Praha/Dolní Břežany: Záchranný archeologický výzkum prováděný na lokalitě Dolní Břežany pod vedením pracovníků Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., započal v březnu roku 2012 a potrvá nejméně do konce února roku 2013. Výzkum probíhá v souvislosti s realizací projektů investorů ELI: Extreme light infrastructure HiLASE: Nové lasery pro vědu a výzkum.
Na celkem třech postupně skrývaných plochách se do dnešního dne podařilo zachytit 2022 objektů sídlištního charakteru. Většinou se jednalo o sídlištní jámy (zásobní i odpadní), kůlové jamky – z nichž některé tvoří struktury nadzemních kůlových konstrukcí domů, či oplocení, zahloubené chaty, žlábky a hliníky. Odkryté žlábky v několika případech procházejí přes více zkoumaných ploch a vytvářejí tak ohrazené okrsky s obytnými objekty uvnitř. Kromě těchto víceméně obvyklých objektů bylo nalezeno také několik pozůstatků otopných a výrobních objektů, včetně dehtařské pece, studna a nejnověji také zahloubený dům se šesti pecemi umístěnými po obvodu stavby. Velmi zajímavým byl též relikt polozemnice, v jejímž interiéru se dochovalo velké množství vypálené mazanice původně tvořící omaz nosné stěny objektu.
Přestože se polykulturní sídliště rozkládalo na poměrně rozsáhlé ploše, stopy pohřebních aktivit jsou zde jen mizivé. Jediným dokladem pohřbívání na zkoumané ploše je hrob obsahující poměrně dobře zachovalé kosterní ostatky nedospělého jedince. V hrobové jámě, která se nacházela v superpozici s dalším (sídlištním) objektem se bohužel nevyskytovaly žádné milodary, které by usnadnily dataci tohoto vzácného nálezu. Zlomek nádoby objevený v těsné blízkosti pohřbeného dítěte totiž s největší pravděpodobností patří do výplně sídlištního objektu v superpozici. Kromě těchto lidských ostatků jsme v průběhu výzkumu objevili ještě několik zvířecích koster (některé nálezy zjevně souvisely s existencí původních objektů JZD). Ve výplni jedné ze zahloubených pravěkých chat (při podlaze objektu) byla odkryta lebka koně.
Nejstarší a nejpočetnější nálezy z tohoto polykulturního sídliště lze datovat do období neolitu. Zastoupena je kultura s lineární i vypíchanou keramikou (5. tisíciletí př. n. l.). Zahloubené objekty z tohoto období – zejména zásobnice, kůlové jamky atd. – obsahovaly ponejvíce fragmenty keramiky s dekorem typickým pro dané období. Poměrně hojné zastoupení mají též kamenné nástroje – broušené i štípané. Ve výplních neolitických objektů se nám též podařilo objevit několik nevšedních artefaktů. Patří mezi ně například kostěný šperk a zlomek neobvykle tvarované a zdobené keramické nádoby.
Osídlení na zkoumané ploše pokračovalo dle nalezených artefaktů i v době bronzové (m.j. nález bronzové jehlice), starší době železné (halštat) – toto období je mimo jiné reprezentováno též nálezy dvou keramických kotoučků ve tvaru slunce, v období středověku a novověku.
S tímto faktem plně koresponduje i množství získaných artefaktů a ekofaktů. Po jejich zpracování, digitalizaci dokumentace a provedení všech náležitých analýz, budou výsledky záchranného archeologického výzkumu prezentovány veřejnosti.
Tisková zpráva byla vydána 05.03.2013 v 11.33.
*
*
Obr. 1 Dolní Břežany, segment odkrytého žlábku (foto ARUP).
Obr. 2 Dolní Břežany, řez dehtařskou pecí (foto ARUP).
Obr. 3 Dolní Břežany, relikt polozemnice s mazanicí (foto ARUP).
Obr. 4 Dolní Břežany, dětský hrob (foto ARUP).
Obr. 5 Dolní Břežany, část chaty s vypreparovanou koňskou lebkou (foto ARUP).
Obr. 6 Dolní Břežany, pohled na plochu výzkumu (foto ARUP).