Louky tvoří nedílnou a významnou součást Krkonošského národního parku a do značné míry formují krajinný ráz oblasti. Díky přirozené migraci rostlin i činností člověka se na úbočích hor dostlaly do kontaktu druhy z oblasti původního bezlesí na vrcholcích hor s lučními druhy z podhůří. Mechanismy udržující druhovou bohatost jsou od 80. let předmětem botanického výzkumu.
Semi-natural grasslands form an important part of the National Park and determine the landscape character of the area. Due to migration and human activities, plant species from the foothills and alpine areas have come into contact in the montane zone and coexist in new communities. The mechanisms behind the high diversity of local grasslands have been investigated since the 1980s.
-
Detailní pohled do porostu druhově bohaté louky v okolí Janových Bud (dříve Braunovy Boudy). Krkonoše, severovýchodně od Pece pod Sněžkou. Foto V. Hadincová
-
Prha arnika (syn. prha chlumní, Arnica montana), typická pro druhově chudé smilkové porosty, se dříve využívala jako léčivka, a proto z řady lokalit vymizela. Foto F. Krahulec
-
Kakost lesní (Geranium sylvaticum), vyšší bylina horských luk bohatých na živiny a s dobrým zásobením vodouTypická orchidej horských luk pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Foto V. Hadincová
-
Typická orchidej horských luk pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Foto V. Hadincová
-
Rám 50 × 50 cm (rozdělený na 15 × 15 polí) pro odečet vegetace v druhově bohaté louce. Okolí Janových Bud. Foto V. Hadincová
-
Odečet porostu na louce vyžaduje pohled zblízka trvající několik hodin až dnů ve značně nepohodlných pozicích. V pozadí Janovy Boudy. Foto V. Hadincová
-
Typická krkonošská luční enkláva; lokalita v okolí Janových Bud (850 m n. m.) u Pece pod Sněžkou. Foto V. Hadincová
-
Detailní pohled na rám (čtverce 3 × 3 cm) pro odečet vegetace umístěný v druhově chudé louce na lokalitě Severka (1 100 m n. m.). Foto S. Pecháčková
-
Večerní rozebíraní biomasy z pokusných ploch u Janových Bud. Foto V. Hadincová
-
Změny počtu ramet dominantních druhů na pokusné ploše v druhově chudém porostu lokality Severka v letech 1987–95. Barva vyjadřuje počet odnoží: černá značí nepřítomnost druhu, modrá 1–10 odnoží, žlutá 10–30 odnoží, červená nad 30 odnoží. Orig. T. Herben
-
Louku v okolí Janových Bud v Krkonošském národním parku, kde probíhal výzkum fungování lučních společenstev, ohraničuje zarůstající kamenná zídka. Vznikla z kamenů vybraných z louky a sloužila jako hranice pozemků. Foto V. Hadincová
-
Schéma druhově chudé louky na lokalitě Severka. Orig. S. Pecháčková