Archiv zpráv
Výzkumná zaměření pro budoucí konkurzy ASU
Astronomický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (ASU - veřejná výzkumná instituce) hodlá v průběhu let 2019–2021 přijmout několik výzkumných pracovníků ve středním stupni kariéry s vysokoškolským vzděláním v oboru astronomie a astrofyzika a vědecko-výzkumnou praxí v oboru. Předpokládá se zařazení v některé z aktivních pracovních skupin (tématické okruhy jsou upřesněny níže); pracovní smlouva na dobu určitou ve třídě "vědecký pracovník" nebo "vědecký asistent"; finanční ohodnocení dle mzdového předpisu ASU s možností získávat další projektové (grantové) protředky s administrativní podporou pracoviště.
Perspektiva profesního postupu v souladu s Kariérním řádem AV ČR a periodickými Atestacemi výzkumných pracovníků. Zařazení na pracovišti podle specializace v areálu observatoře v Ondřejově (možnost ubytování ve služebním bytě) nebo v Praze v areálu Roztyly. Předpokladem jsou vynikající odborné schopnosti a výsledky, relevantní jazykové znalosti a aktivní zapojení do všech aspektů vědecké práce na pracovišti.
Přihlášky se strukturovaným životopisem lze zasílat v příloze emailu (předmět emailu "vědecký pracovník ASU", formát přílohy pdf) na adresu: sekretariat@asu.cas.cz (doručení přihlášky bude potvrzeno rovněž emailem; přihlášky budou evidovány do ukončení výběru). Případné doplňující podklady budou vyžádány následně. Výzva je určena jak pro české, tak zahraniční kandidáty. Pohovory se zájemci začnou 1. listopadu 2018; obsazení pozic bude probíhat postupně v závislosti na potřebě vědeckých oddělení, aktuálnosti tématu a možnostech financování (vyhlášeno 1. října 2018).
Tematické okruhy:
1.
Fyzika erupcí a heliosférických efektů. Teoretické studie magnetické rekonexe a nelineárních jevů v rámci magnetohydronamické aproximace a kinetické teorie. Vědecké, administrativní a manažerské aktivity v projektech domácího a mezinárodního výzkumu (např. RT5 Ondřejov; EST European Solar Telescope).
2.
Studium horkých hvězd s vysokou mírou ztráty hmoty, fyzikální vlastnosti prostředí nehomogenních hvězdných větrů a jejich časový vývoj. Teoretický a observační výzkum v návaznosti na instrumentální prostředky ondřejovského pracoviště (zajm. Perkův 2m teleskop) a účast ústavu v programech Evropské jižní observatoře (ESO).
3.
Procesy produkce vysokoenergetických kosmických částic a jejich urychlování v jádrech galaxií. Vědecké otázky zahrnují elektrodynamiku magnetosfér kompaktních objektů, analytické a počítačové přístupy ke studiu chaotických systémů v silné gravitaci, dynamiku elektricky nabitých částic v relativistických systémech atp. Pozice rovněž předpokládá aktivní účast na organizační práci, zejm. formulace a vedení grantových projektů, pedagogické a popularizační aktivity, spolupráce při vědecké supervizi a managementu experimentálního programu na pracovišti.
4.
Observační a teoretické studium s pomocí metod radiové, milimetrové a submilimetrové astronomie. Pozorování vesmírných zdrojů a teoretická interpretace dat metodami samostatných radiových antén a interferometrických soustav. Vývoj softwarových nástrojů pro redukci a analýzu radiových měření a jejich aplikace podle potřeb účasti pracoviště v mezinárodním programu spolupráce, zejm. v rámci účasti v infrastruktuře ALMA; podpora interních a externích uživatelů ve všech fázích pozorovacího cyklu.
5.
Technický vývoj a manažerské vedení projektů kosmického výzkumu řešených ve spolupráci Astronomického ústavu s domácími a zahraničními partnery včetně Evropské kosmické agentury (ESA). Systémové inženýrství a synergie technických řešení s vědeckým programem, komunikační asistence, podpora účasti Astronomického ústavu v perspektivních projektech kosmického výzkumu včetně nově nastupující oblasti astrofyziky gravitačních vln a jejich elektromagnetických protějšků.
6.
Výzkum malých těles Sluneční soustavy, zvláště meteoroidů a asteroidů. Pozornost bude věnována studiu interakcí meziplanetárních těles různých velikostí se zemskou atmosférou a výzkumu asteroidů. Předpokládá se organizační zapojení do perspektivních projektů celoústavního významu.
