English
Dne 9. února 2015 se v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze uskutečnila tisková konference k prvnímu Mezinárodnímu dni epilepsie (více v aktualitě 9. únor Mezinárodním dnem epilepsie). Její účastníci zdůraznili, že jedním z výzkumných programů Akademie věd orientovaných na problémy a výzvy, kterým čelí současná společnost, je program nazvaný „Kvalitní život ve zdraví a nemoci“, v jehož rámci se studuje i epilepsie. Podle doc. Jakuba Otáhala z Fyziologického ústavu AV ČR, jehož odborníci se výzkumem zmíněného onemocnění intenzivně zabývají, byl jejich program koncipován tak, aby docházelo k přirozenému propojování základního výzkumu s aplikační sférou: tou je v biomedicínském výzkumu pacient a jeho zájem. Odborníci na tiskové konferenci opakovaně zdůrazňovali, že epilepsie je tak závažný problém, že je k ní potřeba přistupovat z mnoha stran a pohledů.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: Jakub Otáhal, Jana Zárubová, Pavel Kršek, Přemysl Jiruška, Ivan Holeček
Podle dr. Jany Zárubové, předsedkyně sdružení EpiStop, není epilepsie jedna nemoc, ale pod tímto termínem se skrývá řada různých syndromů a chorob, které vyžadují diferencovanou a vysoce specializovanou péči.
Předsedkyně sdružení EpiStop Jana Zárubová
Doc. Pavel Kršek z kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol upozornil přítomné novináře a další hosty na moderní možnosti diagnostiky. Nevyužívá se jen vyšetření mozkových potenciálů v oblasti mozkové kůry pomocí EEG, ale také zobrazení anatomie mozkové tkáně metodami magnetické rezonance, u komplikovanějších forem epilepsie pomáhají i další moderní zobrazovací a elektrofyziologické metody (funkční magnetická rezonance, SISCOM, MR spektroskopie, FDG pozitronová emisní tomografie, zobrazení difuzních tensorů – DTI – atd.) ke zjištění, o jakou formu epilepsie se jedná a jaký optimální přístup k léčení daného pacienta zvolit. Moderní medicína má k dispozici i značnou škálu možností léčby, od farmakologických přes neurochirurgické či epileptochirurgické, až po stimulační a psychologické, protože pacienti často trpí i psychosociálními problémy.
Pavel Kršek z kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol
Péče o nemocné tedy musí být skutečně komplexní a individuální. Jak ovšem připomněl doc. Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu AV ČR, u části pacientů dnešní léčba nezabírá – a právě oni jsou velkou motivací pro studium epilepsie. Badatelé usilují o poznání mechanismů jejího vzniku, o vývoj nové a účinné léčby přesně zacílené na příslušné mechanismy.
Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu AV ČR na tiskovévé konferenci poukázal na možnosti
vývoje nových postupů, které využívají nejmodernější metody, jako jsou genová terapie, mozková
stimulace a využití kmenových buněk, jež mohou účinně ovlivnit abnormální chování epileptických
nervových buněk.
Cílem je pochopit také podstatu přidružených příznaků této nemoci a jejich rozvoj. Výzkum
epilepsie je proto už dnes výrazně mezioborový, zahrnuje nejen medicínu, ale i genetiku,
bioinženýrství, fyziku či informatiku i nanotechnologie a další obory – a směřuje k personalizované
léčbě šité na míru každému pacientovi.
JANA OLIVOVÁ,
Akademický bulletin
9. 2. 2015