Stolová hora Vladař přitahovala pozornost již za dob Václava Hájka z Libočan, v jehož kronice je zmíněna. Později se k Vladaři opakovaně vraceli topografové, učenci a první archeologové. V polovině 19. století již bylo známo, že se jedná o významné pravěké hradiště, na konci 19. století byl poprvé popsán průběh opevnění.

.

1. HISTORIE VÝZKUMU HRADIŠTĚ VLADAŘ

Stolová hora Vladař (693 m n.m.) je dominantou Vladařské vrchoviny, která tvoří jižní část Žlutické vrchoviny v západních Čechách. Už dlouho je známo, že byla v období pravěku opevněna a využívána jako hradiště. Na vrcholové plošině stolové hory se rozkládá opevněná akropole o rozloze 13,4 ha. Pod ní se na severozápadním úpatí rozprostírá předhradí o rozloze 102,9 ha. Na akropoli je jezírko, o kterém dnes již s jistotou můžeme prohlásit, že bylo uměle vybudováno jako zásobárna vody. Vnitřní i vnější prostor hradiště pak byl opevněn celým systémem mohutných příkopů a valů.

Stolová hora Vladař přitahovala pozornost již za dob Václava Hájka z Libočan, v jehož kronice je zmíněna. Později se k Vladaři opakovaně vraceli topografové, učenci a první archeologové. V polovině 19. století již bylo známo, že se jedná o významné pravěké hradiště, na konci 19. století byl poprvé popsán průběh opevnění. Od počátku 50. let přicházeli na lokalitu archeologové – ať už kvůli povrchovým sběrům, nebo aby prováděli drobnější sondáže. Pozornost byla věnována především systému opevnění. Od 80. let byly pokládány drobné zjišťovací sondy, které postupně pomáhaly rozpoznat její stáří. Hradiště bylo vybudováno a obýváno především v období halštatu a laténu (cca 750 př. n. l. – přelom starého a nového letopočtu), ačkoli nejstarší nálezy pocházejí pravděpodobně již doby mezolitu (8. tis. – 5500 před n. l.).

Nová etapa výzkumu nastává po roce 2000. Hradiště se stává opakovaně terčem útoků nelegálních uživatelů detektorů, vedle prospekce a geodetického zaměřování viditelných částí fortifikací a další objektů je rozhodnuto přikročit k většímu výzkumu. V letech 2002-2006 ArÚ Praha zpracoval grantový projekt, který byl financovaný Grantovou agenturou Akademie věd ČR (reg. č. IAA8002204) a přinesl překvapivé poznatky např. o vývoji vegetace a intenzitě antropogenních zásahů na stolové hoře Vladař. V roce 2003 byl Archeologickým ústavem v Praze ve spolupráci s Katedrou archeologie Západočeské univerzity v Plzni, s Krajským muzeem Karlovarského kraje a s Občanským sdružením Vladař uskutečněn náročný výzkum již dříve poškozované obvodové hradby akropole. Téhož roku byly získány první informace o stratigrafii a charakteru výplně oválné vodní nádrže ležící uprostřed akropole. Vzhledem k pokračujícímu narušování terénu ze strany nelegálních uživatelů detektorů a lesníků byl v roce 2004 uskutečněn, opět za spolupráce výše zmíněných institucí, rozsáhlejší výzkum, v zásadě záchranného charakteru. Součástí sezónních prací v létě 2004 se stal paleoenvironmentální výzkum sedimentů vodní nádrže situované uprostřed akropole.

. 

