Proč člověk vypráví? Čím je vyprávění důležité pro rozvoj myšlení a může mít terapeutický účinek třeba pro oběti traumatizované násilím? To je jen pár příkladů otázek, kterými se zabývají naratologové, odborníci na vyprávění. Dvě stovky z nich přijely tento týden do Prahy na mezinárodní naratologický kongres, který zorganizoval Ústav pro českou literaturu AV ČR.

Studium vyprávění má v českém prostředí dlouhou tradici, která sahá až do dvacátých let minulého století. Pojí se s činností Pražského lingvistického kroužku a významných literárních vědců, jako byli Jan Mukařovský, Roman Jakobson a Felix Vodička. Naratologie jako samostatná disciplína se ale začala profilovat mnohem později, zhruba před čtyřiceti lety ve Francii. Česká, přesněji řečeno československá lingvistická škola byla významným předchůdcem současné naratologie, což chtěli zdůraznit i organizátoři pražského kongresu.

„Jestli někdo ze zahraničních hostů dosud neznal blíže českou lingvistickou školu, tak věřím, že po tomto kongresu už bude vědět, o čem je řeč,“ říká dr. Stanislava Fedrová z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Podnětná v tomto ohledu byla podle ní především úvodní přednáška prof. Wolfa Schmidta z hamburské univerzity, který v 60. letech 20. století při svých pražských studiích osobně poznal Jana Mukařovského.

Připomenout domácí kořeny bádání o naraci jako jeden z důležitých cílů pražského kongresu zmiňuje také odborník na studium realistického románu doc. Bohumil Fořt. „Máme takové rodinné stříbro, co se týče literární teorie, a tím je československý strukturalismus rozvíjený v rámci Pražského lingvistického kroužku. Slovo ´struktura´ se sice v naratologii až tolik nepoužívá, je to spíše věc obecné teorie literatury, ale my jsme to chtěli propojit a podívat se, co z minulosti je nosné pro dnešek,“ říká Bohumil Fořt.

Podle jazykovědkyně dr. Markéty Pravdové z Ústavu pro jazyk český AV ČR jsou témata naratologického kongresu právě dnes možná ještě důležitější než kdy dříve. „Příběhy jako struktury, v nichž člověk myslí, komunikuje, uchovává si vzpomínky a chápe jeden druhého, totiž procházejí znatelnou proměnou. Umberto Eco v této souvislosti mluvil o ´krizi velkého vyprávění´. S ní souvisí všudypřítomná krize ideologií, politických stran, státu a obecně krize dosud sdílených lidských hodnot,“ uvedla Markéta Pravdová z pozice členky Akademické rady AV ČR ve svém zahajovacím proslovu.

Program kongresu je bohatý a neomezuje se pouze na literární vědu. Naratologie jakožto vědní disciplína totiž poskytuje vhodné nástroje i pro zkoumání v psychologii, sociologii, výtvarném umění nebo filmové a divadelní vědě. Prostě všude tam, kde se objevuje PŘÍBĚH a jeho VYPRÁVĚNÍ. Naratologické metody tak můžeme najít i v oblastech, kde bychom je vůbec nehledali – například při analýze vyprávění lidí čelících smrtelné chorobě nebo při práci s přeživšími holokaustu.

Výrazným trendem současného (nejen) jazykovědného bádání je pak kognitivní naratologie a i té se věnovali účastníci pražského kongresu. Jde o hledání souvislostí mezi vyprávěním příběhů a činností mozku. Na počátku kognitivní naratologie bylo využití medicínských metod, jako jsou magnetická rezonance apod.  

Velmi zajímavý pak je také výzkum vyprávění neevropského původu. Program kongresu obsahuje například přednášky z íránského a čínského kulturního prostředí, ale i poznatky o příbězích hebrejské Bible a talmudské literatury.

Organizátoři kongresu velmi vyzdvihují jeho hvězdné obsazení. Do Prahy přijely největší špičky oboru. Mezi jinými prof. John Pier, emeritní profesor Université Francois Rabelais de Tours, který je autorem zásadní oborové knihy Handbook of Narratology (2009) nebo prof. Per Krogh Hansen z University of Southern Denmark, jehož aktivity pokrývají široké pole literárněvědných problémů od klasických naratologických konceptů, jako jsou literární postava, klasické vyprávění a vypravěč, přes žánrové oblasti realistického románu či pohádky, až po moderní dánskou literaturu. Do třetice zmiňme prof. Karin Kukkonenovou z University of Oslo, která je mimo jiné autorkou kanonické knihy Contemporary Comics Storytelling (2013).

Závěrem je důležité zmínit, že pražské setkání je v pořadí pátým kongresem Evropské sítě naratologů (European Narratology Network, ENN). Předcházela mu setkání v Hamburku (2009), Koldingu (2011), Paříži (2013) a Ghentu (2015). Pražský naratologický kongres svou záštitou podpořila předsedkyně Akademie věd ČR prof. Eva Zažímalová.

Více informací o kongresu na webových stránkách enn5.cz.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR