Rodinná a pracovní uspořádání v kontextu společenských změn v České republice po roce 1989. Proměny rodinných a pracovních startů

Tato dizertacní práce se venuje analýze zmen pracovních a rodinných startu mladých mužu a
žen v Ceské republice. Srovnává pocátky rodinných a pracovních drah lidí, kterí vstupovali do
dospelosti v 90. letech 20. století, a tech, kterí prožívali své rodinné a profesní starty pred
rokem 1989. Teoretická a metodologická východiska predkládané práce cerpají z holistického
prístupu ke studiu životní dráhy a analýzy sekvencí. Empirické analýzy se soustredí na tri
oblasti: 1) normativní kontext rodinných a pracovních startu, 2) vývoj variability rodinných a
pracovních startu, 3) analýzu podobnosti (typu) raných rodinných a pracovních drah.
S použitím dat ISSP 2002 jsem sledovala sekvenci rodinných a pracovních statusu v období
mezi 18. a 35. rokem veku. Analýzy normativního kontextu ukazují, že ve vetšine evropských
zemí je sociální definice dospelosti spojována silneji s dosažením ekonomické nezávislosti
než se založením rodiny. V ceské spolecnosti prevládá norma modifikované tradicní rodinné
dráhy zahrnující nesezdané soužití, vstup do manželství a rodicovství. Založení rodiny je
podminováno dokoncením studia a získáním zamestnání. Analýzy vývoje variability
dokládají, že životní dráhy mladých lidí narozených v 70. letech 20. se stávají rozmanitejšími
v souladu s hypotézou de-standardizace životních drah. V kohorte narozené v 80. letech se
v období kolem dvaceti let rozmanitost rodinných situací v dusledku posunu rodinných
tranzic do vyššího veku snižuje. S použitím metody optimálního seskupování byly
identifikovány typy raných rodinných a pracovních drah lidí narozených do roku 1967. Jejich
výrazným diferenciacním faktorem je výše dosaženého vzdelání. Analýzy kohort narozených
do roku 1967 ješte neodhalily výrazné posuny ve vzorcích rodinných a pracovních drah.