Novinky

Syndikovat obsah

Lithiová ekonomika: co z toho můžeme mít?

Lithium je v současnosti jednou z nejčastěji diskutovaných surovin pro moderní technologie. Efektivní skladování a přeměna energie ze solárních a větrných elektráren, jakož i podpora elektromobilu zvyšuje poptávku po lithiu, jako základní surovině pro výrobu efektivních baterií. Český masiv představuje v rámci Evropy pozitivní geologickou lithnou anomálii a obsahuje největší potenciální zdroj Li v rámci Evropské unie - ložisko Cínovec v Krušných horách. Diskuse o technických možnostech a ekonomické výhodnosti těžby lithia na Cínovci se v minulých měsících stala třaskavým politickým problémem. Ve snaze vrátit diskusi do věcně-odborné roviny, pořádala Masarykova demokratická akademie a Ekologická platforma Zvonečník 7. února panelovou diskusi za účasti zástupců potenciálního těžaře, místní samosprávy a odborníků z oboru ložiskové geologie z Akademie věd a České geologické služby. Přednášející odborníci i přítomní posluchači se shodli na přínosu potenciální těžby a zpracování lithia pro regionální rozvoj severních Čech a vyzvali k věcnému přístupu při hledání konsensu umožňujícího efektivní využití ložiska Cínovec.

Brožury programu Strategie AV 21 volně ke stažení

Nakladatelství Academia udělilo souhlas s poskytnutím elektronických verzí brožur vydaných v rámci edice Strategie AV21 v programu Rozmanitost a zdraví ekosystémů, na kterém se účastní kolektiv oddělení environmentální geologie a geochemie. Brožury autorů z GLÚ s názvy ”Lesní potok – čtvrtstoletí monitoringu modelového povodí” a  ”Rtuť v životním prostředí” si můžete v podobě PDF volně stáhnout na webu Biologického centra AV ČR, v. v. i.

Co rozhoduje, kde budou krystalky solí „ukusovat“ skálu?

Snad každý se při návštěvě pískovcových skalních měst setkal s početnými drobnými jamkami na površích skal. Říká se jim voštiny a dříve se věřilo, že vznikají větrnou erozí. Již delší dobu se ale ví, že tomu tak není a že se na jejich vzniku podílí především krystalizace solí z podzemních/pórových vod. V únorovém čísle časopisu Geomorphology vychází článek, který zpřesňuje vznik voštin a barvícími experimenty dokládá, že zásadní roli zde hraje dosah hydraulického pole. To, respektive jeho okraj (tj. výparová fronta) řídí, kde budou krystalizovat sole a tedy, jakým způsobem bude sůl skalní povrch tvarovat. Více v článku, na kterém se podíleli i pracovníci Geologického ústavu: Michal Filippi jako spoluautor, Jan Rohovec a Šárka Matoušková pak analytickými pracemi.

Na památku zesnulého Jiřího Fialy

Tento týden jsme přijali smutnou zprávu, že zemřel náš kolega ing. Jiří Fiala, CSc.
Jirka vystudoval VŠ chemicko-technologickou v Praze v roce 1961. Celý jeho profesní život byl spjat s Akademií věd. Vědeckou aspiranturu absolvoval na Ústavu geochemie a nerostných surovin ČSAV a po reorganizaci ČSAV působil až do své smrti v Geologickém ústavu. V roce 1991 až 1993 byl ředitelem tohoto ústavu a od roku 2008 byl Emeritním vědeckým pracovníkem AVČR.
Jirka byl publikačně velmi úspěšný vědec, který se věnoval především geochemii a petrologii metamorfovaných a magmatických hornin. Při svém výzkumu spolupracoval s mnoha zahraničními kolegy. Mimo jiné se také zasloužil se o vybudování separačních laboratoří Geologického ústavu.
Vždy se choval velmi otevřeně a přátelsky ke svým kolegům a rád se podělil o své široké terénní i vědecké zkušenosti.
Jirkovým odchodem Geologický ústav a česká věda ztrácejí významného vědce a skvělého člověka. Čest jeho památce.
Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 16. února 2018 ve 13 hodin v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na hlavním vimperském hřbitově.

