Příběh modré emisní diody

K udělení letošní Nobelovy ceny za fyziku

Královská švédská akademie věd letos udělila Nobelovu cenu za fyziku třem japonským vědcům Isamu Akasakimu, Hiroši Amanovi a Šudži Nakamurovi za vývoj modrých světelných diod na bázi GaN (nitridu galia) umožňujících vytvoření nového ekologického světelného zdroje.

Letos tedy byla Nobelova cena udělena především zřejmě proto, že objev má velký aplikační dopad. Jeho výsledky každý den využíváme, aniž bychom si toho možná byli bezprostředně vědomi, například na displejích mobilních telefonů nebo plochých monitorech počítačů a notebooků nebo v DVD přehrávačích využívajících Blue-ray technologii. Využití tohoto vynálezu bude v budoucnu ještě mnohem širší především v osvětlovací technice. Svým objevem zároveň otevřeli vývoj dalších součástek na novém typu polovodičů. V přednášce bude přiblíženo, co objevu předcházelo, s jakými problémy se badatelé při vývoji modré emisní diody potýkali i některé výzvy, které řeší na nitridových polovodičích současná technologie a fyzika.

Tito tři badatelé si Nobelovu cenu zasloužili nejen za úžasnou technologickou práci, ale i zato, že práci v tomto oboru nevzdali ani v době, kdy nikdo nevěřil na možnost průlomu v přípravě nitridových polovodičů.

Ing. Alice Hospodková, Ph.D. pracuje jako vědecká pracovnice v oddělení polovodičů v sekci fyziky pevných látek na pracovišti Fyzikálního ústavu AV ČR v Cukrovarnické ulici. Je manažerkou projektu LABONIT, budované špičkové technologické laboratoře pro přípravu a charakterizaci nitridových nanoheterostruktur.