2. VÝZKUM RYBNÍČKU

V květnu 2008 medializovaný výzkum rybníčku na JV svahu hradiště byl zahájen v roce 2007. V červenci 2007 Mgr. J. Klsák z Krajského muzea Karlovarského kraje položil se svými spolupracovníky z občanského sdružení Vladař zjišťovací sondu na břehu malého rybníka vyhloubeného v roce 1980. Vodní nádrž se nachází v místě někdejšího mokřadu, který prozrazuje prameniště. Nehlášené zemní práce tehdy silně narušily dřevěné konstrukce, ale tato skutečnost vyšla najevo až v roce 2007. V sondě na břehu rybníka se pak podařilo odkrýt dřevěnou roubenou konstrukci komor z dubových fošen. Části stejných dřevěných konstrukcí vyčnívají i ze stěn v protilehlých úsecích břehu rybníka. Předběžné geofyzikální měření prokázalo existenci dřevěných konstrukcí také v širším okolí rybníčku. Dle výsledků radiokarbonového datování lze nalezené zamokřené situace zařadit do starší doby železné (8.-4. stol. př. n. l.). Dendrochronologická datace dřevěných konstrukcí zatím nebyla úspěšná. Orientační makrozbytkové a pylové analýzy identifikují v tomto místě zaniklou vodní nádrž, pravděpodobně opět cisternu. Poznatky získané v roce 2007-2008 nejsou zatím publikované. Na dokumentaci nálezové situace, odebírání vzorků pro přírodovědné analýzy, na jejich vyhodnocení a financování se podílejí pracovníci Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni, Archeologického ústavu v Praze, Krajského muzea Karlovarského kraje a Občanského sdružení Vladař, kteří již v letech 2002–2006 úspěšně spolupracovali na zmíněném ukončeném grantovém projektu. Mezioborový tým, který vznikl v minulých letech, v současné době hledá finanční podporu pro pokračování projektu na Vladaři.

. 

3. PAMÁTKOVÁ OCHRANA LOKALITY

V roce 1963 bylo hradiště vyhlášeno kulturní památkou I. kategorie a zapsáno do rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek pod číslem 29601/4-1129. V 80. letech pak byl zpřesněn rozsah zapsané památky. Tvoří jej akropole včetně svahů stolové hory, jejího úpatí a předhradí. Byl stanoven základní režim hospodaření z hlediska zachování její památkové hodnoty. Prostor památky byl nadále opakovaně narušován novou výstavbou. Proto byl vypracován návrh ochranného pásma archeologické lokality hradiště Vladař pracovištěm tehdejšího Státního ústavu památkové péče v Plzni, který ale bohužel nebyl uveden v platnost. V roce 1990 proběhl první pokus o prohlášení národní kulturní památkou. Ten se opakoval ještě v roce 1994.

Vzhledem k zásadním výsledkům projektu řešeného v posledních letech Archeologickým ústavem v Praze ve spolupráci s Karlovarským muzeem a ZČU v Plzni v letech 2002-2006 a za základě nálezů učiněných v letech 2007-2008 bude ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i. a Národní památkový ústav, ú.o.p. v Plzni usilovat o prohlášení hradiště Vladař Národní kulturní památkou. Cílem prohlášení za NKP i veškerých dalších aktivit v této oblasti je zachovat do budoucnosti významnou část historické kulturní krajiny této části západních Čech, jejíž význam dle našeho názoru daleko přesahuje české hranice. V rámci přípravy podkladů pro MK ČR je bezpodmínečně nutné definovat taková pravidla využívání plochy lokality, která na straně jedné lokalitu účinně ochrání z hlediska památkového i krajinotvorného a na straně druhé umožní její smysluplné využití a rozvoj v kontextu současné společnosti.

*

*

Obr. 1: Letecký snímek Vladaře s patrným jezírkem na akropoli bývalého hradiště. Snímek OS Vladař.

Obr. 2: Z výzkumu usazenin cisterny na akropoli.

Obr. 3: Archeologický výzkum v SZ rohu akropole.

Obr. 4: Z výzkumu usazenin cisterny na akropoli.

Obr. 5: Semena máku setého z laténských vrstev hradištní cisterny. Asi 400 před n.l. Jedná se o jeden z nejstarších nálezů této kulturní rostliny u nás.

Obr. 6: Akropole, předhradí s rybníčkem – celkový plán.

Obr. 7: Pohled na vrch Vladař od severu se smírčím křížem v popředí.