Další meteorit s rodokmenem nalezený na základě dat pořízených Evropskou bolidovou sítí
V úterý 10. července krátce před půl dvanáctou místního času (SELČ) ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna, tedy kolem hranic Německa a Francie, především tedy regionů Bádenska-Württemberska, Porýní-Falci, Alsaska a Lotrinska, velmi jasný meteor – bolid. S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa (především v JZ části) bylo sledování tohoto bolidu komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala významnou část západní a střední Evropy. Proto tento bolid, který po krátkou dobu zářil ještě jasněji než Měsíc v úplňku, tentokrát neupoutal tak velkou pozornost, jako to obvykle u takto jasných bolidů bývá. Bylo to mimo jiné také proto, že dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá a tudíž i relativně krátká a to jak do délky, tak i do trvání celého jevu. Naštěstí se však nejen poblíž dráhy bolidu, ale i na našem území, především v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se záhy ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání tohoto velmi vzácného přírodního úkazu.
Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA
Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.
Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA
Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.
Pozvánka na workshop k výročí 10 let ČR v ESA
Při příležitosti výročí 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA) se bude 12.-15. listopadu 2018 konat workshop „10 years of the Czech Republic in ESA“. ČR má díky svému členství v ESA otevřené možnosti, jak se podílet na technologicky nejvyspělejších misích, které řeší významné vědecké otázky o vesmíru, sluneční soustavě i o naší Zemi. Cílem workshopu je oslovit zejména studenty astronomie, přírodovědných a technických oborů, mladé vědecké pracovníky a všechny, kteří se zajímají o kosmické projekty. Na workshopu budou představeny nejvýznamnější současné i plánované projekty ESA, vystoupí zvaní odborníci přímo z ESA nebo konsorcií plánovaných misí, dále odborníci z ČR, kteří se na projektech s ESA podílejí. Možnost vystoupit budou mít i samotní účastníci workshopu. Velký důraz v programu bude kladen na představení možností, jak je možné se do ESA projektů zapojit. Nedílnou součástí programu bude také diskuze, jak zvýšit účast ČR v projektech ESA
Největší impaktní kráter na Zemi je patrně pod ledem Antarktidy
"Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidátky na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon. Tím jsme přispěli do celosvětové, asi 12 let trvající diskuse na toto téma. Objekt ve Wilkesově zemi je patrně největší kráter na této planetě (s průměrem nad 500 km) a jediný dochovaný maskon. Potvrzujeme von Freseho et al. spekulace, ale s novými daty s přesností a rozlišovací schopností o dva řády větší než měli oni k disposici v r. 2006 (z družicové mise GRACE). Kráter o průměru asi 550 km je pod ledem východní Antarktidy ve Wilkesově zemi a má pokračování v jižní Austrálii“, říká vedoucí výzkumného týmu profesor Jaroslav Klokočník.
Na čem pracujeme: Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
V práci postavené na podrobných spektroskopických měření z dalekohledu Gemini studovali stelární odborníci pětici velmi hmotných hvězd v galaxii M33 a jejich vývojový stav. Pokročilé vývojové fáze velmi hmotných hvězd jsou spojeny s epizodami ztráty hmoty prostřednictvím nestabilit. Klíčem ke správnému určení vývojového stádia je správný popis složení a geometrie vyvržené okolohvězdné hmoty společně se spolehlivým určením hvězdných parametrů.
Praktikum pozorovatelů Slunce - zákresy
O víkendu 15. - 16. září 2018 proběhne v prostorách hvězdárny Ondřejov praktikum. Celá akce bude zaměřená na kresby sluneční fotosféry, jejich zpracování a statistické údaje, které z nich můžeme získat pro bližší pochopení vývoje sluneční aktivity.
Na čem pracujeme: Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem
Vývoj galaxií v kupě je poměrně komplikovanou záležitostí, neboť jednotliví členové kupy spolu složitě interagují. Jedním z důležitých procesů je ztráta plynu z galaxie dynamickým tlakem prostředí kupy. Astrofyzikové z ASU si vzali za cíl zdokonalit a otestovat zjednodušený analytický model, který by byl vhodný pro rychlé posouzení ztráty plynu dané galaxie bez nutnosti provádět náročné numerické simulace.
Ondřejovské slavnosti 8. září 2018
Obec Ondřejov vás ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR srdečně zve. 8. září 2018 ve 13 hodin na náměstí 9. května budou zahájeny Ondřejovské slavnosti 2018. Můžete se těšit na vystoupení místních kapel, dětí ze ZŠ a MŠ, kroužků z SKC, harmoniku...
