Národní park Mt. Kinabalu v malajském státě Sabah na severu ostrova Borneo zahrnuje unikátní ekosystém hory Mt. Kinabalu (4 101 m n. m.) a několika menších okolních hor (většina Bornea je nížina). Jde o nejvyšší horu jihovýchodní Asie s rozvinutými zónami nížinných, horských a mlžných lesů a subalpínské až alpínské vegetace. Žije zde množství endemických druhů rostlin a živočichů. Národní park je ale v současnosti vystaven různým tlakům lidské činnosti, včetně masové turistiky.
The Mt. Kinabalu National Park in Sabah (the Malayan part of Kalimantan) includes a unique ecosystem on Mt. Kinabalu (4,101 m a.s.l.) and some lower mountains, while most of the island consists of lowlands. It is the highest peak of South-East Asia with well-developed lowlands, mountain and cloud forests and sub-alpine to alpine vegetation. A lot of endemic plant and animal species occur there. The protected area has currently been affected by human-driven factors, including mass tourism.
Vrchol hory Mt. Kinabalu (v nadmořské výšce přes 4000 m) je modelovaný ledovcovou erozí z období glaciálu a je téměř bez vegetace. Pod ním rostoucí alpínská a subalpínská flóra hostí řadu endemických druhů keřů a bylin. V mlžných lesích nad 2 500 m n. m. rostou i různé druhy endemických jehličnanů. Foto J. Suchomel / © J. Suchomel
