Článek přibližuje hlavní trendy, které formují současnou podobu českých lesů ponechaných samovolnému vývoji. Pozornost je věnována zejména mezidruhovým a vnitrodruhovým kompetičním vztahům, které jsou ovlivňovány činností člověka v minulosti i současnosti. Dále obsahuje kritickou revizi tradičních konceptů dynamiky temperátních lesů na základě dlouhodobých pozorování v českých pralesích.
Seznam použité literatury najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.
This paper describes the main trends shaping unmanaged Czech forests at present. Special attention was focused on competition between and within tree species under past and present human influence. A critical revision of traditional concepts of forest dynamics based on long-term observations in primeval Czech forests is provided.
-
Přítomnost velkých pastvin v těsné blízkosti jedlobučin je typická pro celý karpatský oblouk. Velká Polana v národní přírodní rezervaci Mionší, chráněná krajinná oblast Beskydy. Foto J. Běťák
-
Torza obrovských jedlových pahýlů navozují představy o minulé podobě dnešního „bukového moře“. NPR Mionší. Foto J. Běťák
-
V popředí skupina javorů klenů (Acer pseudoplatanus) na Žákově hoře v CHKO Žďárské vrchy. Více než dvě desetiletí zde klen vykazoval větší populační růst než buk. Ve srovnání s ostatními českými přírodními lesy jde o velmi netypický jev. Foto L. Hort
-
Lokalita Eustaška v NPR Praděd, CHKO Jeseníky. Foto P. Daněk
-
Pestrá síť přechodů mezi vývojovými fázemi pozorovanými v období 33–38 let v národních přírodních rezervacích Salajka (a), Žofínský prales (b) a Boubín- ský prales (c). Tloušťka šipky je přímo úměrná pozorované četnosti přechodu; barvy symbolizují statistickou význam- nost ve srovnání s náhodnými přechody mezi fázemi – zelená je výrazně častější než náhodná (preferenční cesta) a červená mnohem méně častá než náhodná (neobvyklá cesta), šedá se neliší od náhodného modelu. BS – plocha bez stromů (živých i mrtvých), Gap – porostní mezera (bez živých stromů), D zač. – počáteční fáze stadia dorůstání, D pok. – pokročilá fáze stadia dorůstání, O typ. – typická fáze stadia optima, O ter. – stadium optima, fáze terminální, R zač. – počáteční fáze stadia rozpadu, R/zml. – stadium rozpadu, fáze zmlazo- vání, D/dož. – stadium dorůstání, fáze dožívání, SS – stadium „vysoké stability“, dožívání. Orig. P. Daněk
-
Vývoj hektarového počtu stromů s výčetní tloušťkou (tedy ve výšce kmene 1,3 m) alespoň 10 cm a hektarové kruhové výčetní základny (tedy plochy příčných průřezů všech kmenů v 1,3 m výšky) na lokalitách Ranšpurk a Cahnov v období let 1973–2006. JSU – jasan úzkolistý (Fraxinus angusti- folia), HB – habr obecný (Carpinus betu- lus), BB – javor babyka (Acer campestre), LP – lípa srdčitá (Tilia cordata), DBL – dub letní (Quercus robur), JLV – jilm vaz (Ulmus laevis). Ostatní: jilm habrolistý (U. minor), olše lepkavá (Alnus glutino- sa), třešeň ptačí (Prunus avium), jabloň lesní (Malus sylvestris), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), topol bílý (Populus alba), t. osika (P. tremula), trnka obecná (Prunus spinosa), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), bez černý (Sambucus nigra), hloh Crataegus sp. Orig. D. Janík
-
Špička cibulová (Marasmius alliaceus). NPR Razula, CHKO Beskydy. Foto D. Janík
-
Pahýl tlejícího stromu obklopený zmlazením smrku a jedle. Mladé stromky využívají uvolnění růstového prostoru a zvýšený přísun světla. Přírodní rezervace Milešický prales, CHKO Šumava. Foto M. Pálková
-
V beskydské národní přírodní rezervaci Salajka reagovala populace buku lesního (Fagus sylvatica) na uvolnění růstového prostoru po rozpadající se etáži jedle bělokoré (Abies alba) velkými tloušťkovými přírůsty. Počet buků s tloušťkou kmene přesahující 10 cm se za pouhých 13 let zvýšil z 3,1 tisíce na 8,8 tisíce. Foto D. Janík
Torza obrovských jedlových pahýlů navozují představy o minulé podobě dnešního „bukového moře“. NPR Mionší. Foto J. Běťák
