Jezerní sedimenty jsou ideálním přírodním archivem, který zachycuje minulé změny nejen samotného jezera, ale i okolního prostředí. Jsou zároveň jedinečné tím, že se v nich zachovávají zbytky těl různých organismů, z čehož lze zrekonstruovat druhové složení celého jezerního ekosystému. Zjištěné druhy nám také poskytují informace o životním prostředí v minulosti. Díky postupnému usazování jezerního sedimentu v průběhu holocénu tak můžeme zaznamenat nejen dlouhodobý vývoj rostlinných společenstev, ale i přírodních podmínek v horizontu tisíců let. V jezeře Šúr se během pozdního glaciálu vyskytovaly vodní rostliny rdesty, stolístky a parožnatky. Od časného holocénu se začaly objevovat na živiny a teplo náročnější druhy, jako např. šejdračka bahenní či růžkatce a během středního holocénu v jezeře expandovala kotvice plovoucí a lekníny. Na konci středního holocénu a během pozdního holocénu postupně došlo k zaplnění jezera organickým materiálem a vzniku ostřicové slatiny a posléze olšového lesa.

Použitá a citovaná literatura:
GAILLARD, M. J. Postglacial palaeoclimatic changes in Scandinavia and central Europe: a tentative correlation based on studies of lake level fluctuations. Ecologia mediterranea. 1985, vol.11(1), s. 159−175.
GAILLARD, M.−J., H. H. BIRKS. Paleolimnological Applications. In: Elias, S. A. (ed.). Encyclopedia of Qaternary Science. Oxford: Elsevier, 2007, s 2337−2356.
CHYTRÝ, M. (ed.). Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. Praha: Academia, 2011.
ISARIN, R. F., S. J. BOHNCKE. Mean July temperatures during the Younger Dryas in northwestern and central Europe as inferred from climate indicator plant species. Quaternary Research. 1999, vol 51(2), s. 158−173.
IVERSEN, J. The late-glacial flora of Denmark and its relation to climate and soil. Geol. Survey of Denmark. 1954, vol 2(80).
JANKOVSKÁ, V., P. POKORNÝ. Forest vegetation of the last full-glacial period in the Western Carpathians (Slovakia and Czech Republic). Preslia. 2008, vol. 80, s. 307−324.
MAGRI, D., G. G. VENDRAMIN, B. COMPS, I. DUPANLOUP, T. GEBUREK, D. GÖMÖRY, J. L. DE BEAULIEU. A new scenario for the Quaternary history of European beech populations: palaeobotanical evidence and genetic consequences. New Phytologist. 2006, vol. 171(1), s. 199−221.
MANGERUD, J., S. T. ANDERSEN, B. E. BERGLUND, J. J. DONNER. Quaternary stratigraphy of Norden, a proposal for terminology and classification. Boreas. 1974, vol. 3(3), s. 109−126.
PETR, L., P. ŽÁČKOVÁ, T. M. GRYGAR, A. PÍŠKOVÁ, M. KŘÍŽEK, V. TREML. Šúr, a former late-glacial and Holocene lake at the westernmost margin of the Carpathians. Preslia. 2013, vol. 85, s. 239−263.
PROVAN, J., K. D. BENNETT. Phylogeographic insights into cryptic glacial refugia. Trends in ecology & evolution. 2008, vol. 23(10), s. 564−571.
SOMMER, R. S. & NADACHOWSKI, A. Glacial refugia of mammals in Europe: evidence from fossil records. Mammal Review. 2006, vol. 36(4), s. 251−265.

Lake sediments are natural archives of past changes not only in the lake itself, but also in its surroundings. They preserve remains of numerous organisms, from which the species composition of the entire lake ecosystem can be reconstructed, providing information about the past environment. Thanks to gradual deposition of sediment in the lake Šúr (western Slovakia) during the Holocene period, both the long-term development of plant communities and the environmental conditions over thousands of years can be reconstructed. During the succession, aquatic communities were replaced by sedge fen and alder forest.