Dny otevřených dveří na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR 9. a 10. listopadu
Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne od 5. do 11. listopad 2018, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Kromě přednášek a projekcí filmů na různých místech České republiky vás zveme na program Dnů otevřených dveří Oddělení galaxií a planetárních systémů na pražském Spořilově (Boční II č. 1401) v pátek 9. a sobotu 10. listopadu 2018.
Festival vědy 5. září od 8:30 do 18:00
Na Vítězném náměstí v Praze 6 (Kulaťák) najdete společný stánek Astronomického ústavu AV ČR a Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury ESERO, v rámci Festivalu vědy. Vstupné zdarma, více informací na www.festival-vedy.cz.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy
Výbuch novy je jednou z velmi výrazných událostí, které ovlivňují život některých hvězd. Nejde však o jev katastrofický, nova je povrchovou explozí. Vojtěch Šimon z ASU v archivních datech studoval vývoj hvězdy X Serpentis, která vybuchla jako nova v roce 1903, a popsal její jasové změny v kontextu dvojhvězdného vývoje.
100 LET MEZINÁRODNÍ ASTRONOMICKÉ UNIE SE BLÍŽÍ
V roce 2019 si připomeneme 100 roků od vzniku Mezinárodní astronomické unie (IAU). Světové oslavy se již připravují. Astronomický ústav AV ČR je partnerem, v dobré společnosti, vedle zvučných světových astronomických institucí, jako je třeba ESO nebo LIGO, viz https://www.iau-100.org/partners. Jsme na to hrdí a máme radost.
Při letošních Perseidách zazářil jasný bolid s dlouhotrvající stopou
Letošní Perseidy patřily z hlediska podmínek k těm nejlepším za (a na) poslední roky. Měsíc byl jen den a půl před maximem v novu (produkující částečné zatmění Slunce ve Skandinávii a na severním pólu) a za dobrého počasí daleko od měst tak člověk mohl za celou noc maxima roje uzřít i několik stovek „padajících hvězd“, zanikajících ledoprachových částeček z ohonu komety 109P Swift-Tuttle. Mimo klasické rojení meteorů mnozí pozorovatelé mohou dosvědčit i výskyt opravdu jasných meteorů. Ten nejpodmanivější zážitek pak přinesl zejména na východě území a pak na celé ploše Slovenska či severu Maďarska, západě Ukrajiny či jihu Polska opravdu jasný bolid krátce před půlnocí 12. srpna, po němž ještě déle jak hodinu byla zaznamenatelná měnící se světelná stopa.
Valného shromáždění IAU ve Vídni se účastní i čeští astronomové
Zatímco přesně před dvanácti lety na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze byla planeta Pluto přeřazena na základě nově přijaté definice planety do nově vzniklé kategorie těles Sluneční soustavy - trpasličích planet, v těchto dnes se Valné shromáždění IAU koná v blízké Vídni. Účastní se ho i čeští členové Mezinárodní astronomické unie, mimo jiné i ředitel ústavu profesor Vladimír Karas. Podívejte se na pár fotografií, včetně vystaveného posteru Vladimíra Karase a Michala Zajačka.
Dotknout se Slunce
Dne 11. srpna Americká kosmická agentura NASA vypustila satelit Parkerova sluneční sonda, Parker Solar Probe, z mysu Canaveral (Cape Canaveral Air Force Station), s cílem ‚dotknout se Slunce’. Parkerova sluneční sonda bude prvním satelitem, který poletí až do sluneční koróny.
Meteorický roj Perseidy má letos ideální podmínky
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci z neděle 12. na pondělí 13. srpna. V průběhu této nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy.
Odpovědi velitele Mezinárodní kosmické stanice Andrewa Feustela českým dětem
Zeptejte se astronauta! Tak se jmenovala výzva českým dětem od organizátorů vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Osm vybraných otázek pak na konci června putovalo na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní zveřejňujeme odpovědi ve videu s velitelem ISS Andrewem Feustelem.
Na čem pracujeme: Pád plazmového oblaku ve sluneční atmosféře jako zdroj rádiového záření
Slunce je jedním z nejintenzivnějších zdrojů rádiového záření na obloze. Původci tohoto záření na dlouhých vlnových délkách jsou zejména netepelné procesy probíhající ve slunečních erupcích. Sluneční fyzikové z ASU studovali velmi neobvyklý typ rádiového záření, zaznamenaný anténami v Ondřejově, a spojili jeho původ s oblakem padajícím ve sluneční atmosféře od koróny až do chromosféry.