Pořádá: Centrum středoevropských studií, společné pracoviště vysoké školy CEVRO Institut, z. ú., a Masarykova ústav a Archivu AV ČR, v. v. i.
Volby do zastupitelských orgánů, na prvním místě parlamentní volby a volby do obecních samospráv, náležejí k základním pilířům liberálně-demokratických politických systémů. Oprávněně tak patří k frekventovaným tématům veřejných debat a odborného diskursu napříč sociálními vědami (historické vědy, politologie, sociologie, správní věda a právo, mediální studia ad.). Ve 20. století prošla volební kultura střední Evropy, české země nevyjímaje, dynamických vývojem, a to nejen v závislosti na proměně ústavních a politických systémů, ale i moderních médií a komunikačních strategií a technologií. Volební kultura nebyla formována jen proměnou volebních pravidel, zvyklostí a způsobů jednání volebních aktérů podílejících se na volebním procesu, ale i dramatickou proměnou hodnotového systému středoevropského či českého voličstva. Volební kultura se stala kolbištěm konkurenčních ideologií v čele s nacionalismem, liberalismem, socialismem, konfesionalismem a politickým stavovstvím, nemluvě o moderních a postmoderních politických směrech a tendencích.
Pro Českou republiku je rok 2018 „supervolebním rokem“: Prezidentské, senátní a komunální volby se konají souběžně se stoletým výročím vyhlášení Republiky československé (28. 10. 1918) a pětadvacetiletým výročím vzniku České republiky (1. 1. 1993). Volby tak představují trvale přítomné téma historicky jubilejního roku 2018. Konceptualizace voleb jako důležitého společenského a historického fenoménu umožňuje pohlédnout na české a středoevropské dějiny 20. století optikou voleb jako základního demokratického mechanismu, konfrontujícího hodnotové systémy, politické a ekonomické ideologie a v neposlední řadě i generace voličů.
Hlavním tématem mezinárodní konference uspořádané ve dnech 14. – 15. 11. 2018 Centrem středoevropských studií je středoevropská volební kultura ve sledovaném období, včetně významných volebních aktérů z pražského prostředí. Publikačním výstupem konference bude monografie vydaná Nakladatelstvím Lidové noviny (2019), sdružující reprezentativní příspěvky, vzešlé z úspěšného recenzního řízení. Integrální součástí vědecké konference bude středoškolské studentské fórum na téma Koho a jak volili moji předkové?, v jehož rámci budou prezentovány výsledky studentského výzkumu ve formě ústně prezentovaných příspěvků, nebo poster prezentací.
Vědecká konference a publikace na téma Volební kultura v Praze (1918–2018) zahrnou široké spektrum témat, k nimž by měly náležet přinejmenším následující problémové okruhy:
- politické reprezentace hlavního města Prahy, jejich struktura a významné osobnosti,
- (dis)kontinuita pražské volební kultury v letech 1848–1914 a po roce 1918,
- prvorepublikové politické reprezentace a volební výsledky,
- volby jako jeviště nacionálních, třídních a konfesních konfliktů,
- specifika pražské volební kultury: centrum, periferie, postavení ve státě,
- pražské volby ve srovnání s dalšími středoevropskými metropolemi – sociální, národnostní a kulturní souřadnice,
- volební geografie hlavního města Prahy: proměny volebních kultur v rámci jednotlivých čtvrtí,
- mediální krajina pražských voleb,
- podoby a efektivita pražských volebních kampaní,
- proměny volební legislativy a volební aritmetiky,
- vokabulář, jazykové a vizuální aspekty volební kultury,
- volby a komunální socialismus,
- korupce a kauzy pražských volebních klání.
Uzávěrka přihlášek: 30. 9. 2018
Přihlášky a případné dotazy zasílejte na: jemelka@mua.cas.cz
