Mezinárodní vztahy

Více než třetina českých občanů (36 %) je spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Nespokojenost naopak vyjádřila pětina dotázaných. Ani spokojeno, ani nespokojeno s členstvím naší země v Evropské unii je 37 % obyvatel České republiky. S myšlenkou existence jednotné evropské ústavy souhlasí 43 % občanů České republiky. Nesouhlasné stanovisko naopak vyjádřila třetina oslovených.

Čtyři z deseti českých občanů se domnívají, že členství České republiky v Evropské unii je dobrá věc. Přibližně stejný podíl oslovených pak členství naší země v této organizaci označil za ani dobrou ani špatnou věc. Negativní postoj k Evropské unii a tedy názor, že členství České republiky v Evropské unii je špatná věc, zastává pouze desetina obyvatel České republiky starší 15 let.

V rámci květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme se podrobněji věnovali tématu členství České republiky v Evropské unii. Spokojenost s tím, že se Česká republika stala členem Evropské unie, vyjadřují téměř dvě třetiny (64 %) obyvatel naší země starší 15 let. Naopak nespokojenost s touto skutečností pociťuje pouze pětina občanů (22 %).

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém dubnovém šetření věnovalo mimo jiné pozornost postojům obyvatel České republiky k Evropské unii a názorům veřejnosti na Smlouvu o Ústavě pro Evropu (tzv. evropskou ústavu). Dvě pětiny českých občanů nejsou se členstvím naší země v Evropské unii ani spokojeny, ani nespokojeny. Spokojenost s členstvím České republiky v Evropské unii vyjadřuje 30 % občanů, nespokojenost pak 18 % obyvatel starších 15 let.

Souhlas se členstvím České republiky v Evropské unii vyjádřila převážná většina oslovených občanů (72 %), nesouhlasila pouze necelá čtvrtina oslovených (22 %). 6 % dotázaných občanů se k položené otázce nedokázalo vyjádřit. Také se členstvím České republiky v Severoatlantické alianci souhlasí nadpoloviční většina obyvatel naší země, i když je to o něco méně než v případě Evropské unie.

Tradičně nejlépe byly hodnoceny vztahy ČR se Slovenskem (92 % "dobré") a Polskem (91 % "dobré"). O něco méně respondentů (83 %) označilo za velmi či spíše dobré vztahy ČR s Maďarskem. V případě Německa označilo naše vzájemné vztahy jako dobré 80 % a jako špatné 14 % oslovených občanů, podobné bylo i hodnocení vztahů s Rakouskem, jež za dobré považuje 76 % dotázaných a za špatné 17 %.

U všech sledovaných mezinárodních institucí převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně nejširší důvěře se mezi nimi přitom už tradičně těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily tři pětiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo asi čtvrtina (26 %) respondentů. Nadpoloviční podíl dotázaných (56 %) vyslovil důvěru také ve vztahu k Evropské unii, přičemž podíl nedůvěřujících v tomto případě mírně přesahoval úroveň jedné třetiny (35 %).

V únorovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. První otázka mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

V současnosti se necelé dvě třetiny dotázaných (64 %) kloní k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále. 7 % se domnívá, že by měly být zrušeny. 29 % respondentů se k dané problematice nevyjádřilo.

Zpětně s útokem na Irák souhlasí 27 % občanů ČR, nesouhlas s útokem na Irák naopak vyjádřilo 64 % dotázaných. Asi pětina Čechů si myslí, že vojenská operace USA a jejich spojenců v Iráku vedla k omezení terorismu ve světě, sedm z deseti lidí vyjadřuje opačné mínění. Třípětinová většina (61 %) občanů hodnotí současnou situaci v Iráku kriticky, naopak jako dobrou ji v šetření označili pouze čtyři respondenti ze sta.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém únorovém šetření mimo jiné zajímalo o názory veřejnosti na evropskou ústavu. Souhlas s tím, že by Evropská unie měla mít jednotnou ústavu, která by platila ve všech členských zemích, vyjádřila nadpoloviční většina respondentů (51 %). Opačný názor naopak zastává čtvrtina českých občanů. Informovanost českých občanů o obsahu tzv.