Projekt je ve středoevropském prostoru ojedinělým pokusem o komplexní přístup ke studiu sídelního prostoru pravěku, k analýze sociálního rozměru kulturní krajiny a k rekonstrukci jejích podob od vzniku zemědělství do počátku středověku.

  • Rozsáhlá aplikace nedestruktivních metod
  • Preference sídelního prostoru (v kontrastu k sídenímu bodu – lokalitě)
  • Využití speciálních přístrojů a moderních technologii
  • Komplexnost ve využití heuristických metod
  • Napojení členů řešitelského týmu na universitní výuku archeologie

*

Postižení základních faktorů struktury a změn pravěkého osídlení pomocí vzorku archeologických pramenů strukturovaného v různých měřítcích.

  • Vztah pravěkých komunit k přírodnímu prostředí a rekonstrukce podoby kulturní krajiny.
  • Struktura sídelní sítě a její diachronické změny s ohledem na demografické parametry pravěkých populací a jejich mobilitu.
  • Identifikace areálů aktivity (obytných, výrobních, rituálních) a jejich rozpracování v rámci teorie sídelních areálů.
  • Kritické zhodnocení pramenné základny s ohledem na individualitu jednotlivých regionů a period.

 

*

Sídelní prostor pravěkých Čech

HEURISTIKA
Data získaná činností v terénu.
Archivní a bibliogr. rešerše, muzejní sbírky, příprava map.podkladů.

LETECKÁ ARCHEOLOGIE
Letecká prospekce.
Letecká dokumentace historické krajiny.
Výcvikové lety pro studenty a profesionální archeology.
Přelety.

POVRCHOVÝ PRŮZKUM
Sběry.
Mapování.

GEOFYZIKÁLNÍ PRŮZKUM
TERÉNNÍ VÝKOPY

*

ZÁKLADNÍ A ANALYTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT SE PROVÁDÍ POMOCÍ 

  • Softwaru, který je součástí technického a přístrojového vybavení (GPS, magnetometry, digitální video, geofyzika).
  • Softwaru určeného ke zpracování obrazové informace (PhotoShop) a k transformaci šikmych letec. snímků (AirPhoto).
  • Speciálních softwarových produktů určených ke zpracování prostorovych informací (GIS).

Kromě výkonných počítačů jsou nejdůležitější součástí přístrojového vybavení projektu:

  • Průzkumný letoun CESSNA 172 (IMATR. OK EKD)
  • Dvojice cessiových magnetometrů SM-4G (SCINTREX)
  • Digitální videokamera SONY DCR-VX9000E (třídy poloprofesionál)
  • Stanice GPS pro přesné určení polohy pomocí satelitů TRIMBLE PATHFINDER
  • Detektor kovů TM-91 (SCINTREX)

*

LETECKO ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM

Objevy zcela nových a v české archeologii dosud prakticky neznámých typů objektů charakteru lineárních uzavřených útvarů kruhového/oválného půdorysu (řádově několik desítek až stovek metrů v průměru): Trpoměchy, Kly, Hrdly, Chleby.
Objevy opevnění na exponovaných polohách (hradiště), např. Přívory, Vepřek, Sazená, Chedrbí.
Identifikace několika rozsáhlých sídelních areálů, resp. kumulací obytných a pohřebních areálů (tzv. kontinuální sídelní areály), např. Hrdly, Jiřice, Dušníky.
Objevy půdorysů tzv. dlouhých neolitických domů a obydlí lichoběžník. tvaru, např. Hrdly, Lobkovice, Skupice, resp. Lišany.
Objev půdorysu kruhového příkopu se vstupním koridorem (Všestudy).
z hlediska kompletování datových souborů v zájmové oblasti z metodologického hlediska

*

POVRCHOVÉ SBĚRY (NA POLOHÁCH IDENTIFIKOVANÝCH LETECKOU PROSPEKCÍ)

Indikace základních datovacích možností sídelních komponent identifikovaných leteckým průzkumem. Míra spolehlivosti chronologického zjištění je podmíněna řadou faktorů. Pro chronologické určení má význam nejen množství určitelných artefaktů, nýbrž i jejich prostorové uspořádání.
V některých případech Ize povrchové nálezy či jejich absenci chápat i jako kritérium funkční (absence artefaktů může svědčit o pohřebním, nikoli obytném areálu).
Hledisko sídelně archeologické: skladba chronologických období na komplexně prozk. lokalitách svědčí o dlouhodobé kontinuitě.

