Obě rostliny z titulku jsou velmi důležité plodiny. Profesor Jaroslav Doležel mluvil ve Studiu 6 o výzkumu jejich genetické informace, kterému se věnovalo i unikátní vědecké setkání v Olomouci.

Význam pšenice jistě není potřeba zdůrazňovat – tato obilnina je jednou z nejčastěji pěstovaných plodin na Zemi. A co banánovník? My Evropané známe banány jen jako tropické ovoce, ale v některých afrických zemích představují základní potravinu.

V posledních letech se mnoho rostlinných biologů věnuje genomice, tedy výzkumu genomů. Slovo „genom“ už v češtině celkem zdomácnělo, takže jen stručně připomeňme, že znamená kompletní dědičnou informaci určitého organismu – všechna „písmena“ zapsaná v jeho DNA.

Velmi dobré jméno mají ve světě genomici z našeho ústavu, konkrétně z olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum.

Toto pracoviště hostilo v červenci 2018 mezinárodní sympozium, na němž se potkali vědci studující genomy pšenice a banánovníku. Vyměňovali si zkušenosti s „luštěním“ DNA a diskutovali, jak získané poznatky využít při šlechtění výnosnějších, kvalitnějších nebo odolnějších odrůd obou plodin.

Profesor Doležel v olomouckém skleníku, kde biologové pěstují téměř 80 genotypů banánovníku. Foto Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů, Středisko společných činností AV ČR.

Téma zaujalo i Českou televizi. V pátek 13. července 2018 byl hostem jejího zpravodajského pořadu Studio 6 profesor Jaroslav Doležel, vedoucí našeho genomického centra.

Mluvil hlavně o banánovníku, o chorobách ohrožujících dnes tuto rostlinu a o šlechtění nových odrůd, které by se jim dokázaly ubránit.

Celý rozhovor si můžete přehrát v archivu ČT.

Reportáž o mezinárodním sympoziu a práci olomouckých vědců přinesl také Český rozhlas Radiožurnál. Najdete ji v záznamu Ranního radiožurnálu ze 13. 7. 2018, kde začíná zhruba v čase 8:50.