Demokracie, občanská společnost

90 % dotázaných souhlasí s tím, že by se měly orgány veřejné správy před důležitými rozhodnutími zajímat o názory občanů, oproti 7 %, kteří si spíše myslí, že orgány veřejné správy jsou tu od toho, aby rozhodovaly, a neměly by tudíž obtěžovat občany a tázat se jich na jejich názory. Aktivně si názory občanů vyžadují v jisté míře pouze orgány místní samosprávy, aktivity jiných orgánů veřejné správy nejsou občany zaznamenávány.

V průběhu loňského roku se podle názoru respondentů u nás v mnoha směrech nic podstatného nezměnilo. Především panuje přesvědčení, že nenastala žádná větší změna v možnostech účasti občanů na rozhodování o veřejných věcech ani v dodržování lidských práv. Rozšířený je názor, že se nezměnila situace v kultuře a ve školství. K pokroku nedošlo podle mínění poloviny respondentů v právním prostředí našeho státu a ve vývoji životní úrovně obecně.

42 % občanů je s fungováním demokracie v ČR spokojeno, 46 % lidí naopak vyjadřuje nespokojenost. To, že volby zajišťují soulad postojů poslanců s názory jejich voličů "velmi dobře", si myslí pouze 1 % dotázaných, dalších 22 % soudí, že to volby zajišťují alespoň "částečně", podle 41 % tak činí jen "málo" a 17 % dokonce uvádí, že "vůbec ne". Veřejnost se kloní k názoru, že na tom, kdo je u moci, spíše záleží, než nezáleží a že to, koho lidé volí, může ovlivňovat chod událostí.

Respondenti ocenili politický systém před listopadem 1989 průměrnou hodnotou 3,82. Byla předkládána hodnotící škála od 1=systém funguje velmi špatně do 10=systém funguje velmi dobře. Ve srovnání s předlistopadovým dopadl stávající politický systém České republiky poněkud lépe, získal průměrné hodnocení 4,89. Respondenti byli ovšem optimističtí pokud jde o budoucnost - politický systém, který očekávají v ČR za 10 let, hodnotí na této škále bodem 6,46.

V dubnovém výzkumu se CVVM zaměřilo mj. na zapojení lidí do politického \r\na ekonomického života společnosti a také na členství v různých typech organizací.\r\nRespondentů jsme se nejprve zeptali, zda se v posledních deseti letech zapojili do politického života i jinak než účastí ve volbách. Do politiky na obecní úrovni se zapojilo 16 % dotázaných, na vyšších úrovních - regionální a celostátní - jsou to jen 2 %.

Výsledky šetření ukazují, že z hlediska existujících politickoekonomických doktrín jsou postoje české veřejnosti poněkud nevyhraněné. Vedle jednoznačně většinového souhlasu s obecnými liberálními stanovisky panuje široký pozitivní konsensus, pokud jde o roli státu v ekonomice a v sociální oblasti jak při tvorbě jasných zákonů a následném zajišťování vymahatelnosti práva, tak i v aktivní hospodářské politice.

Respondenti výzkumu uváděli, že se nejvíce zajímají dění v místě jejich bydliště (velmi nebo částečně se o ně zajímají 2/3 dotázaných), následoval zájem o hospodářskou situaci naší země (velmi nebo částečně 59,9 % dotázaných) a s nepatrným odstupem následoval zájem o informace ze zahraničí (56,7 %). Tyto informace však nebyly specifikovány jako „politické“, otázka byla pokládána všeobecně.

Jaký je názor respondentů na fungování našeho politického systému, a jak hodnotí stávající politický systém ve srovnání s tím, který u nás fungoval před rokem 1989? Dotazovaným byla ve výzkumu předkládána hodnotící škála od 1 (systém funguje velmi špatně) do 10 (funguje velmi dobře), na které měli hodnotit jednotlivé politické systémy. Na této škále umístili respondenti politický systém před listopadem 1989 průměrnou hodnotou 4,04.