Nížinné tropické deštné lesy jihovýchodní Asie se významnou měrou podílejí na ukládání oxidu uhličitého do dřevní hmoty a pomáhají tak brzdit klimatické změny. Velká část však již ustoupila ekonomickým zájmům. Výjimku představují lesy Bruneje, dosud málo dotčené především díky orientaci sultanátu na těžbu ropy a zemního plynu. V aktuálním dílu seriálu z prostředí NP Ulu Temburong představíme výběrově běžné zástupce dalších početných řádů hmyzu s proměnou dokonalou (dvoukřídlí – Diptera a blanokřídlí – Hymenoptera), mezi nimiž najdeme jak druhy medicínsky významné, tak i skupiny zajímavé svou ekologií či chováním. Závěrem se krátce věnujeme méně početným skupinám, rovněž známým z fauny České republiky (síťokřídlí – Neuroptera a střechatky – Megaloptera).
Lowland tropical moist forests of Southeast Asia play an important part in carbon sequestration and thus help to mitigate global climate change. Nowadays a substantial proportion of these forests have already been lost to meet economic demands. Bruneian forests are an exception to this trend, being least affected so far. This has ensured a huge economic income for the Sultanate originated in oil and gas extraction. In this part of the series on the invertebrate fauna of Ulu Temburong National Park we introduce some of the common representatives of the most diverse holometabolic orders (Diptera and Hymenoptera). These taxa comprise both groups of high medicinal importance and those with an interesting ecology and behaviour. Finally, we briefly note two less diverse but familiar orders (Neuroptera and Megaloptera).
-
Pestrost nížinného deštného lesa navyšuje síť drobných i větších potoků. Okolí vodotečí vyhledávají především různé druhy saprofágního hmyzu. Foto O. Machač
-
Detail hlavy ropuchy ansonie drobné (Ansonia minuta) s ektoparazitickými koutulemi rodu Sycorax. Foto Z. Mačát
-
Nově popsaná bedlobytka Leptomorphus sevciki je s délkou těla 20 mm největším známým zástupcem čeledi Mycetophilidae na světě. Foto J. Ševčík
-
Sameček vrtule rodu Themara připomíná tvarem hlavy žraloka kladivouna. V tomto případě jde o bizarní znak vzniklý sexuální selekcí. Foto F. Trnka
-
Mnohé druhy dvoukřídlých čeledi štíhlonožkovití (Micropezidae) napodobují vzhledem i chováním mravence nebo lumky. Foto P. Kočárek
-
Obrem mezi mravenci je Dinomyrmex gigas dosahující délky až 3 cm. V Ulu Temburong jde o hojný druh. Foto P. Kočárek
-
Mravenci rodu Polyrhachis nemají žihadlo, zato dokážou případné útočníky odradit kousnutím v kombinaci s postřikem kyselinou mravenčí. Foto P. Kočárek
-
Mravenci Diacama intricatum si stavějí hnízda při bázi kmene menších stromů. Před nezvanými hosty chrání mraveniště „plůtek“. Foto O. Machač
-
Včely medonosky rodu Trigona budují hnízda s typickou voskovou trubičkou (vchod do hnízda). Ta může být až několik desítek centimetrů dlouhá a nejspíše hraje roli při ochraně hnízda. Foto P. Kočárek
-
Drvodělka Xylocopa latipes je s délkou 3,5 cm jednou z největších včel světa. Podobně jako naše druhy samička klade vajíčka do dutin ve dřevě, které vyhloubí kusadly. Foto O. Machač
-
Jiný druh drvodělky (Xylocopa myops) se odlišuje kromě zlatohnědého zbarvení i nezvyklou noční aktivitou. Foto P. Kočárek
-
Pakudlanky rodu Euclimacia patřící mezi síťokřídlé (Neuroptera) napodobují vosy nebo sršně tvarem těla, výstražným zbarvením i chováním. Foto P. Kočárek
-
Parazitická žahalka Megascolia procer se řadí mezi největší blanokřídlé (Hymenoptera) Bornea. Kromě velikosti (rozpětí křídel jedince na fotografii je 8,8 cm) zaujme i tmavým duhově proměnlivým (iridescentním) zbarvením křídel. Foto T. Kuras
-
Střechatka Protohermes spectabilis byla popsána v r. 2008. Jméno druhu poukazuje na jeho netypicky kontrastní kresbu křídel. Jde o první doložený výskyt této střechatky (Megaloptera) v Bruneji. Foto T. Kuras