Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. si Vás dovoluje pozvat na přednášky Edity Priehodové, Ph.D. „Koevoluční aspekty genetické diverzity: mléčná produkce a laktázová persistence“ a Zuzany Hofmanové „Genetický původ prvních zemědělců v Evropě“. Přednášky se uskuteční ve čtvrtek 11. května 2017 od 14:00 hodin v knihovně Archeologického ústavu AV ČR v Letenské 4. (obě přednášky jsou plánovány ca. na 40 min + diskuze)

Abstrakta:
Laktázová persistence je unikátní schopnost některých lidí trávit laktózu (mléčný cukr) i v dospělém věku. Její rozšíření je spojeno se vznikem zemědělství, konkrétně pak mléčné produkce. Studiem genetické diverzity laktázové persistence u současných populací můžeme získat informace nejen o výživě našich předků, ale také o migračních pohybech v rámci různých světových regionů i mezi nimi. V přednášce budou shrnuty dosavadní výsledky týmu Laboratoře archeogenetiky Archeologického ústavu AV ČR v Praze v. v. i. týkající se tohoto fenoménu v Arábii, Africe a Evropě.

Jednou z nejdiskutovanějších otázek prehistorické archeologie je, do jaké míry lze spojit změnu kulturního materiálu v archeologickém záznamu s migrací nových obyvatel. Příchod zemědělství do Evropy lze považovat za nejvýraznější příklad, kdy nebylo dlouho jasné, zda se z Blízkého Východu mezi místní lovce-sběrače šířily zemědělské znalosti nebo samotní zemědělci. Nejnovější pokroky v analýze genetického materiálu umožňují analyzovat DNA ze stále starších vzorků a bylo tak možné získat celé genomy z kosterních pozůstatků raných zemědělců i z dlouho paleogeneticky nezkoumané jihovýchodní Evropy a Blízkého Východu. Neporušený řetězec příbuznosti těchto zemědělců z Levanty do Anatolie a Řecka a dále přes centrální Balkán až do střední Evropy jasně prokazuje, že se zemědělství šířilo především migrací. Celý proces neolitizace byl ale mnohem komplexnější a místy probíhal velmi odlišně. Hluboké genetické odlišnosti mezi zemědělci v oblasti tzv. Úrodného půlměsíce znamenají, že v této oblasti bylo zemědělství šířeno migrací i předáváním znalostí a kontextuálně ukotvené studie v Evropě nám umožňují nahlédnout do samotného komplexního procesu neolitizace v lokálním měřítku.

Pozvánka: PDF