Česká literatura v síti
V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
Antikrist a jeho protivníci ve středověkém písemnictví
PETR ČORNEJ
Název rozměrné knihy poněkud klame. Česká (a speciálně husitská) problematika totiž vyplňuje necelou polovinu publikace, jež se ve skutečnosti věnuje analýze apokalyptických představ v širokém časovém záběru od zrodu křesťanství až do sklonku středověku. K imponujícímu badatelskému rozkročení vedly Pavlínu Cermanovou pravděpodobně dva hlavní důvody. Předně to byla snaha zmapovat myšlenkové podloží, z nějž husitské představy o skonání věků vyrůstaly, a dále pak úsilí překonat tradiční českou optiku a zasadit sledované téma do vpravdě evropských souvislostí. Zvolený přístup zároveň prozrazuje autorčinu generační příslušnost ke skupině medievistů (Pavel Soukup, Dušan Coufal, Pavlína Rychterová), kteří soustavně zkoumají reformní proudy 14. a 15. století s cílem postihnout duchovní rozměr husitské epochy. Navazují tak na někdejší podněty Jaroslava Golla, Vlastimila Kybala, Kamila Krofty, Karla Chytila, ale i Amedea Molnára, Bohuslava Součka a Jany Nechutové, vědomých si, že bez objasnění teologické a náboženské komponenty nelze husitství pochopit. Pramenným záběrem a bez nadsázky světovým rozhledem po vědecké produkci však Cermanová všechny své domácí předchůdce předčí. To by ji ale nemělo vést k určité přehlíživosti vůči česky píšícím odborníkům, jejichž jména překvapivě chybějí v seznamu literatury (jen namátkou uvádím Emanuela Michálka, s jehož postřehy se autorka v zásadě shoduje, Eduarda Petrů či Petra Nejedlého).
Read more: Antikrist a jeho protivníci ve středověkém písemnictví
Na slovíčko s Eduardem Goldstückerem
OLGA ZITOVÁ
Kniha Von der Stunde der Hoffnung zur Stunde des Nichts (Od hodiny naděje k hodině nicoty, Arco 2009) přináší rozhovory s Eduardem Goldstückerem, významným germanistou, diplomatem a levicovým intelektuálem 20. století. Rozhovory s ním vedl od roku 1998 Eduard Schreiber, filmový režisér, překladatel z češtiny a vydavatel. Témata, která stihli do Godlstückerovy smrti v roce 2000 společně probrat, jsou v knize seskupena do šesti kapitol. Nejdříve je Goldstücker dotazován na vztah k židovství („Herkunft und jüdische Wurzeln“, Původ a židovské kořeny), dále jsou na řadě vzpomínky na studentská léta („Prager Jahre“, Pražská léta) a kapitola o německé i české literatuře („Deutsche und tschechische Literatur“, Německá a česká literatura). Následuje kafkovsky nazvaná kapitola „Proceß“ (Proces), v níž Goldstücker hovoří o letech strávených ve vězení. Na ni navazuje životní zklamání koncentrované v kapitole „Prager Frühling“ (Pražské jaro). Obecnějším úvahám o vlivu historie, počínaje Bílou horou, na utváření české mentality je věnována závěrečná kapitola „Bann der Geschichte“ (Klatba dějin).
Konference Max Brod. Die „Erfindung“ des Prager Kreises
JIŘÍ SOUKUP
U příležitosti 130. výročí narození Maxe Broda a v souvislosti s novou edicí jeho spisů (vycházejících v göttingenském nakladatelství Wallstein) se v Praze ve dnech 26.–29. května 2014 uskutečnila mezinárodní vědecká konference Max Brod. Die „Erfindung“ des Prager Kreises (Max Brod. „Vynález“ Pražského kruhu), kterou uspořádalo Moses Mendelssohn Zentrum für europäisch-jüdische Studien (Postupim) ve spolupráci s Ústavem germánských studií FF UK (Praha) a Institut für Musikwissenschaft Weimar-Jena. Program konference, na níž se svými příspěvky vystoupily více než dvě desítky přednášejících, byl rozdělen do pěti tematických bloků. Jednacím jazykem byla němčina.
Read more: Konference Max Brod. Die „Erfindung“ des Prager Kreises
Franz Spina — člověk na pomezí
MAREK FAPŠO
Uchopit recenzi sborníku jako jeho reprodukci a polemiku s jednotlivými příspěvky nemá valného významu. Je třeba uchopit jejich soubor v totalitě položené otázky. Ale není příliš troufalé a metodologicky pochybné pokládat nějakému sborníku apriorní otázku, kterou si sám třeba ani nekladl? Odpovědí nechť je následující text.
Signály známé i neznámé
STEFAN SEGI
Roku 2013 vzniklo jako společné pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Centrum pro studium komiksu (CSK). Pomineme-li jistou dávku anachronie, představuje kolektivní monografie Signály z neznáma první publikaci tohoto badatelského střediska, jež chce soustavně rozvíjet soudobá studia komiksu. Jádro autorského týmu Signálů se přitom komiksové problematice systermaticky věnuje již delší dobu. Martin Foret, Michal Jareš a Pavel Kořínek přispěli blokem o teorii komiksu do sborníku Česká literatura v intermediální perspektivě (2011) a stejný autorský okruh spolu s Tomášem Prokůpkem připravil i speciální komiksologické číslo České literatury (2010/5) a vydal sborník Studia komiksu: možnosti a perspektivy (2012). Další publikace, dvoudílné Dějiny československého komiksu 20. století a teoretická práce V panelech a bublinách v současné době vznikají, přičemž ona historická práce by měla vyjít ještě v letošním roce; připočteme-li kurátorství rozsáhlé výstavy věnované českému komiksu i řadu popularizačních přednášek, nelze produktivitu personálně dosti omezeného CSK než obdivovat.