasné bolidy z minulého pátku zaznamenala Evropská bolidová síť
V pátek 22. června pozdě večer byl vidět z celého našeho území, kde bylo tou dobou jasno, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. I když v tu dobu na obloze dominoval svým svitem Měsíc, tak tento bolid, který se pro většinu pozorovatelů pohyboval právě na jižní části oblohy, tedy v blízkosti Měsíce, na malou chvíli jeho jasnost pro blízké pozorovatele dokonce o trochu překonal. O hodinu a jedenáct minut později oblohu rozzářil další jasný bolid. Není tedy překvapením, že nám přišel velký počet pozorování, za která tímto děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento vzácný přírodní úkaz způsobilo.
Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
Na konci srpna roku 2016 navštívil český fotograf Petr Horálek ondřejovskou observatoř a zaznamenal hned několik pestrých nočních portrétů, zejména v oblasti radarové louky, historické části a slunečního radioteleskopu. Bohužel o půl roku později byla všechna jeho data odcizena během krádeže v Argentině. Štěstí tomu však přálo a některá data se podařila zachránit ze starých záloh, a tak se teď můžete pokochat výslednými unikátními nočními fotografiemi nad slavnou českou observatoří, které Petr posledních asi 5 týdnů zpracovával.
21. června nastává letní slunovrat, léto přinese dvě astronomické události roku
21. června 2018 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po poledni, ve 12:08 středoevropského letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. Proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16 h 22 min nad obzorem a jen 7 h 38 min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.