Ve středu 3. října se v pražském Karolinu uskutečnila konference věnovaná Josefu Hlávkovi, nejvýznamnějšímu českému mecenáši vědy, umění a vzdělanosti druhé poloviny 19. století, přednímu architektovi a současně zakladateli České akademie věd a umění, která byla přímou předchůdkyní ČSAV a následně AV ČR. Slavnostního zahájení se zúčastnili mimo jiné předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a předseda Senátu PČR Milan Štěch.

Konferenci uspořádala u příležitosti 110. výročí Hlávkova úmrtí a 100. výročí vzniku Československé republiky nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“, jíž Hlávka ve své poslední vůli z roku 1904 zanechal svůj majetek s podmínkou, že bude pokračovat v jeho mecenášské činnosti. Setkání, na jehož organizaci se podílela také Univerzita Karlova a Studentská komora Rady vysokých škol, rekapitulovalo především působení nadace v posledních letech a desetiletích, včetně vystoupení vybraných stipendistů, které nadace podpořila. Nezbytnou součástí bylo také ohlédnutí za Josefem Hlávkou a připomenutí jeho historického významu a přetrvávající relevance.

Důraz na vzdělanost

„Činnost Josefa Hlávky zasahovala do celé řady oblastí a hledat jeho nejvýznamnější přínos je těžký úkol. Dnes bych rád zdůraznil jeden Hlávkův přínos, který je nadčasový, a tím je rozvoj vzdělanosti,“ prohlásil při svém úvodním slovu profesor Jiří Witzany, předseda organizačního výboru konference a člen správní rady nadace. „Hlávka považoval vzdělanost za hlavní prostředek, jak se český národ může prosadit mezi ostatními zeměmi. Proto kladl důraz na podporu vědců a zejména studentů, které považoval za budoucnost národa,“ konstatoval Witzany, podle něhož jsou Hlávkovy myšlenky a názory včetně „boje proti průměrnosti“ a „úsilí o prosazení kulturních a mravních hodnot“ zásadní dodnes.

 Úvodní slovo Jiřího Witzanyho z Hlávkovy nadace 

„Hlávka vyzdvihoval vzdělanost i ve své poslední vůli, kde zdůrazňoval, že český národ se musí spolehnout na své vlastní síly, na hospodářskou soběstačnost i vzdělanost, má-li obstát ve světě,“ navázal předseda nadace Václav Pavlíček, který ve svém zahajovacím příspěvku zrekapituloval hlavní Hlávkovu činnost. „Jako architekt zajišťoval řadu staveb, mimo jiné porodnici U Apolináře nebo Hlávkovy domy, kde záhy nabídl ubytování osobnostem, jež se následně podílely na formování Československa,“ poznamenal. „Hlávkovy domy jsou dnes poslední větší finanční zdroj, který z Hlávkova odkazu zůstal a o který se nadace může opírat,“ dodal Pavlíček.

Hlávkova nadace podle něj od roku 1991 vynaložila na mecenášskou činnost a podporu vzdělanosti více než 100 milionů korun. „V souladu s Hlávkovou poslední vůlí jsme se zaměřili na podporu startu mladých lidí, kteří po ukončení vysokoškolského studia chtějí rozvíjet svůj talent ve prospěch svůj i své vlasti,“ shrnul Pavlíček. Tato podpora nabývá podobu finanční pomoci při doktorském studiu nebo při zahraničních cestách doktorandů.

Předsedkyně AV ČR hovoří o Hlávkovi coby zakladateli Akademie

Zrod akademie

Josef Hlávka se do historie zapsal nejen jako „jeden z největších filantropů novodobé české historie“, jak ho ve svém projevu nazval rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, ale také jako „bez nadsázky jeden ze zakladatelů moderní české společnosti“, jak se o něm vyjádřil předseda Senátu PČR Milan Štěch. Jistým průsečíkem obou těchto sfér se v roce 1890 stala Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, později přejmenovaná na Českou akademii věd a umění.

„Snahy české vzdělané elity založit akademickou instituci sahají hlouběji do historie, realizovány však byly až koncem 19. století díky Hlávkovi, který tuto akademii založil a štědře finančně podpořil,“ prohlásila při zahájení konference předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „AV ČR se snaží na hlávkovskou tradici intenzivně navazovat, spolupracovat s vysokými školami a institucemi. AV ČR je tak pokračovatelkou původní instituce nejen de iure, ale i duchovně,“ konstatovala Eva Zažímalová.

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Milan Pohl