Z geobotanického hlediska je popsána subalpinská a alpinská vegetace v horách jihovýchodní Brazílie. Přirozené požáry tam ovlivňují strukturu rostlinných společenstev. Jsou zmíněny zajímavé životní způsoby, jako je mykorhiza, hemiparazitismus a masožravost. Jedním z nejzajímavějších fenomenů je symbióza mezi masožravou rostlinou Utricularia cornigera (bublinatkou růžkatou) a růžicovitými rostlinami Vriesea atra nebo Eryngium fluminense. Je diskutováno o problému srovnávání popsané brazilské vegetace a páramos v Andách. Pojem "brazilská páromos" je odmítnut.
The subalpine and alpine vegetation in mountains of south-eastern Brazil is described from the botanical point of view. Natural fires affect the structure of plant communities there. Interesting life strategies, such as mycorrhiza, hemiparasitism and carnivory, are mentioned. One of the most interesting is the symbiosis between carnivorous Utricularia cornigera and rosette plants of Vriesea atra or Eryngium fluminense. Brazilian vegetation and páramos in the Andes are compared.
-
Subalpínské společenstvo v nadmořské výšce zhruba 1 700 m na hoře Pedra do Sino, s plodnými exempláři bromeliovité Vriesea atra v popředí. Patrné je silně vyvinuté keřové patro. Foto M. Studnička
-
Společenstvo v subalpínském stupni Mantiqueiry, asi 2 000 m n. m., s hojně kvetoucí bublinatkou ledvinitou (Utricularia reniformis), četnými polokeři různých druhů a v podrostu s mechy a plavuníkem Diphasiastrum thyoides, patrným vlevo v popředí. Foto M. Studnička
-
Detail alpínského společenstva na Pedra do Sino. Mezi stébly bambusu Chusquea heterophylla hojně rostou lišejníky, velmi nízké sklerofylní keříky, plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) a masožravá bublinatka růžkatá (U. cornigera). Foto M. Studnička
-
Bublinatka růžkatá a asi 70 cm široká růžice máčky Eryngium fluminense v alpínském stupni na hoře Pedra do Sino v pohoří Órgãos. Foto M. Studnička
-
Masožravá bublinatka ledvinitá v mechovém koberci na žulovém balvanu v alpínském stupni Mantiqueiry, na hoře Pico do Itapeva, v nadmořské výšce asi 2 000 m. Tento druh je vázán na mechy i podle charakteru semenáčů a semen s ježatým osemením, které se snadno zachycují mezi stélkami. Foto M. Studnička
-
Asi 6 mm velké plovoucí semenáčky bublinatky růžkaté ve stáří jednoho měsíce. Pro nápadnou odlišnost od semenáčů bublinatky z Mantiqueiry se podařilo rozpoznat a odlišit tuto domnělou bublinatku ledvinitou od té skutečné. Foto M. Studnička
-
Bublinatka ledvinitá má semenáče způsobilé jedině ke klíčení na pevném povrchu nebo mezi stélkami mechu. Ve stadiu jednoho měsíce vidíme, že na rozdíl od bublinatky růžkaté nemají žádný plovací aparát. Foto M. Studnička
-
Bublinatka ledvinitá z pohoří Mantiqueira má květy velké 5–6 cm. Typickým znakem jsou bledožluté proužky s bílým lemem. Endemit jihovýchodní Brazílie, od státu Minas Gerais po São Paulo. Foto M. Studnička
-
Bublinatka růžkatá z pohoří Órgãos se vyznačuje podobnými a stejně velkými květy jako bublinatka ledvinitá, avšak typickým znakem jsou oranžové proužky s tmavofialovým lemem. Tento druh je příkladem izolovaného stenoendemita (rostliny vázané na velmi malé území). Foto M. Studnička
-
Mozaika z travinného společenstva rostlin kořenících v půdě s nápadným nízkým bambusem Chusquea heterophylla a společenstva petrofytů s dominantní bromeliovitou rostlinou Vriesea atra. Pedra do Sino v pohoří Órgãos (2 250 m n. m.). Foto M. Studnička
-
Magdalenaea limae z čeledi krtičníkovitých (Scrophulariaceae) – jediný druh rodu a vzácný endemit Serra dos Órgãos. Tato rostlina je příkladem hemiparazita a byla zastižena právě kvetoucí v alpínském společenstvu s máčkou Eryngium fluminense. Foto J. Šťovíček
-
Travinné společenstvo s bambusem C. heterophylla v popředí a petrofytů s červenavými růžicemi Vriesea itatiae, rostoucí příležitostně i epifyticky na keřích. Alpínský stupeň v NP Itatiaia v Mantiqueiře. Foto M. Studnička
-
Pleurostima gounelleana z čeledi veloziovitých (Velloziaceae) je schopna rozrůstat se po žulových balvanech a připravovat bydliště pro další druhy, zde např. pro vzácnou endemickou kapradinu Doryopteris itatiaiensis, patrnou vlevo i vpravo v popředí. Alpínský stupeň Mantiqueiry. Foto M. Studnička
-
Vřesovcovitá Agarista hispidula – vlhkomilný až mokřadní keřík nejčastěji kolem 1 m vysoký, endemický v malém areálu v jihovýchodní Brazílii. Snímek byl pořízen v alpínském společenstvu v Mantiqueiře. Foto J. Šťovíček
-
Endemit horských mlžných lesů státu Rio de Janeiro Begonia lanstyakii. Zde jsme ji zastihli až v alpínském stupni v Mantiqueiře, ve skalních puklinách na lokalitě Prateleitas (ve výšce asi 2 400 m n. m., kde průměrná roční teplota činí 11 °C). Foto J. Šťovíček
-
Polokeř Nematanthus fornix z čeledi podpětovitých (Gesneriaceae), rostoucí v subalpínském stupni pohoří Órgãos. Druh je endemitem jihovýchodní Brazílie (států Rio de Janeiro a São Paulo), kde roste i jako epifyt ve stupni tropických mlžných lesů. Květy jsou utvářeny jako krmítko kolibříků (latinsky fornix – sklepení, nebo také klenba). Foto M. Studnička
-
Toulitka Anthurium solitarium, charakteristický druh tropických subalpínských společenstev, zde zastižený v jihovýchodní Brazílii, na úbočí Pedra do Sino v Serra dos Órgãos. Foto M. Studnička