Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je vysoce ekologicky specializovaný druh jednoleté trávy (čeleď lipnicovité - Poaceae), rostoucí ve vodních nádržích a tocích po dočasném poklesu vodní hladiny. Přežít na stanovištích, která často podléhají rychlým a nečekaným změnám, jí napomáhá řada adaptací, např. velmi krátký vývojový cyklus (5–7 týdnů) a jeho proměnlivost v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí, drobná, snadno šiřitelná semena a tvorba dlouhodobé semenné banky. Je rozšířena na třech kontinentech, avšak nejvíce lokalit je známo z rybníků v České republice, zejména v jihočeských rybničních pánvích a na Českomoravské vrchovině. Vedle příznivé kombinace přírodních faktorů (klima, geologická stavba) se za velkou koncentrací lokalit na našem území nepochybně skrývá pozoruhodná synchronizace životního cyklu puchýřky s po staletí se opakujícím hospodářským cyklem chovu kapra.
Použitá a citovaná literatura:
Ambrož J. (1939): Květena obnažené půdy rybničné v oblasti třeboňské. Sborn. Přírod. Klubu v Jihlavě 2: 3–84
Čítek J., Krupauer V. & Kubů F. (1998): Rybnikářství. 2. vyd., Informatorium, Praha
Fabiszewski J. & Cebrat J. (2003): Coleanthus subtilis (Tratt.) Seidel – a new species to the Polish vascular flora. Acta Soc. Bot. Polon. 72: 135–138
Hejný S. (1969): Coleanthus subtilis (Tratt.) Seidl in der Tschechoslowakei. Folia Geobot. Phytotax. 4: 345–399
Kirschner J., Kirschnerová L. & Štěpánek J. (2007): Generally accepted plant names based on material from the Czech Republic and published in 1753–1820. Preslia 79: 323–365
Müller-Stoll W. R & Pietsch W. (1985): Ökologische Untersuchungen über die Gesellschaften des Eleocharito-Caricetum bohemicae auf wasserfrei gewordenen Teichböden in Zentraleuropa. Verhand. Zool.-Bot. Ges. Österreich 123: 51–70
Němcová J. (2004): Ekologie rostlinných společenstev obnažených den rybníků Velkomeziříčska a ekologie klíčení puchýřky útlé (Coleanthus subtilis). Ms., dipl. pr., PřF UP, Olomouc
Pietsch W. (1963): Vegetationskundliche Studien über die Zwergbinsen- und Strandlingsgesellschaften in der Nieder- und Oberlausitz. Abh. u. Ber. Naturkundemus. Görlitz 38: 1–80
Pietsch W. (1999): Zum Keimverhalten ausgewählter Arten mitteleuropäischer Zwergbinsengesellschaften. Mitt. Bad. Landesver. Naturkunde u. Naturschutz, N. F. 17: 261–274
Pietsch W. & Müller-Stoll W. R. (1968): Die Zwergbinsen-Gesellschaften der nackten Teichböden im östlichen Mitteleuropa, Eleocharito-Caricetum bohemicae. Mitt. Flor.-Soz. Arbeitsgem. N. F. 13: 14–47
von Lampe M. (1996): Wuchsform, Wuchsrhythmus und Verbreitung der Arten der Zwergbinsengesellschaften. Diss. Bot. 266: 1–353
Coleanthus subtilis, a highly ecologically specialised annual grass species (Poaceae), grows in water bodies and watercourses after a temporary decrease of water level, and shows a range of adaptations to this habitat subjected to fast and unexpected changes (e.g., short life cycle, phenotypic plasticity, small, easily dispersible seeds, long-term soil seed bank). The highest number of sites is known from the Czech Republic (especially South Bohemian fishpond basins and the Bohemian-Moravian Uplands). Besides natural factors (climate, geology), the remarkable synchronisation of Moss Grass life cycle with the farming cycle of Common Carp (Cyprinus carpio) is undoubtedly the reason for its disjunct distribution.
