Mezinárodní vztahy

Útok na Irák obecně podporuje pouze 21 % obyvatel ČR, zatímco 72 % s ním nesouhlasí. Podpora útoku bez mandátu Rady bezpečnosti OSN je ještě nižší. V takovém případě s útokem vyjádřilo souhlas 10 % občanů, 83 % bylo naopak proti. Jen 18 % respondentů soudí, že útok na Irák přinese pozitivní efekty ve vztahu k potlačení mezinárodního terorismu, 70 % si naopak myslí, že válka k potlačení terorismu ve světě nikterak nepřispěje.

Co se týče situace kolem Iráku, je základní sledovanou otázkou souhlas a nesouhlas s diskutovaným vojenským zásahem. Ten na počátku února 2003 podporovalo celkem 22% obyvatel ČR, což je o něco méně, než před měsícem. Od počátku snah USA pokračovat v boji proti terorismu právě tímto směrem, je to vůbec nejnižší naměřená míra souhlasu. Negativně se k zásahu staví stále větší část obyvatel ČR, přičemž na počátku února 2003 to byly více, než dvě třetiny.

Ve svém únorovém šetření se CVVM mimo jiné zaměřilo na některé aspekty vztahů Čechů a Slováků. První otázka mapovala, jak často navštěvují čeští občané Slovenskou republiku. Další otázky byly zaměřeny na to, kolik lidí má na Slovensku příbuzné či známé a do jaké míry je rozšířena znalost slovenského jazyka. Z výpovědí respondentů vyplývá, že třetina občanů ČR navštěvuje Slovenskou republiku méně často, než tomu bylo před rozpadem společného státu.

V současnosti uvádí velký nebo částečný zájem o vstup ČR do EU 69 % respondentů. Při hodnocení množství informací, které občané o procesu vstupu země do EU mají k dispozici, se podobně jako dříve zjistil převažující pocit jejich nedostatečnosti (56 %); spokojeno je 40 % respondentů. Srozumitelnost dostupných informací je hodnocena podstatně lépe (55 % spokojeno, 39 % nespokojeno).

Pevný úmysl zúčastnit se dnes referenda o připojení České republiky k Evropské unii projevilo 42 % respondentů, dalších 36 % přislíbilo účast váhavěji ("spíše ano"). Sedm procent své rozhodnutí zvažovalo a zbývajících 15 % by se k referendu nedostavilo. Ochota přijít k referendu zůstává ve znamení jistého ochlazení zachyceného počátkem ledna. Vstup do EU celkově podpořilo 59 % respondentů, odmítlo 23 %; podpora vstupu přitom zvolna narůstá.

Z našich výzkumů víme, že se tento summit stal nejvýznamnější událostí přelomu listopadu a prosince, ještě v lednu jej mezi nejvýznamnějšími událostmi poslední doby jmenovalo 22 % respondentů tohoto výzkumu. Zajímali jsme se tedy, jak tuto událost lidé hodnotí. Hodnocení této akce převládalo kladné, „rozhodně“ nebo „spíše kladně“ se vyjádřilo 56 % respondentů.

Nejčastěji jsou považovány za dobré vztahy ČR vůči Polsku (89 %) a Slovensku (89 %). Velmi vysoký je i podíl kladných názorů ke vztahům s Maďarskem (82 %) a Německem (79 %). Podstatně méně jsou jako příznivé posuzovány vztahy s Rakouskem, které považuje za dobré 48 % dotázaných (49 % je hodnotí záporně).

Vztahy s Polskem a Slovenskem jsou považovány stabilně za dobré.

Podle české veřejnosti je v současné situaci důležité zachovat stabilitu, mír a nepostupovat bez schválení ostatními zeměmi v Radě bezpečnosti. Vojenský útok na Irák podporuje pouze 24% obyvatel ČR, což je od počátku snah USA pokračovat v boji proti terorismu právě tímto směrem, nejnižší naměřená míra souhlasu. Proti zásahu se oproti tomu staví dvě třetiny dotázaných.

Začátkem ledna bylo ve třech zemích zkoumáno rozhodování obyvatel v referendu o připojení země k Evropské unii a jejich názory na proběhlá předvstupní jednání. Úmysl dostavit se k referendu v ČR uvedlo 79 % obyvatel, v tom ale jen 42 % je k účasti pevně rozhodnuto. V Polsku a v Maďarsku je pevně rozhodnuto dostavit se k referendu shodně 63 % občanů. Referendum o vstupu do EU by dopadlo ve všech třech zemích jednoznačně ve prospěch jejich připojení: všude podíl stoupenců integrace vysoce převyšuje zastoupení odpůrců.

K účasti v hypotetickém referendu o připojení ČR k EU bylo počátkem prosince pevně rozhodnuto 46 % našich obyvatel; v Polsku 61 % a v Maďarsku 68 %. V ČR se asi třetina (31 %) hodlá zúčastnit "spíše“ – v Polsku a v Maďarsku asi v 10 %. Referenda se nejčastěji odmítají účastnit Poláci, a to asi z pětiny. Podíl těch, kteří svou aktivitu v referendu zvažují, tvoří ve všech třech zemích kolem 10 %.