Klimatický záznam mořského izotopového stádia 3 na Moravě

Poslední doba ledová nebyla pouze ledová. V jejím průběhu došlo k několika zásadním teplotním výkyvům charakteristických oteplením a vyššími srážkami. Interpretace sedimentárního záznamu z průběhu poslední doby ledové však za posledních sto let podléhá novým poznatkům jak z terénu, tak z kalibrace klimatické křivky. To, jakým způsobem lze dnes definovat klimatické výkyvy během posledního glaciálu na Moravě, shrnuje článek s názvem „Podhradem Interstadial; A critical review of the middle and late MIS 3 (Denekamp, Hengelo) in Moravia, Czech Republic“. Na jeho publikaci v časopise Quaternary Science Reviews (IF: 4.747) se podíleli zaměstnanci GLU AV ČR. v.v.i.

Čestná oborová medaile

Dne 18. ledna 2017 byl na návrh Geologického ústavu AV ČR, v.v.i. oceněn čestnou oborovou medailí Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách doc. RNDr. Jozef Michalík, DrSc. z Ústavu vied o Zemi SAV. Gratulujeme.

Dokument o skalních branách

V prvním týdnu letošního roku byl v české televizi odvysílán dokument Brány, který se věnuje zvětrávání pískovce a vzniku pískovcových skalních bran. Na dokumentu, i na výzkumu, který mu předcházel, se podíleli i pracovníci Geologického ústavu Michal Filippi, Radek Mikuláš a Jiří Adamovič. Více zde.

Nová databáze jevů skalního řícení v českých pískovcích

Pískovec je porézní hornina mimořádně citlivá na změny teploty i vlhkosti. Klimatické extrémy posledních desetiletí proto vedou ve zvýšené míře k destrukci pískovcových skalních výchozů v rámci celé české křídové pánve. Tyto události nebyly zatím nijak evidovány. Za podpory výzkumného programu Přírodní hrozby v rámci Strategie AV21 se podařilo vytvořit databázi nedávných i starších případů skalního řícení, zahrnující dokumentaci jednotlivých objektů včetně časosběrných fotografií. Databáze je zcela otevřená příspěvkům ze strany odborné i laické veřejnosti. Po zpracování území CHKO Kokořínsko – Máchův kraj v roce 2016 a CHKO Český ráj v roce 2017 budou následovat další pískovcové oblasti. Pro vstup do aplikace klikněte ZDE.
Kontakt pro registraci uživatelů: Mgr. Jiří Adamovič, CSc., adamovicatgli [dot] cas [dot] cz

Nález endemického společenstva třetihorních fosilních stop na jv. Islandu

V údolí Thórisdalur (Þórisdalur) na jv. Islandu byl identifikován unikátní relikt sedimentárního tělesa. Pravděpodobně představuje pozůstatek hlubokého, tektonicky predisponovaného paleojezera (stáří 8–9 milionů let), vyplněný vulkanoklastickým materiálem z blízkých aktivních sopečných center. V rámci sedimentárního tělesa byly nalezeny fosilních stopy, které náleží nově popsanému endemickému společenstvu třetihorní fauny (např. Thorichnus ramosus igen. et isp. nov., T. corniculatus igen. et isp. nov., Mammillichnis jakubi isp. nov., Vatnaspor jachymi igen. et isp. nov.). Výsledky tohoto studia, na kterém se aktivně podílel i doc. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D. z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. jsou aktuálně publikovány v renomovaném časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology.

Pozoruhodný výzkum o Tunguzské explozi

Skeny elektromagnetickým svazkem poodhalily tajemství tunguzské exploze. V momentu vystavení stromů tunguzské explozi některé stromy událost přežily. Exploze zanechala záznam nejen v podobě anomálií vápníku a dalších prvků v letokruzích, ale také záznam ukazující směr k epicentru exploze. Obrázek: Letokruhy tunguzského modřínu ukazující anomálie koncentrací vápníku. Směr k epicentru je vpravo dole po směru šipky na větrné růžici. Letokruh 1908 je vyznačen tlustou černou čarou. (A) Severo-jižní profil, černé šipky ukazují spálené dřevo. (B) profil východ-západ. (C) profil severozápad-jihovýchod. (D) profil jihozápad-severovýchod.
Výsledky výzkumu byly publikovány (Kletetschka et al. 2017: Survival Response of Larix Sibirica to the Tunguska Explosion) v časopisu Tree-Ring Research.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.