-
První vyobrazení puchýřky útlé (Coleanthus subtilis) v popisu rakouského botanika Leopolda Trattinicka z r. 1817. L. Trattinick původně druh pojmenoval Schmidtia subtilis. Foto M. Ducháček
-
Typická růstová forma puchýřky útlé v nezapojeném porostu s poléhavými až mírně vystoupavými stébly. Rostlina z rybníka Malobor na Blatensku na počátku květu – konec května 2013, kdy byl vývoj vzhledem k chladnému průběhu počasí opožděn a dozrání rostlin kvůli povodním následujícím o několik dní později nejisté. Foto K. Šumberová
-
Rybník Podhradský u Hluboké nad Vltavou dlouhodobě slouží k odchovu kapřího plůdku, a proto se téměř každoročně letní. Kvůli odpadním vodám, které do něj putují z okolních domácností, je hospodaření na něm značně problematické, a tak se dno pravidelně vápní, v sušších letech i kypří branami a osévá obilím (jaro 2007). Přesto tento rybník hostí populaci puchýřky útlé čítající mnoho set tisíc jedinců. Foto K. Šumberová
-
Rybník Podhradský v dubnu 2008 s mladými rostlinami puchýřky. Zatím je obtížné odhadnout celkový rozsah a hustotu porostů v době jejich vegetačního optima, neboť průběh počasí v následujícím měsíci může mnohé ovlivnit. A jak se projeví vápnění a vláčení z minulého jara? Foto M. Ducháček
-
O necelé tři týdny později je rybník Podhradský pokryt rozsáhlými plochami puchýřky útlé. Vliv hospodářských zásahů z předchozího jara není patrný, zřejmě i proto, že v suchém r. 2007 vyklíčilo relativně málo jedinců a bohatá semenná banka druhu se výrazněji uplatnila až ve vlhkostně příznivém r. 2008. Foto K. Šumberová
-
Na některých lokalitách se puchýřka útlá (na snímku narezavěle zbarvené části porostu) vyskytuje spolu s druhy náročnými na obsah dusíku v substrátu, např. s pryskyřníkem lítým (Ranunculus sceleratus; zde v podobě tmavozelených listových růžic). Puchýřka obvykle stačí odplodit dříve, než se druhy s větší biomasou více rozrostou. Rybník Dehtář na Českobudějovicku. Foto K. Šumberová
-
Na malém kousku rybničního bahna kromě puchýřky rostou hvězdoš jarní (Callitriche palustris), úpor trojmužný (Elatine triandra), játrovka trhutka dutinkatá (Riccia cavernosa) a drobné semenáče vrb (Salix). Rybník Stolec u Stříbřece na Třeboňsku. Foto K. Šumberová
-
Ukázka kultivace rybničního sedimentu ve skleníku. Vzorkům z rybníka Podhradský dominovaly puchýřka útlá a blatěnka vodní (Limosella aquatica). Porost na snímku pochází z půdní semenné banky skryté ve 100 ml bahna. Foto M. Ducháček
-
Při výlovech rybníků se používá rozmanité nářadí (v rybářské terminologii nádobí), na němž se spolu se zbytky bahna mohou přenášet semena mokřadních rostlin včetně puchýřky. Kesery sloužící k nakládání ryb z kádí na transportní auta, v malých rybnících i přímo k lovu ryb. Foto K. Šumberová
-
Při výlovech rybníků se používá rozmanité nářadí (v rybářské terminologii nádobí), na němž se spolu se zbytky bahna mohou přenášet semena mokřadních rostlin včetně puchýřky. Zde velká zátahová síť. Foto K. Šumberová
-
Háčky používané k přidržování zátahové sítě u dna, složené na vlečce určené k přepravě nádobí. Foto K. Šumberová
-
V mimořádně suchém r. 2007 měla většina jihočeských rybníků nedostatek vody, a tak se puchýřka objevila i tam, kde dříve nebyla pozorována. Na snímku z rybníka Volešek na Českobudějovicku společně s pryskyřníkem lítým a sítinou žabí (Juncus bufonius). Foto K. Šumberová
-
Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je ekologicky specializovaný druh trávy, u nás rostoucí v početných populacích na dnech některých vypuštěných rybníků. Detailní pohled do jejího porostu v rybníce Podhradský u Hluboké nad Vltavou (květen 2008). Foto M. Ducháček