Podzimní mlhy v údolí pod hvězdárnou. Autor: V. Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Další meteorit s rodokmenem nalezený na základě dat pořízených Evropskou bolidovou sítí
V úterý 10. července krátce před půl dvanáctou místního času (SELČ) ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna, tedy kolem hranic Německa a Francie, především tedy regionů Bádenska-Württemberska, Porýní-Falci, Alsaska a Lotrinska, velmi jasný meteor – bolid. S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa (především v JZ části) bylo sledování tohoto bolidu komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala významnou část západní a střední Evropy. Proto tento bolid, který po krátkou dobu zářil ještě jasněji než Měsíc v úplňku, tentokrát neupoutal tak velkou pozornost, jako to obvykle u takto jasných bolidů bývá. Bylo to mimo jiné také proto, že dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá a tudíž i relativně krátká a to jak do délky, tak i do trvání celého jevu. Naštěstí se však nejen poblíž dráhy bolidu, ale i na našem území, především v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se záhy ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání tohoto velmi vzácného přírodního úkazu.
Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA
Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.
Při příležitosti výročí 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA) se bude 12.-15. listopadu 2018 konat workshop „10 years of the Czech Republic in ESA“. ČR má díky svému členství v ESA otevřené možnosti, jak se podílet na technologicky nejvyspělejších misích, které řeší významné vědecké otázky o vesmíru, sluneční soustavě i o naší Zemi. Cílem workshopu je oslovit zejména studenty astronomie, přírodovědných a technických oborů, mladé vědecké pracovníky a všechny, kteří se zajímají o kosmické projekty. Na workshopu budou představeny nejvýznamnější současné i plánované projekty ESA, vystoupí zvaní odborníci přímo z ESA nebo konsorcií plánovaných misí, dále odborníci z ČR, kteří se na projektech s ESA podílejí. Možnost vystoupit budou mít i samotní účastníci workshopu. Velký důraz v programu bude kladen na představení možností, jak je možné se do ESA projektů zapojit. Nedílnou součástí programu bude také diskuze, jak zvýšit účast ČR v projektech ESA
Největší impaktní kráter na Zemi je patrně pod ledem Antarktidy
"Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidátky na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon. Tím jsme přispěli do celosvětové, asi 12 let trvající diskuse na toto téma. Objekt ve Wilkesově zemi je patrně největší kráter na této planetě (s průměrem nad 500 km) a jediný dochovaný maskon. Potvrzujeme von Freseho et al. spekulace, ale s novými daty s přesností a rozlišovací schopností o dva řády větší než měli oni k disposici v r. 2006 (z družicové mise GRACE). Kráter o průměru asi 550 km je pod ledem východní Antarktidy ve Wilkesově zemi a má pokračování v jižní Austrálii“, říká vedoucí výzkumného týmu profesor Jaroslav Klokočník.
Na čem pracujeme: Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
V práci postavené na podrobných spektroskopických měření z dalekohledu Gemini studovali stelární odborníci pětici velmi hmotných hvězd v galaxii M33 a jejich vývojový stav. Pokročilé vývojové fáze velmi hmotných hvězd jsou spojeny s epizodami ztráty hmoty prostřednictvím nestabilit. Klíčem ke správnému určení vývojového stádia je správný popis složení a geometrie vyvržené okolohvězdné hmoty společně se spolehlivým určením hvězdných parametrů.
O víkendu 15. - 16. září 2018 proběhne v prostorách hvězdárny Ondřejov praktikum. Celá akce bude zaměřená na kresby sluneční fotosféry, jejich zpracování a statistické údaje, které z nich můžeme získat pro bližší pochopení vývoje sluneční aktivity.
Na čem pracujeme: Analytický model ztráty plynu v galaxiích vnějším dynamickým tlakem
Vývoj galaxií v kupě je poměrně komplikovanou záležitostí, neboť jednotliví členové kupy spolu složitě interagují. Jedním z důležitých procesů je ztráta plynu z galaxie dynamickým tlakem prostředí kupy. Astrofyzikové z ASU si vzali za cíl zdokonalit a otestovat zjednodušený analytický model, který by byl vhodný pro rychlé posouzení ztráty plynu dané galaxie bez nutnosti provádět náročné numerické simulace.
Na Vítězném náměstí v Praze 6 (Kulaťák) najdete společný stánek Astronomického ústavu AV ČR a Vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury ESERO, v rámci Festivalu vědy. Vstupné zdarma, více informací na www.festival-vedy.cz.
Na čem pracujeme: Dlouhodobá aktivita hvězdy X Serpentis po výbuchu novy
Výbuch novy je jednou z velmi výrazných událostí, které ovlivňují život některých hvězd. Nejde však o jev katastrofický, nova je povrchovou explozí. Vojtěch Šimon z ASU v archivních datech studoval vývoj hvězdy X Serpentis, která vybuchla jako nova v roce 1903, a popsal její jasové změny v kontextu dvojhvězdného vývoje.
V roce 2019 si připomeneme 100 roků od vzniku Mezinárodní astronomické unie (IAU). Světové oslavy se již připravují. Astronomický ústav AV ČR je partnerem, v dobré společnosti, vedle zvučných světových astronomických institucí, jako je třeba ESO nebo LIGO, viz https://www.iau-100.org/partners. Jsme na to hrdí a máme radost.
