Článek prezentuje výsledky dlouhodobého sledování samovolného vývoje v horských smrčinách po gradaci kůrovce a polomech. Jeho cílem je ukázat klíčovou úlohu přírodních disturbancí pro ekosystém horských smrčin.
Results of the long-term monitoring of spontaneous development in mountain Norway Spruce (Picea abies) forests in the Šumava Mts. after Bark Beetle (Ips typographus) gradation and windthrows are presented. The aim is to show the key role of natural disturbances for this ecosystem.
-
Průměrné počty jedinců přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na 1 ha v bezzásahových plochách a na holinách po zásahu proti lýkožroutovi smrkovému (Ips typographus) v horských klimaxových smrčinách v oblasti Březníku. Od r. 2009 je u dřevin na holinách zachycen stav včetně umělých výsadeb. Barevně jsou odlišeny výškové kategorie (v cm). Orig. M. Edwards Jonášová
-
Průměrné počty jedinců přirozené obnovy jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) na 1 ha v bezzásahových plochách a na holinách po zásahu proti lýkožroutovi smrkovému (Ips typographus) v horských klimaxových smrčinách v oblasti Březníku. Od r. 2009 je u dřevin na holinách zachycen stav včetně umělých výsadeb. Barevně jsou odlišeny výškové kategorie (v cm). Orig. M. Edwards Jonášová
-
Uschlý porost horské smrčiny u Březníku v r. 2012. Přežívají v něm jednotlivé dospělé smrky i jejich skupiny a původní druhy v podrostu. Foto M. Edwards Jonášová
-
Smrky odolávající lýkožroutovi smrkovému. Gradaci kůrovce nejčastěji přežily silně vzrostlé, nadúrovňové stromy s pravidelnou korunou, nebo naopak exempláře slabší, podúrovňové. Foto M. Edwards Jonášová
-
Skupina smrků vzniklá původně okolo kmene. Chůdovitý kořen u rozpadajícího se zbytku pahýlu naznačuje jeho vývoj na dřevě, které časem zetlelo. Foto M. Edwards Jonášová
-
Horská klimaxová smrčina na úbočí Špičníku. Obnova smrku se vyskytuje často v hloučcích na vhodných mikrostanovištích v mozaice s plochami bez obnovy. Různá rychlost zapojování porostů je příznivá pro biodiverzitu. Foto M. Edwards Jonášová
-
Na vlhčích a podmáčených místech zůstává po napadení lýkožroutem mnoho živých stromů – na snímku Roklanský les. V případě zásahu proti kůrovci by byl postupně vykácen celý porost. Foto M. Edwards Jonášová