Historický kontext mnichovské dohody, od jejíhož podepsání uplyne 29. září 2018 rovných osmdesát let, přibližuje výstava „Mnichovská dohoda v kontextu evropských dějin 20. století“ v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce v Praze.

Nad výstavou, připravenou Janem Němečkem z Historického ústavu Akademie věd ČR, převzaly záštitu první místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Zájemci si mohou expozici prohlédnout zdarma od 21. září až do 13. ledna.

Zlu se neustupuje

„Výstava připomíná jednu z nejtragičtějších kapitol našich dějin, která ovlivnila události v Evropě na celá desetiletí,“ zdůraznil na vernisáži místopředseda AV ČR Pavel Baran s tím, že její dozvuky nepřímo cítíme i dnes. „Historikům jsou často kladeny otázky na ona osudová kdyby – jak by dnes vypadala naše společnost, kdyby se rozhodla vzdorovat. Tato kdyby nelze uspokojivě zodpovědět, musíme se však obracet k sobě samým i k politické sféře tak, aby generace vracející se po letech k našim časům již nebyly konfrontovány s těmito osudovými kdyby, jako jsou ta z konce třicátých let,“ poznamenal Baran.

„Příměr o nás bez nás dodnes vzbuzuje u nemalé části naší veřejnosti jistou skepsi vůči Západu. Jistě, západní mocnosti dohodu odvolaly, ale to nic nemění na tom, že se jednalo o ukázku neuváženého politického rozhodnutí,“ zmínila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. „Co tedy plyne z Mnichova? Především to, že zlu se neustupuje. Nikdy v historii se to nevyplatilo,“ připomněla.

Fotografie, depeše i karikatury

Na patnácti tematických, chronologicky řazených panelech v Mytologické chodbě jsou kromě reprodukcí dobových fotografií k vidění také nejrůznější historické dokumenty včetně depeší, novinových článků či kreslených vtipů. „Výstava se snaží mnichovskou dohodu zachytit v celém kontextu včetně reakce společnosti na zhoršující se mezinárodní situaci, manifestu Věrni zůstaneme nebo všesokolského sletu,“ uvedl autor výstavy Jan Němeček.

Pozornost je tak věnována například i následným územním nárokům Polska či Maďarska nebo problému zrušení mnichovské dohody, tedy jejímu oduznání ze strany velmocí během války a po ní. „Mnichovská dohoda by nám měla být trvalým poučením, protože i v dnešním světě najdeme příklady velmocenské zvůle,“ uzavřel Němeček.

Související články:

Na Žofíně se budou historici ohlížet za československou minulostí

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Na úvodním snímku zahajují výstavu (zleva) autor výstavy Jan Němeček, první místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská a místopředseda AV ČR Pavel Baran.