Při letošních Perseidách zazářil jasný bolid s dlouhotrvající stopou
Letošní Perseidy patřily z hlediska podmínek k těm nejlepším za (a na) poslední roky. Měsíc byl jen den a půl před maximem v novu (produkující částečné zatmění Slunce ve Skandinávii a na severním pólu) a za dobrého počasí daleko od měst tak člověk mohl za celou noc maxima roje uzřít i několik stovek „padajících hvězd“, zanikajících ledoprachových částeček z ohonu komety 109P Swift-Tuttle. Mimo klasické rojení meteorů mnozí pozorovatelé mohou dosvědčit i výskyt opravdu jasných meteorů. Ten nejpodmanivější zážitek pak přinesl zejména na východě území a pak na celé ploše Slovenska či severu Maďarska, západě Ukrajiny či jihu Polska opravdu jasný bolid krátce před půlnocí 12. srpna, po němž ještě déle jak hodinu byla zaznamenatelná měnící se světelná stopa.
Valného shromáždění IAU ve Vídni se účastní i čeští astronomové
Zatímco přesně před dvanácti lety na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze byla planeta Pluto přeřazena na základě nově přijaté definice planety do nově vzniklé kategorie těles Sluneční soustavy - trpasličích planet, v těchto dnes se Valné shromáždění IAU koná v blízké Vídni. Účastní se ho i čeští členové Mezinárodní astronomické unie, mimo jiné i ředitel ústavu profesor Vladimír Karas. Podívejte se na pár fotografií, včetně vystaveného posteru Vladimíra Karase a Michala Zajačka.
Další meteorit s rodokmenem nalezený na základě dat pořízených Evropskou bolidovou sítí
V úterý 10. července krátce před půl dvanáctou místního času (SELČ) ozářil rozsáhlé území kolem středního toku Rýna, tedy kolem hranic Německa a Francie, především tedy regionů Bádenska-Württemberska, Porýní-Falci, Alsaska a Lotrinska, velmi jasný meteor – bolid. S výjimkou velké části Francie a menších oblastí Německa (především v JZ části) bylo sledování tohoto bolidu komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala významnou část západní a střední Evropy. Proto tento bolid, který po krátkou dobu zářil ještě jasněji než Měsíc v úplňku, tentokrát neupoutal tak velkou pozornost, jako to obvykle u takto jasných bolidů bývá. Bylo to mimo jiné také proto, že dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá a tudíž i relativně krátká a to jak do délky, tak i do trvání celého jevu. Naštěstí se však nejen poblíž dráhy bolidu, ale i na našem území, především v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se záhy ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání tohoto velmi vzácného přírodního úkazu.
Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA
Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu. Letošní setkání organizoval Český uzel EU ARC, velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ sídlící na Astronomickém ústavu AV ČR.
Při příležitosti výročí 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA) se bude 12.-15. listopadu 2018 konat workshop „10 years of the Czech Republic in ESA“. ČR má díky svému členství v ESA otevřené možnosti, jak se podílet na technologicky nejvyspělejších misích, které řeší významné vědecké otázky o vesmíru, sluneční soustavě i o naší Zemi. Cílem workshopu je oslovit zejména studenty astronomie, přírodovědných a technických oborů, mladé vědecké pracovníky a všechny, kteří se zajímají o kosmické projekty. Na workshopu budou představeny nejvýznamnější současné i plánované projekty ESA, vystoupí zvaní odborníci přímo z ESA nebo konsorcií plánovaných misí, dále odborníci z ČR, kteří se na projektech s ESA podílejí. Možnost vystoupit budou mít i samotní účastníci workshopu. Velký důraz v programu bude kladen na představení možností, jak je možné se do ESA projektů zapojit. Nedílnou součástí programu bude také diskuze, jak zvýšit účast ČR v projektech ESA
Největší impaktní kráter na Zemi je patrně pod ledem Antarktidy
"Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidátky na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon. Tím jsme přispěli do celosvětové, asi 12 let trvající diskuse na toto téma. Objekt ve Wilkesově zemi je patrně největší kráter na této planetě (s průměrem nad 500 km) a jediný dochovaný maskon. Potvrzujeme von Freseho et al. spekulace, ale s novými daty s přesností a rozlišovací schopností o dva řády větší než měli oni k disposici v r. 2006 (z družicové mise GRACE). Kráter o průměru asi 550 km je pod ledem východní Antarktidy ve Wilkesově zemi a má pokračování v jižní Austrálii“, říká vedoucí výzkumného týmu profesor Jaroslav Klokočník.
Na čem pracujeme: Velmi hmotné hvězdy v přechodových stádiích v galaxii M33
V práci postavené na podrobných spektroskopických měření z dalekohledu Gemini studovali stelární odborníci pětici velmi hmotných hvězd v galaxii M33 a jejich vývojový stav. Pokročilé vývojové fáze velmi hmotných hvězd jsou spojeny s epizodami ztráty hmoty prostřednictvím nestabilit. Klíčem ke správnému určení vývojového stádia je správný popis složení a geometrie vyvržené okolohvězdné hmoty společně se spolehlivým určením hvězdných parametrů.
O víkendu 15. - 16. září 2018 proběhne v prostorách hvězdárny Ondřejov praktikum. Celá akce bude zaměřená na kresby sluneční fotosféry, jejich zpracování a statistické údaje, které z nich můžeme získat pro bližší pochopení vývoje sluneční aktivity.