Projekt mapuje faktory, zdroje a souvislosti procesů a mechanismů genderových nerovností na českém trhu práce v souvislosti se změnami české společnosti po roce 1989 a v souvislosti se vstupem ČR do EU. Projekt využívá kvalitativní sociologickou metodologii, zarámovanou sekundární analýzou dat z kvantitativních sociologických šetření, přičemž důraz je kladen na biografické vyprávění žen v různých fázích životního cyklu a v situacích, kdy jsou ohroženy znevýhodněním na trhu práce (zkušenost s nezaměstnaností) v kombinaci s kategoriemi: fáze mateřství, výše dosaženého vzdělání a věk.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 29, zobrazeno 11 - 20)
V tem članku analiziramo podobnosti in razlike v postsocialističnem obdobju gospodarske tranzicije in pristopa k EU (2000–2005) v treh državah s stališča enakosti spolov na trgih delovne sile. Predpostavka naše analize je, da je stopnja enakosti med spoloma na trgih delovne sile treh držav odvisna od naslednjih med seboj povezanih dejavnikov, ki se v treh državah razlikujejo: 1. sprememb na trgih delovne sile, 2. obstoječih mehanizmov plačanega dela in družine in 3.
Článek diskutuje podmínky žen s nízkou kvalifikací kombinovat placenou práci s neplacenou prací v domácnosti v České republice. V analýze jsou zpracovány 3 biografické rozhovory o pracovních drahách se ženami s vyučením. Ekonomické nejistoty a rostoucí míra globální konkurence v oblasti výroby a produkce zvyšují tlak na transformaci a flexibilizaci pracovní síly.
V tomto článku si klademe otázky, do jaké míry flexibilní pracovní úvazky usnadňují kombinaci závazků péče o děti a placeného zaměstnání a jaké jsou důsledky využívání těchto úvazků ve firemním prostředí. Na případové studii větší potravinářské společnosti demonstrujeme individuální zkušenosti matek závislých dětí s flexibilními pracovními úvazky. Při analýze polostrukturovaných rozhovorů se zaměřujeme na postavení těchto žen v rámci firemní struktury.
Using firm-level data from the Czech Republic in the years 1998, 2002, and 2004, we examine whether the introduction of legislative measures for gender equality connected with the accession to the European Union had a significant effect on gender wage inequality. The central conclusion of our analysis is that within-job wage inequality plays a significant role in the Czech labour market, and that there were no substantive changes during the period studied.
S využitím dat z České republiky v letech 1998, 2002 a 2004 zkoumáme, zda zavedení legislativních opatření pro genderovou rovnost spojené se vstupem do Evropské unie mělo významný efekt na genderové mzdové rozdíly. Hlavním závěrem naší analýzy je, že platová diskriminace osob na stejné pozici je důležitým faktorem na českém trhu práce a že ve sledovaném období nedošlo k významným změnám.
Soukromé je veřejné je nejen tématem čistě sociologickým na teoretické a výzkumné úrovni, ale i velmi aktuálním politikem na úrovni evropské. Aktuální číslo Sociologického časopisu prezentuje některá z rostoucí variety témat, zkoumaných v oblastikombinace soukromého a pracovního života.
S novelou zákona o nemocenském pojištění, která začne platit od 1.1.2009, dochází i ke změně resp. ke zvýšení redukčních hranic pro výpočet výše peněžité pomoci v mateřství. Nově jsou podobně jako u výpočtu dávek nemocenského pojištění stanoveny namísto dvou tři redukční hranice, z nichž se vypočítává měsíční částka peněžité pomoci v mateřství (mateřský příspěvek). Je to jistě dobrá zpráva pro ženy, které plánují narození dítěte.
Matky v čele rodin s jedním rodičem se zpravidla stávají hlavními živitelkami svých rodin, přičemž zůstávají primárními pečovatelkami svých dětí. To vede ke zhoršení ekonomické situace jednorodičovských rodin. Výsledky mého výzkumu, prezentované v této stati, ukazují obtíže, s jakými se tyto ženy potýkají při snaze ekonomicky zajistit své rodiny, a hodnoty, které vstupují do jejich pracovních voleb.
Newsletter
Facebook
Twitter