*

GEOFYZIKÁLNÍ MĚŘENÍ (V NÁVAZNOSTI NA LETECKÝ PRŮZKUM)

Identifikace těch částí objektů, které vzhledem k nepříznivým (půdním, vegetačním) podmínkám nejsou viditelné na leteckých fotografiích.
Zaměření objektů do souřadnicového systému, získání jejich přesného plánu (půdorysu).

Je doložena kontinuita pravěké kulturní krajiny, zejm. výrobních areálů (funkční, praktické příčiny) a pohřebních areálů (symbolické důvody). Např. na Tišicku a v údolí Vinořského potoka byla pozorována kontinuita sídelních areálů v měřítku delším než jedna kultura.
Krajina v době železné byla rozsáhle, téměř úplně odlesněna (doloženo výzkumem v povodí Loděnice).

Kromě vazby na komponenty přírodního prostředí existuje silná vazba na předchozí historii krajiny. Osídlovací procesy jsou závislé také na společenských faktorech. Z těchto skutečností je třeba vycházet při predikci areálů archeologického zájmu.
V rámci (rozsáhlých , kontinuálních) pravěkých sídelních areálů docházelo k přemíst’ování obytných a pohřebních komponent, pravděpodobně na úrovni rozdílných archeologických kultur.
Krajina českého pravěku byla mnohem více zaplněna lineárními uzavřenými útvary – ohrazeními rozličné formy a velikosti než se dosud předpokládalo.
Objev několika nových hradišť, jejichž opevňovací systém byl identifikován pouze díky indikaci zástupných (zprostředkovaných) příznaků – vegetace – naznačuje, že opevňování exponovaných poloh (zejm. přetnutí ostrožných útvarů jedním či dvěma příkopy) bylo častější, než jak to naznačoval dosavadní výzkum založený na evidenci reliéfních stop (valy, příkopy), event. na terénních výkopech.

Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Academia. Praha (v tisku).
Neustupný, E. et al. 1998: Space in Prehistoric Bohemia. Archeologický ústav AV ČR. Praha.
Venclová, N. 2000: Výroba a sídla. Projekt Loděnice. Archeologický ústav AV ČR. Praha.

*

ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ OTÁZKY K ŘEŠENÍ

Datování, účel a sídelní kontext pravěkých ohrazení.
Struktura výrobních aktivit v rámci sídelních areálů a větších prostor. celků.
Vztah mezi obytnými a pohřebními areály a další aspekty vnitřní struktury sídelních areálů. Mapování vybraných krajinných celků a sledovaní vztahů mezi areály aktivity (Podřipsko, Tišicko, Brandýsko, Bechyňsko). Dynamika sídelního procesu v regionu střed. Polabí (v diachronii) a rekonstrukce sídel. prostoru ve vybraných obdobích.
Prostorová struktura obytných areálů (Roztoky).
Metodický přínos nedestruktivním způsobem shromažd’ovaných dat k řešení otázek k dějinám osídlení (srovnání pramenné základny před a po aplikaci nedestr. výzkumu z hlediska kvantitativního) a ke skladbě pramenné základny (hledisko kvalitativní – nové, dosud neznámé typy objektu v nález. katastru zájmových území).

*

PLÁNOVANÉ PUBLIKAČNÍ VÝSTUPY

Učebnicová publikace Nedestruktivní archeologie (Kuna, Gojda, Neustupný, Křivánek).
Monografie Landscape and Settlement (Kuna, Dreslerová, Zvelebil, Voytek).
Bud’ dílčí studie do odborných periodik k jednotl. tématům, nebo monografie/sborník Sídelní prostor pravěkých Čech. Krajina a sídla ve světle nedestruktivní archeologie (Gojda, Kuna, Křivánek).
Studie nebo monografie o výzkumu pravěkých a historických dálkových komunikací.(Zavřel).
Publikace terénních výkopů provedených na lokalitách, zejm. Černouček (Brnič et al.), Uhy (Turek), Trpoměchy (Brnič et al.), Kly (Foster).
Zpracování tématiky projektu na internetu a CD pro studijní a prezentační účely.

*

*

Obr. l: Charakteristický příklad krajiny široké akumulační kotliny Labe mezi Brandýsem a Roudnicí. Typická podoba krajiny tzv. starého sídelního území na pleistocenních labských terasách.

Obr. 2: Podřipsko a jeho dominanta.

Obr. 3: Podřipsko: okolí severního úpatí Řípu s výraznou polohou pravěkého sídliště na katastru obce Rovné. Jeho existenci indikují porostové příznaky.

info: http://en.arup.cas.cz/sppc/index.html (stránky nejsou udržované a aktualizované)